Heinrich Cotta a střední les Tisk E-mail
Příspěvek přidal Michal Kneifl   
Friday, 17 August 2007
Přinášíme volné pokračování článku, který byl věnován nízkému lesu podle Heinricha Cotty . Jelikož se domníváme, že jeho myšlenky jsou i v dnešní době velmi zajímavé, přečtěte si, co soudil o lese středním...

Střední les podle Heinricha Cotty


Čím se les střední liší od nízkého?
Obhospodařování středního lesa má mnoho společného s lesem nízkým, až na horní etáž středního lesa, u které je nutno upřít pozornost na následující aspekty:
a) výběr jedinců
b) množství
c) rozdělení po ploše
d) výchova nárostu

O výběru jedinců
První pravidlem je, že se vždy pro horní etáž musí vybírat ti nejhezčí, nejzdravější, nejpřirůstavější a účelu pěstování horní vrstvy odpovídající jedinci. Rozumným výběrem je možno výnos velmi zvýšit, lhostejností a diletantstvím naproti tomu velmi zkrátit.

Dva stromy mohou být stejně hezké a stejně zdravé, jeden však může být podstatně přirůstavější a ve srovnatelném věku může poskytnout až dvojnásobek dříví ve srovnání s prvním případem.
Příliš štíhlé výstavky mají malou šanci se v nadúrovni udržet a je tedy nutno se jim vyhýbat stejně důsledně, jako v jedincům příliš rozložitým. Štíhlé stromy jsou ohrožovány větrem, deštěm, sněhem a námrazou. Rozložité stromy rostou příliš do šířky, svými větvemi příliš zastiňují své okolí a dávají špatné nekvalitní užitkové a stavební dříví.

Lepší jsou přednostně stromy vyrostlé ze semen. Jedince z výmladků použijeme pouze v nouzi, upřednostněna by měla být výsadba odrostků.
Dále nejsou vhodné stromy s vidlicemi, protože se snadno rozlomí. Horní vrstva musí být tvořena jedinci různého stáří, přičemž musí být přednostně dbáno na to, aby se cílová tloušťka stanovila na hodnotu, která je nejvíce žádána a placena.

Rozlišování a pojmenování horních úrovní podle obmýtí, tloušťky, věku a kvality
Horní etáží rozumíme všechny jedince starší než jedno obmýtí nízkého lesa, ať už jsou staré, nebo tlusté, jak chtějí. Stromy první úrovně se nazývají Lassreiser, stromy ponechané přes dvě obmýtí se jmenují Oberstaender. Toto jméno jim zůstává tak dlouho, dokud nedosáhnou ve výšce 4-5 stop tloušťky přibližně jedné stopy. Pak se jmenují stromy a označujeme je pak podle jejich skutečné tloušťky, nebo podle jejich stáří, např. 20-ti palcový strom, 100 letý strom atd. Podle jakosti stromu rozlišujeme dále pojmenování odrostlý strom -  když dosáhne tloušťku danou pro konkrétní druh, výstavky - pokud ještě neplánujeme jejich těžbu, wandelbare - pokud začínají být škodlivé, přičemž se nezohledňuje jejich stáří, nebo tloušťku, anbrüchig -  když už míra jejich škodlivosti dosáhla vysokého stupně, a abständige -  pokud jsou blízké jejich celkové zkáze. Tato pojmenování neplatí ostatně jen ve středním lese, ale u všech forem hospodaření.

O množství ponechaných výstavků
Účel výstavků, jakost stanoviště a vlastnosti porostu určují počet výstavků.
Je možno mít tyto účely:
a) produkce užitkového a stavebního dříví
b) zajištění nárostu přirozeným zmlazením ze semen
c) ochranu mladých porostů na nepříznivých stanovištích
d) získání žíru, nebo semen (plodů)
e) dosažení maxima objemové produkce

Následující pravidla mohou sloužit jako vodítko:
1) Na mělkých půdách, při nedostatku kvalitních kmenů, při velké poptávce po slabém dříví, než po silném může být ponecháno jen určité omezené množství výstavků.
2) U světlomilných dřevin, u kterých je produkce výmladků velká a dále u dřevin, jejichž dospělí jedinci mají husté velké stinné koruny, které zastiňují spodní patro není dobré, nechat stát příliš mnoho výstavků
3) Není nutné nechat mnoho výstavků u porostu, který oplývá bujnou výmladností na kvalitních půdách a v mírném klimatu
4) Pokud má porost na hlubokých půdách takovou jakost, že může být pěstováno kvalitní užitkové a stavební dříví, nebo pokud není odbyt na slabou hmotu, nebo pokud je kvalitní žír pro dobytek, je výhodné ponechat stát více výstavků
5) Pokud je výmladná schopnost špatná, a dále v drsnějším, chladnějším klimatu, je nutné je ponechat znatelně více výstavků. V těchto podmínkách je možno nechat stát tím víc hmoty, čím kratší obmýtí spodní etáž má a pokud zvýšení zakmenění horní etáže nebude mít vážný dopad na produkci spodního patra.

Uvedená pravidla slouží jako vodítko pro stanovení množství výstavků. Mohou se vyskytnou okolnosti, které zapříčiní, že výstavků zprvu ponecháváme daleko více, než je obvyklé. Například při velmi krátkém obmýtí, nebo tam, kde jsou stromky pro volbu výstavků přeštíhlené a existuje oprávněný předpoklad, že v následujících letech dojde k jejich vyšší úmrtnosti. Nebo pokud se v seči, která je na řadě s těžbou, vyskytuje větší množství tyček, nebo latí, které ještě nejsou pro těžbu zralé a které schází v seči, která by měla na řadu s těžbou přijít později. V podobných případech musíme ponechat výstavků zprvu více a v pravý čas jejich počet zmenšit.

Co znamená hodně a málo ve vrstvě výstavků
Abychom pochopili, co znamená málo a co hodně výstavků, musíme získat srovnání, nebo míru. Jednou z možných pomůcek je plocha korun výstavků. Když z obvodu koruny spustíme svislé linie směrem k zemi a jimi ohraničenou plochu nazveme plochou koruny stromu, získáme míru, pomocí které se dá počet výstavků určit. Pro jednotlivé pravidlo pěstování horní etáže uvedené v předchozím bodu se dá plocha korun stanovit následovně:
1) 1/10 plochy
2) 2/10 plochy
3) 3/10 plochy
4) 4/10 plochy
5) 5/10 plochy

Tento poměr je rovněž možné vyjádřit kruhovou základnou. Uvažujme, že o určité dřevině je známo, že při plném zápoji dosahuje 300 čtverečních stop na akr ( cca 43 m2/ha – pozn. překl.). Můžeme říci, že horní etáž na určité seči by měla mít v době obmýtí 1)  30 čtv. stop (0.6 m2/ha)
2)  60 čtv. stop (1.2m2/ha)
3)  90 čtv. stop (1.8 m2/ha )
4) 120 čtv. stop (2.4m2/ha)
5) 150 čtv. stop (3.0 m2/ha)

Z tohoto se dá dále odvodit, kolik bude přináležet jednotlivým věkovým třídám horní etáže.
Je nezpochybnitelné, že je snadnější a přesnější zjistit kruhovou plochu, než plochu korun podle korunových radiusů. Proto je tato míra častěji a hojněji využívána. Korunové plochy se na různých půdách a různých dřevin mění a ve stejném stáří může být velmi proměnlivý. Z mnoha pokusů a výzkumů vyplynulo, že střední plocha koruny se u hlavních listnatých dřevin středního lesa pohybuje následovně:

• 30-ti letý výstavek 20 čtv. stop (1,6m2)
• 60-ti letý výstavek 64 čtv. stop (5,1m2)
• 90-ti letý výstavek 132 čtv. stop (10,6m2)
• 120-ti letý výstavek 226 čtv. stop (18,1m2)
• 150-ti letý výstavek 346 čtv. stop (27,7m2)

Pokud bychom s touto úvahou chtěli vypěstovat z čistého nízkého lesa s 30-ti letým obmýtím střední les a přitom usměrnit zastínění tak, aby v době těžby byla z jednoho akru asi čtvrtina zastíněna výstavky, potom bychom při výpočtu postupovali následovně:
Na jednom saském akru (0,55398ha) zůstanou stát:

 Laßreiser  Oberständer  90-ti leté stromy
 120-ti leté stromy
 Celkem
 ks čtv. stop   ks
čtv. stop
 ks
 čtv. stop  ks  čtv. stop  ks
 čtv. stop
   I. obmýtí
 
 391  7820  -  -  -  -  -  -  391  7820
   II. obmýtí
 
 295  5900  30  1920  -  -  -  -  325  7820
   III. obmýtí
 
 163  3260  30  1920  20  2640  -  -  213  7820
   IV. obmýtí
 
 50  1000  30  1920  20  2640  10  2260  110  7820

 

Jen duby, buky, jilmy, jasany, javory a lípy je možno držet do věku zde uvedeného. Potom mohou přibližně dosáhnout následujících rozměrů:

 Výstavek 
 Obvod  Výška  Objem
 (palce/cm)  (stopy/m)  (krychlové stopy/m3)
 30-ti letý  12/30  35/10  1.5/0.03
 60-ti letý
 24/60  50/14  9/0.2
 90-ti letý
 40/100  60/17  28/0.6
 120-ti letý
 57/142  65/18  65/1.5
 150-ti letý
 72/180  70/20  112/2.5

 

Pokud bychom tento princip aplikovali při hospodaření, potom bychom na jednom akru zjistili následující počty:

 Výstavek  Počet  Plocha koruny  (čtv. stop)
 1 strom
 všechny
 150 let
 10  346  3460
 120 let
 20  226  4520
 90 let
 30  132  3960
 60 let
 40  64  2560
 Celkem  100  -  14500

Pozn.: Je uvedeno pouze 40 ks 60-ti letých výstavků bez uvažování 5O ks 30-ti letých z toho důvodu, že se z jejich počtů neustále vylučují starší výstavky.

Z uvedených výstavků je při přelomu obmýtí možno těžit:

 Výstavek  Počet  Objem  (kr. stopa/m3)
 1 strom
 všechny
 150 let
 10  112/2.5  1120/25
 120 let
 10  65/1.5  650/15
 90 let
 10  28/0.6  280/6
 60 let
 10  9/0.2  90/2
 Celkem  40  -  2140/49


Dále se předrží: 

 Výstavek  Počet
 Plocha koruny
 Objem
 1 strom
 všechny
 1 strom
 všechny 
 120 let
 10  226  2260  65  650
 90 let
 20  132  2640  28  560
 60 let
 30  64  1920  9  270
 30 let
 50  20  1000  1.5  75
 Celkem  110  -  7820  -  1555

 

Z uvedeného je zjevné, že při takovém postupu je po seči zastíněna 1/3 plochy, těsně před sečí však téměř ½ plochy. Větší polovina plochy zůstává tedy pro produkci nízkého lesa. Na menší polovině plochy se ve třiceti letech získá o 2140 krychlových stop (49m3) cenné dřevní hmoty více, než na stejné půdě v čistém nízkém lese. 

Osvětlení předchozích kapitol a závěry
Protože je tento výnos větší, než jakého se zpravidla ve středním lese dosáhne, mohli by si neznalí myslet, že jsme nadhodnotili objem stromů. Musíme proto sdělit důležité důkazy. Protože by pouze mé osobní, zde uvedené názory mohly být hodnoceny jako jednostranné, sdělím tedy pouze zkušenosti cizí, od spolehlivých odborníků:

Vrchní lesmistr von Kropff je přesvědčen, že ve středním lese strom starý 70 let může dosáhnout 44 krychlových stop (1,0m3) a ve věku 105 let 155 krychlových stop (3.5m3), tedy více než dvojnásobek objemu, se kterým jsme počítali výše.

Podle Hennerta (Pokyny k taxaci lesů, II. část, str. 365) má 87 letý buk 120 krychlových stop (2.7m3), tedy více než čtyřnásobek výše uvedených hodnot.
Jiný buk, 88 let starý (rovněž podle Hennerta) měl 199 krychlových stop.
Ve druhé polovině prvního svazku časopisu Journal für Forst- und Jadgwesen Reitter na straně 70 poznamenává:
Bylo změřeno mnoho buků, které měly průměrně ve 123 letech průměr 2 stopy a 6 palců (Würtemberské míry) přičemž výška byla 84 stop. Ve 40 letech měly tytéž stromy průměrně tloušťku 9 palců a v 80 ti letech 22 palců.

Tyto příklady nejsou v onom časopise uvedeny jako výjimečné míry, ale jako příklady zjištění přírůstu a výnosu v lokalitě, kde se výjimečné rozměry v budoucnu nedaly očekávat. Z toho téměř s jistotou vyplývá, že mnou uvedené rozměry a objemy nejsou nikterak přehnané, obzvláště pak když javor, jasan, jilm a lípa rostou na volném prostranství daleko rychleji, než buk.
Co se počtu stromů na jednotku plochy týče, proti uvedeným údajům nelze nic namítnout, protože 120-ti letý les má daleko více jedinců, než kolik je zde uváděno.

Takže pokud při výpočtech uváděné objemy a počty nejsou přehnané, pak je teoreticky možno očekávat odpovídající výnos. Musíme však připustit, že tak vysokého výnosu je v praxi dosaženo pouze zřídka, a to jednoduše proto, že takového ideálního stavu středního lesa, jaký jsme nastínili, se v praxi dosáhne jen obtížně.

Variabilita výnosu, když jsou třídy horní etáže v nesprávném poměru
Z následujícího vyplývá, jak velká může být variabilita výnosu. Předpokládejme, že máme následující horní vrstvu:
• 2 90-ti leté výstavky
• 8 60-ti letých výstavků
• 50 30-ti letých výstavků

Při budoucí těžbě tedy zůstanou, když 10 30-ti letých počítáme jako dorost do vyšší třídy:

• 2 120-ti leté výstavky po 65 kr. stopách,
celkem 130 kr. stop
• 6 90-ti letých po 28 kr. stopách, celkem 168 kr. stop
• 32 60-ti letých
po  9 kr. stopách, celkem 288 kr. stop
Celkem   586 kr. stop

 

 

Získáme tedy touto změnou složení horního patra ani ne 1/3 z toho, co se získalo v minulém příkladu. Pokud se při výchově horního patra dělají chyby, např. tím, že se vybírají nevhodné, nepřirůstavé stromy, ztráta se ještě více prohlubuje. Protože se jen zřídka ponechá optimální počet stromů a optimální kvalita stromů horní vrstvy, dosáhne se stejně zřídka i optimálního výnosu.

O rozmístění výstavků po ploše
Na určité části seče může být půda lepší, na jiné horší; tam jsou k dispozici stromy špatné kvality, jinde zase velmi kvalitní, bylo by nesprávné, kdybychom všude nechávali stát stejný počet stromů. Musí však být prostřídány mladší a starší stromy. Pokud bychom například nechali vedle sebe stát dva stromy nejvyššího stáří, museli bychom je pak, v době těžby, oba vytěžit. Vznikla by příliš velká mezera a na jiném místě by se stromy tísnily, aby vcelku bylo dosaženo optimálního počtu.
Aby byly stromy optimálně rozmístěny a výběr probíhal podle správných zásad, musí lesník sám stromy k těžbě vybírat a odpovídajícím způsobem označit.

O výchově dorostu skrze horní etáže
Výchova mladých stromů skrze horní etáže poskytuje střednímu lesu výhodu oproti nízkému. Tím, že semenný rok se neopakuje každoročně a proto ne každá seč je zmlazena bezprostředně po vykácení, při opožděném nasemenění mají stromy ze semen oproti výmladkům pramalou šanci se prosadit, musí být využity semenné roky. Kde to poměry dovolí, je dobré plánované seče v a po semenném roce trochu oddálit a ve spodní etáži se udělají plošky vhodné pro zmlazení ze semen. Pokud chceme vnést do porostu dřeviny, které tam dosud nejsou zastoupeny, použijeme síji, nebo umělou sadbu.

O výhodách středního lesa oproti nízkému
Podle uvedeného poskytuje horní etáž středního lesa navíc oproti střednímu lesu při třicetiletém obmýtí 2140 krychlových stop (49m3) na akr (0,554ha). Vedle vyšší produkce poskytuje střední les oproti nízkému následující výhody:
1) získáme cenné palivové dříví a zároveň užitkové a stavební dříví
2) hospodaření je bezpečnější, než u čistého nízkého lesa
3) zisk z prodeje lesních plodů a za žír dobytka není zanedbatelný

Jsou však případy, kdy střední les neposkytuje výhodu:
1) když je půda příliš mělká
2) u dřevin, které nerostou do kmenů, mají však vynikající výmladnou schopnost (např. líska)
3) tam, kde je momentální nedostatek dříví a kde nejsou obavy z nedostatku v budoucnu
4) tam, kde je dobře prodáváno a dobře placeno tenké dříví, košíkářské pruty, kůly do vinohradů a chmelnic

Doposud bylo ve prospěch středního lesa řečeno tolik, že nás musí udivovat, že téměř všechny střední lesy, které jsou dnes k vidění, jsou ve špatném stavu a poskytují jen minimální výnos. Za příčiny můžeme považovat následující skutečnosti:

1) Výběr stromů pro horní etáže a jejich rozdělení po ploše patří k nejsložitějším a odborně nejnáročnějším úkolům lesníka.

2) Ve středním lese velké výměry je prakticky neproveditelné určit správný okamžik, ve kterém musí být díky poklesu výmladnosti každý jednotlivý pařez spodní etáže obnoven za nový, čerstvý. Přitom je pozorné sledování a zjištění tohoto okamžiku nanejvýš důležité, protože se na výnosu ztratí o to víc, čím liknavěji se pařezy s klesající výmladností nahrazují novými. Každému praktickému lesníku je známo, že vyznačování pařezů s klesající výmladností na velkých plochá nelze provádět způsobem, který by vlastně byl optimální pro dosažení ideálního stavu středního lesa. I obnova horní etáže je nesnadným úkolem. Sazenice, nebo semenáčky z náletu, které se nacházejí v blízkosti starších pařezů, velice trpí kořenovou konkurencí. Náklady na klučení, pokud chceme konkurenci omezit, jsou velmi vysoké. Proto se stává, že ve středním, i nízkém lese jsou pařezy ponechávány tak dlouho, dokud dávají aspoň nějaké výmladky. Tím se nejen prudce snižuje výnos, ale také se velmi vyčerpává půda.

3) Často se nemůžeme odhodlat, zredukovat část horní etáže nacházející se v hustém výmladkovém porostu, čím se časem dojde ke stavu, kdy horní etáž je zastoupena neúměrně větším dílem, než je ideální. Pak tím velmi trpí spodní patro.

4) Pokud ve středním lese vzniknou mezery, často se příliš spoléháme jen na přirozenou obnovy skrze výstavky horní vrstvy, tato ale často dopadne bez úspěchu, neboť pouze za velmi příznivých okolností snesou semenáčky zastínění a tlak výmladků. Takže pokud už je daný střední les dlouho obhospodařován, často vidíme, že se v něm nedostává jak kvalitní výmladnosti, tak i výstavků v horní vrstvě.

Z toho všeho plyne ponaučení a závěr, že střední lesy, pokud nejsou obhospodařovány s mimořádnou svědomitostí a pečlivostí, časem zacházejí co do kvality porostu i do kvality půdy.

Zdroj: Cotta, Heinrich, 1845: Pokyny k pěstění lesa, 6. rozš. vyd., Drážďany, s. 114-130

 


Shlédnutí: 8351

Napište první komentář
RSS komentáře

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2

Aktualizováno ( Thursday, 20 September 2007 )
 
Template by SCHAFFENSKRAFT.INFO © 2008 | CSS 2.1 | XHTML 1.0