Slovníček pojmů
Slovníček základních pojmů k problematice nízkého a středního lesa. Přidávat a definovat nové pojmy mohou pouze registrovaní (přihlášení) uživatelé na tomto serveru.
K zobrazení položek slovníku můžete použít vyhledávání.

začíná na obsahuje přesný výraz

Přidat výraz

Všechno | C | D | E | H | K | L | N | O | P | R | T | V


L
Ve slovníku existuje 15 položek.
Strany: 1
Výraz Definice
les nízký
Autor: V. Hurt
Hospodářský tvar lesa nízkého je historicky velmi starý a byl založen převážně na vegetativní obnově. V minulosti kryl zejména potřebu palivového dříví. Pro technologickou jednoduchost byl často spojován se soukromým vlastnictvím lesů malé výměry. Se změnou hospodářského zaměření les nízký (resp. výmladkový) ztratil mnoho ze svého opodstatnění a byl převáděn na les vysoký (vysokokmenný). Podle současného názvosloví (Tesař a kol. 1996) lze za les nízký (resp. v širším smyslu pařezinu, les výmladkový) pokládat takový hospodářský tvar lesa založený - výlučně - na systematicky opakované převážně vegetativní obnově pařezovými, popř. i kořenovými výmladky. S ohledem na zkušenosti uváděné dalšími autory je nutno, aby určitá část jedinců pocházela z generativní obnovy. Pokud by tomu tak nebylo, docházelo by k degeneraci porostu lesa nízkého. Nízký les je hospodářský tvar lesa, který je velmi vzdálený přírodnímu vývoji lesního ekosystému, kde často opakované a téměř úplné odnímání biomasy zasahuje do látkového koloběhu (Tesař a kol. 1996, Kolektiv 1994).
Komentáře: Poslední větu považuji za příliš zobecňující, neboť jsou přece známa stanoviště, kde se nízký les vyvíjí zcela samostatně a hraje nevýznamnou roli i z pohledu ostatních funkcí lesa (např. ochranné lesy na příkrých svazích...). J. Kadavý
 
les nízký - výchova
Autor: V. Hurt
Výchova se v pařezinách provádí zřídka a jen v případech, kdy je nutno upravit hustotu a kvalitu budoucích sortimentů. Nanejvýš se provádí seč plecí, při níž jsou odstraňovány nevhodné dřeviny (keře) nebo dřeviny, které jsou v mladém věku upotřebitelnější (např. dříve líska na obruče aj.) - (Konšel 1931, Polanský 1956, Vyskot a kol. 1976). Konšel (1931) uvádí ojedinělé pařeziny, kde se hospodařilo výběrným způsobem, při němž se těžily nejsilnější výmladky. Návratná doba v takových porostech činila 4 až 6 let. Tento způsob, se vzhledem ke své šetrnosti k půdě, osvědčil na strmých svazích ve Švýcarsku a Francii.
 
les nízký - zakládání
Autor: V. Hurt
Uskutečňuje se přirozenou generativní a umělou obnovou, nejvíce, ale sadbou. Výběr dřevin závisí na tom jaký cíl chceme v pěstování pařeziny sledovat. K pěstování pařezin se zpravidla používá dvou až tříletých sazenic, které se vysazují ve čtvercovém sponu 1 až 2 m. Sazenice se po druhém roce u oddenku seříznou nebo se vysazují sazenice již krácené. Zde je možno doporučit ošetření řezné rány vhodným netoxickým nátěrem popř. antidesikantem. U těchto sazenic je možno upravit i kořenový systém.
 
les nízký - zaměření
Autor: V. Hurt
Rozlišují se výmladkové lesy tříslové, energetické (palivové), užitkové a prutníky. Využití pařezin nesloužilo výhradně k těžbě palivového dříví. Les nízký byl využíván i k těžbě dubové tříslové kůry a lipového lýka. Ve vinařských oblastech byly pařeziny využívány pro těžbu kůlů do vinic. Pro tyto účely byl využíván hlavně akát a kaštan jedlý. Výmladkový les najde uplatnění i jako les půdoochranný. Jeho zvláštní forma, i když ne v totožném terminologickém a pěstebním pojetí je dnes využívána pod elektrovody.
 
les střední
Autor: V. Hurt
Les střední (sdružený) je víceetážový hospodářský tvar lesa, v němž spodní etáž je tvořena lesem výmladkovým, horní etáž pak různě starým stromovým inventářem semenného původu. Les sdružený vznikal tím, že se při každém mýcení výmladkové etáže v obvyklém obmýtí 30 až 50 let ponechal nebo vysadil určitý počet jedinců semenného původu. Tím vznikaly nad výmladkovou etáží 3 až 4 věkově odstupňované generace výstavků. Ve spodní etáži se pěstují listnaté dřeviny, které mají spolehlivou výmladnost a snášejí stín. V této vrstvě se uplatňují zejména dřeviny snášející stín jako jsou lípy, javory, jilmy, habr. Svoje uplatnění také nacházejí dřeviny vyžadující větší světelný požitek - duby, kaštan, olše a jasan. Horní etáž tvoří hospodářsky hodnotné dřeviny, nejčastěji duby, javory, jilmy, třešeň, modřín, popř. i topoly a bříza (Tesař a kol 1996, Kolektiv 1994).
 
les střední (sdružený) - výběrná forma
Autor: V. Hurt
Tato forma hospodaření uplatňovala principy jednotlivého výběru, kde jsou těženy převážně stromy silnějších dimenzí. Jednalo se zejména o porosty na strmých svazích ve Švýcarsku a Francii (Konšel 1931). V současné době lze některé jeho hospodářské formy a převody na les vysoký najít např. v Německu v oblasti Rýna.
 
les střední - klady a zápory
Autor: V. Hurt
V porovnání s nízkým lesem má les střední některé výhody: vyšší produkce cenných sortimentů, udržuje se úrodnost půdy a je zde i bohatší uplatnění ostatních užitečných funkcí lesů, zejména funkce vodohospodářské a krajinářsko-estetické. Na úrovni stejných stanovišť je celková hmotová produkce přibližně stejná jako v lese vysokokmenném. Zápory lesa středního (sdruženého) oproti lesu vysokému: značný podíl tenkého dříví, který je mimo jiné dán jeho zaměřením na produkci paliva, nižší kvalita výstavků a nerovnoměrná struktura dřeva, kmeny jsou kratší, sbíhavější a sukatější (Konšel 1931, Polanský a kol 1956, Polanský a kol 1966, Vyskot a kol. 1978, Korpeľ a kol. 1991).
 
les střední - obnova
Autor: V. Hurt
Na 1 hektar je vhodné podle okolností ponechat 50 až 100 nových výstavků, které jsme k tomuto účelu vychovávali. Tyto budoucí výstavky se zřetelně označí, ostatní spodní porost se vykácí, přičemž se zachovávají všechna pravidla nutná pro obnovu pařezin. Celkový počet výstavků na 1 ha by neměl přesáhnout 150 až 200 kmenů. S ohledem na stanovištní a klimatické podmínky by se hmota horního porostu v době obmýtí spodního patra měla pohybovat v rozmezí od 120 do 200 m3. Dokonce i na nejlepších stanovištích odborná literatura uvádí, že větší zásoba horního porostu je z hospodářského hlediska škodlivá. Spodní etáž („pařezina“) má funkci výchovnou, krycí, a pro její existenci je důležité zachovávat správný poměr výstavkových tříd. Při čtyřech třídách je možno doporučit následující poměr: 55 % nejmladších výstavků první třídy, druhé třídy 33 %, třetí 12 % a čtvrté 3 %. Pro tři třídy se navrhuje použít tuto strukturu porostu: u nejmladších jedinců 65 %, u druhé třídy 25 %, třetí 10 %. Vzhledem k mortalitě některých dřevin, výskytu vad a chorob není nutné, aby byl ihned zpočátku ve starších třídách dodržen přesný počet stromů.
 
les střední - pěstování
Autor: V. Hurt

Pro výstavkovou část jsou vhodnější hospodářsky hodnotné, slunné dřeviny, které snášejí volné postavení, jsou odolné vůči klimatickým faktorům a mají rychlý růst. Pro tyto účely se v nížinách z listnatých dřevin využívá dub, jasan, javor, topol. Z jehličnatých je možno použít borovici a modřín. V pahorkatinách kromě modřínu a borovice přistupuje i habr. V porostech se jako výstavek nedoporučuje, vzhledem k její krátké produkční době, ponechávat břízu.

 
les střední - typy
Autor: V. Hurt

Les střední s malou zásobou (obr. a), s normální zásobou a bohatou zásobou výstavků (obr. b).

...

Obr. a: Porostní profil středního lesa s nízkou zásobou výstavků (Sulzheim/Rothemberg podle Mayera 1977). Dub, dřevina horní vrstvy se vyznačuje krátkým kmenem a silnými větvemi. Výmladkovou vrstvu tvoří habr a přimíšená lípa, javor babyka a jilm. Počet jedinců horní stromové vrstvy je 36 ks na ha se zásobou 23 m3 (1 – dub, 3 – lípa, 4 – jilm horský) - Korpeľ a kol. 1991, Saniga 2007.

...

Obr. b: Porostní profil produkčně výkonného středního lesa s bohatou zásobou výstavků (Odenwald/Wolfsgarten podle Mayera 1977). Horní stromová vrstva je tvořena dubem (věk 108 až 145 let), spodní etáž tvoří habr a buk (věk 78 let). Zásoba hroubí 278 m3 na ha, z toho 214 m3 tvoří dub (7 – dub, 6 – habr, 5 – buk) - Korpeľ a kol. 1991, Saniga 2007.

 
les střední - výchova
Autor: V. Hurt

Je podobná jako u lesa nízkého, s tím rozdílem, že jsou již dopředu vybíráni jedinci semenného původu, kteří budou časem uvolňováni a budou dorůstat na místa průběžně těžených výstavků. Blíží-li se konec obmýtí je nutné budoucí výstavky 5 let před koncem doby obmýtí uvolnit, aby si přivykly na následné úplné uvolnění. Platí zásada, že budoucí výstavky musí mít zcela volnou korunu, tzn. že je musíme uvolnit odkácením všech stromů v jejich bezprostředním okolí. V některých případech se doporučuje na jaře při těžbě vyřezat vlky, odumřelé, odesychající a příliš dlouhé větve. Souběžně uplatňujeme zdravotní výběr.

 
les střední s bohatou zásobou výstavků
Autor: V. Hurt

Hmota výstavků je nad 200 m3/ha, s maximem až 400 m3/ha. Zde má pařezina význam půdoochranný a zachovává si spíše charakter lesa vysokého.

 
les střední s malou zásobou
Autor: V. Hurt
Hmota výstavků je menší než 100 m3/ha.
 
les střední s normální zásobou
Autor: V. Hurt

Hmota výstavků je od 100 do 200 m3/ha, při obmýtí 10 až 20 let.


Komentáře: Při obmýtí 10 - 20 let? To se jeví jako příliš krátká doba pro definování normálu. J. Kadavý
 
les výmladkový
Autor: V. Hurt
V širším smyslu se jedná o les nízký nebo pařezinu. Polanský (1956) uvádí, že správně je možno za les výmladkový považovat porost obnovený pouze jedinci vegetativního původu.
 


Všechno | C | D | E | H | K | L | N | O | P | R | T | V


Glossary V2.0
Template by SCHAFFENSKRAFT.INFO © 2008 | CSS 2.1 | XHTML 1.0