Nízký les jako potenciální zdroj energetické biomasy Tisk E-mail
Příspěvek přidal Jan Kadavý   
Wednesday, 24 October 2007
V říjnu tohoto roku jsme se zúčastnili a vystoupili na semináři Racionální využití lesní biomasy pro energetické účely, který se konal v Kostelci nad Černými lesy. Příspěvek, který je i součástí sborníku z tohoto semináře tímto přínášíme v plné verzi i na našem webu. Seminář pořádala LDF ČZU Praha a Lesnická práce, s.r.o.

 

Nízký les jako potenciální zdroj energetické biomasy
(Coppice forest as a potential source of biomass fuel)

Jan Kadavý, Michal Kneifl, Robert Knott

Abstrakt:
Nízký les je starý, historicky osvědčený způsob hospodaření v lese. Poskytuje především palivové dříví, což jej, z pohledu současných trendů v oblasti obnovitelných zdrojů, staví opět do příznivého světla. V České republice existuje reálný potenciál pro znovuzavedení a pěstování nízkých lesů. Příspěvek definuje pojem nízký les, shrnuje pěstování a produkci. Na příkladu tří hlavních dřevin nízkého lesa porovnává produkci palivového dříví s naší nejhojnější dřevinou smrkem.

Klíčová slova: nízký les, biomasa, energetický potenciál

Abstract:
The coppice forest is an old, historically approved way of forest management. Its production consists mainly of fuel wood, which puts the coppicing in positive light as far as the current trends in renewable energy resources sphere are concerned. There is a real potential for reestablishment and silviculture of coppice forest. This paper defines the term “coppice forest”, offers a review of its treatment and production. Furthermore, authors present a comparison of fuel wood production of three main coppice forest species and spruce as the most common species in the Czech Republic.

Keywords: coppice forest, biomass, energy potential

1. Úvod
V současné době byl nově publikován Akční plán pro biomasu (Mze ČR 2008 – 2010). Po prostudování nejen tohoto dokumentu se nám jako řešitelům projektu Nízký a střední les jako alternativa hospodaření (projekt NAZV Mze ČR na léta 2007 – 2012) jeví minimálně nedoceňovaná možnost opětovného (rehabilitovaného) obhospodařování části lesů ČR podle zásad hospodaření tvaru lesa nízkého (pařeziny).  Nízký les je historickým tvarem (současná legislativa s tímto pojmem nicméně pracuje). Avšak právě v minulosti kryl tento tvar lesa zejména potřebu palivového dříví. Jistá paralela se současností je proto na místě (nárůst cen energie, cen palivového dříví apod.) a z toho důvodu se domníváme, že by v tak významném dokumentu, jakým Akční plán pro biomasu bezesporu je, neměla tato možnost být opomíjena. Meritem příspěvku je poukázání na možnou rehabilitaci obhospodařování části lesů v ČR formou nízkého tvaru lesa. Proč právě nízkého lesa? Protože se jedná o historií ověřený způsob obhospodařování části lesů na území našeho státu. Význam jeho použití v současnosti, dle našeho mínění, narůstá a do budoucna bude jistě ještě více narůstat v souvislosti s obecně předpokládaným zvyšování cen neobnovitelných zdrojů paliv.

2. Charakteristika nízkého lesa
Jedná se o tvar lesa, který je výlučně založen na systematicky opakované vegetativní obnově výmladky (Tesař, 1994). Za pařezinu pak označujeme pouze takový porost, který je stínaný blízko u oddenku (Konšel, 1931). A proč pěstujeme pařeziny? Protože, v době těžby pařezinu považujeme za porost zralý, který však dosahuje pouze menších rozměrů (Polanský, 1947).  Vyhláška č.83/1996 Sb. rozlišuje tři typy tvarů lesa. Konkrétně se jedná o les vysoký (vysokokmenný), střední (sdružený) a nízký (pařezinu). Ve vyhlášce se uvádí, že tvar lesa je výsledkem způsobu hospodaření, zejména způsobu vzniku lesních porostů. Les nízký je pak charakterizován  jako tvar vzniklý výmladností. Zakládání pařezin se uskutečňuje přirozenou, nebo umělou obnovou, ponejvíce sadbou. Sazenice se ve druhém roce po vysazení seříznou při oddenku nebo se vysazují sazenice již sťaté (tj. pařezové). Sazenice se vysazují ve sponu 1-2 m. Výchova se v pařezinách provádí zřídka a to jen tehdy, kdy je nutno upravit hustotu a příp. kvalitu budoucích sortimentů (Konšel 1931, Polanský 1947 a 1956). Obmýtí je v pařezinách značně rozdílné. Pro ilustraci si uveďme možná rozpětí obmýtních dob podle Cotty (1845):

 Obmýtí  V jakých porostech a s jakým účelem
 1 - 2
 ve vrbových porostech s produkcí pro výrobou košíkářského proutí
 3 - 5
 v akátových porostech s produkcí na výrobu kůlů do vinohradů
 5  hlavové vrby
 10  většina keřů
 15  dubiny na tříslovou kůru, v mnoha případech také bříza, olše, jíva, osika atd., kde je poptávka po tenčím dříví a na mělkých půdách
 20  stejné dřeviny jako předchozí a dále javory, jasany, habry
 25  stejné dřeviny jako v předchozích dvou řádcích
 30  toto obmýtí je vhodné pro cenné dřeviny nízkého lesa, především dub, buk, habr, jasan, javor, ale také břízu a olši
 35  všechny uvedené u obmýtí 30 s výjimkou břízy
 40  nejvýše možné doporučitelné obmýtí, použitelné u buku, dubu, jasanu, javoru, olše a lípy, pouze však vzácně a v chladnějších polohách; čím drsnější je klima, o to vyšší musí být obmýtí

Tab. č. 1: Přehled doporučených obmýtí v pařezinách podle Cotty (1845)
Tab. 1: Rotations reccomended by Cotta (1845) in coppice forest

V současné době je na základě platné legislativy doporučeno 40-leté obmýtí (s možným rozpětím 30-(50)-60 let) pro porostní typy tvrdých pařezin a u pařezin měkkých v rozpětí 20 – 30 let. Pro vrbové  porostní typy je doporučováno obmýtí 40-leté a pro akátové pak 70-leté u přesně specifikovaných cílových hospodářských souborů a podsouborů (Hospodářská doporučení, 1997).

Jakých stanovišť a jakých dřevin můžeme využít k pěstování nízkého lesa?
Následující dřeviny bývají přednostně doporučovány pro tvar nízkého lesa: jedná se o olše, duby, habry, javory, jasany, jilmy, buk, kaštan jedlý, břízu, vrby, lísku, akát, třešeň, střemchu, krušinu a sví-du. Bříza vykazuje na některých stanovištích vynikající růst a také výnos. Někdy ale dává výnos velmi malý. Lípa sice oplývá silnou výmladností, neposkytuje však kvalitní dřevo a svou výmladnou schopností utlačuje jiné cenné dřeviny (Cotta, 1845). Domníváme se, že takto formulovaná doporučení jsou využitelná i v současné době.

Obecně můžeme konstatovat, že se bude jednat o ta stanoviště, kde budou výše uvedené druhy dřevin zdárně růst. Samozřejmě, že pouze toto hledisko nestačí. Důležitý je v tomto případě i hospodářský cíl vlastníka, tj. jeho snaha po obhospodařování tímto tvarem lesa.

V Hospodářských doporučeních podle hospodářských souborů a podsouborů (rozpracování vyhlášky č. 83/1996 Sb., 1997) jsou doporučena možná stanoviště, na kterých se připouští tvar lesa nízkého (a středního). Níže uvedená mapka (Obr. č. 1) prezentuje možný potenciální výskyt a tudíž i možné rozšíření tohoto tvaru v podmínkách ČR na úrovni přírodních lesních oblastí (s vědomím současné zane-dbatelné rozlohy tohoto tvaru lesa, která podle oficiálních údajů představuje asi 6 000 ha, resp. 0,23% z porostní půdy).

Obr. č. 1: Mapa potenciální výměry nízkého lesa v ČR
Fig. 1: Map of potential coppice forest area in the Czech Republic

V souvislosti s návrhem vyššího využívání nízkých lesů z pohledu energetického není možné neposkytnout několik údajů, které pro zahájení diskuze nad touto problematikou mohou být více něž důležité. Tabulka č. 2 prezentuje přehled přírodních lesních oblastí, ve kterých je součet ploch cílových hospodářských souborů vhodných pro pěstování nízkého lesa vyšší než 20% celkové rozlohy PLO (Zdroj: ÚHÚL, 2002: OPRL).  

Tab. č. 2: Přehled přírodních lesních oblastí ČR vhodných pro znovuzavádění nízkého lesa
Tab. 2: Overview of natural forest areas of the Czech Republic suitable for coppice forest reestablishment



3. Objemová produkce některých dřevin nízkého lesa
Při kalkulaci potenciální produkce nízkého lesa jsme, vzhledem k absenci tohoto hospodářského tvaru v současnosti, vycházeli z porostních tabulek, které velmi pečlivě a na základě rozsáhlého experimentálního materiálu sestavil v letech 1954 až 1969 Ing. Fedor Korsuň (Korsuň, 1954, 1966, 1969). Jedná se o růstové tabulky pro dřeviny dub, habr a olši, všechny výmladkového původu. Následující tabulka ukazuje modelovou kalkulaci objemové produkce a z ní vyplývající energetický potenciál pro tyto tři hlavní dřeviny vždy pro nejhorší a nejlepší relativní bonitu. 

Tab. č. 3: Přehled produkce a energetického potenciálu tří hlavních dřevin nízkého lesa a srovnání se smrkem (* přepočítáno na 20% vlhkost)
Tab. 3: Overview of production and energy potential of three main species suitable for coppicing compared to that of spruce (*reduced at 20% moisture)


Jako obmýtí byl převzat údaj, který odpovídal kulminaci objemového celkového průměrného přírůstu dané dřeviny v Korsuňových tabulkách. V řádku CPP je uvedena hodnota kulminace CPP, která modelově zároveň odpovídá modelové potenciální těžbě dříví na jednom hektaru. Vždy je uveden údaj pro nejlepší (I.) a nejhorší (V.) bonitní třídu. Údaje objemové hmotnosti dříví a výhřevnosti jsou převzaty z Technické lesnické příručky (1964). Pro srovnání jsou uvedeny i hodnoty pro smrk (výchozí kalkulační hodnoty jsou identické s údaji použitými v Akčním plánu pro biomasu ČR (2007).

4. Shrnutí
V současné době je patrná především orientace na zakládání a rozvoj plantáží rychle rostoucích dřevin (RRD) a nejrůznějších kultivarů dřevin (rozvoj nových technologií, strojů a investic). Tato snaha je jistě důležitá především z časového řešení problému (Akční plán). Nicméně se domníváme, že součástí tohoto procesu by mělo být i výraznější zapojení a podpora klasického způsobu obhospodařování našich lesů právě s využitím tvaru lesa nízkého. Z výše uvedených modelových dat je patrný jasný argument pro zvýšení podílu listnatých dřevin v našich lesích a z našeho pohledu vhodnost řešit tuto problematiku zapojením tvaru lesa nízkého (krátký cyklus obmýtí v porovnání s lesem vysokým)! Palivové dříví z nízkého lesa můžeme nazývat „čistým ekologickým produktem“. Proč se tedy znovu nevydat známou cestou a nezkusit to, co je historií prověřeno?

5. Literatura
Biom (2007): Akční plán pro biomasu pro ČR . Pro Mze ČR zpracoval CZ Biom – České sdružení pro biomasu (verze 9.8. 2007). 70 stran
Cotta, H. (1845): Anweisungen zum Waldbau., s. 102-151.
Mze ČR (1997): Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů (rozpracování vyhlášky č. 83/1996 Sb.) Příloha čas. Lesnická práce č.1: 48 stran
Konšel, J. (1931): Stručný nástin tvorby a pěstění lesů. Písek. 552 s.
Korsuň, F. (1954): Život dubových pařezin v číslicích. PVÚL. 8. s. 155-190
Korsuň, F. (1966): Hmotové a porostní tabulky pro olši. Lesnický časopis. 12.1966. s. 839-856
Korsuň, F. (1969): Hmotové a porostní tabulky pro habr. Lesnictví. 15,1969. s. 217-230.
Polanský, B. (1947): Příručka pěstění lesů. Knižnice Činu, Edice dobrého hospodáře č.3.Brno. 205 s.
Polanský, B. a kol. (1956): Pěstění lesů III díl. SZN Praha. 595 s.
Tesař, V. (1994): Les sdružený In: Lesnický naučný slovník, na s. 471. Mze ČR.
ÚHÚL (2002): OPRL. Přírodní lesní oblasti ČR. Pro ÚHÚL Brandýs nad Labem vydalo nakladatelství a vydavatelství Lesnická práce, s.r.o. 100 stran.
Technická příručka lesnická . SZN Praha. 1964. 

Jména a adresy autorů:
Dr. Ing. Jan Kadavý, Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny , +420+545134145, Ústav HÚL LDF MZLU Brno, Zemědělská 3, 613 00 Brno
Ing. Michal Kneifl, Ph.D., Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny , +420+545134146, Ústav HÚL LDF MZLU Brno, Zemědělská 3, 613 00 Brno
Ing. Robert Knott, Ph.D., Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny , +420-545134124, ÚZPL LDF MZLU Brno, Zemědělská 3, 613 00 Brno
 

 

    

 

 
 
 

 


Shlédnutí: 31338

Napište první komentář
RSS komentáře

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2

Aktualizováno ( Wednesday, 24 October 2007 )
 
Template by SCHAFFENSKRAFT.INFO © 2008 | CSS 2.1 | XHTML 1.0