Nízký a střední les v minulosti Tisk E-mail
Příspěvek přidal Jan Kadavý   
Monday, 07 July 2008
O lesích v oblasti Hradčovic u Uherského Brodu jsme na tomto serveru již informovali. Přibližně před rokem nás po jím převáděných majetcích pan Alois Martinec provázel. Tentokrát se na nás obrátil s žádostí o uvěřejnění jím dodaného textu. Neváháme a jeho příspěvek uvěřejňujeme bez redakčích úprav. Panu Martincovi tímto děkujeme a všem ostatním přejeme příjemné čtení.

 

Projekt nízký a střední les jako plnohodnotná alternativa hospodaření zpracovaný Dr. Ing. Kadavým z lesnické fakulty v Brně mně velmi zaujal, neboť již více než 50 let pracuji jako lesník v lesích uhersko-brodska, kde takový hospodářský tvar lesa pokud historické záznamy existují, byl již ve středověku. Bartoškova kronika se zmiňuje, při vytyčování hranic katastru o lípě trojhraničné, osikových a habrových lesích lemující hranice a o starých dubech kolem nichž jsou příkopy vykopány. Další údaje o zdejších lesích jsou uloženy v MZA Brno v rodinném archivu Kouniců z údobí r.1680, 1714- 1719.

Tyto se zabývají obsazením revíru Obora jeleny a později daňky. Jaký byl stav této zvěře na 230 ha výměry, se mi zatím nepodařilo zjistit. Předmětem dalšího bádání budou roční hospodářské zprávy o stavu panství, především lesů z let 1750-1839. Převážná část plochy tohoto revíru byly pařeziny, píše se o 200 let starých dubech. Na konci 18.stol. se objevují záznamy o výsadbách borovice a zajímavé bude zjistit vliv zvěře na výsadby jehličnanů.

První dochovanou systematizací a obhospodařování lesů Kounicovských panství vypracoval Prokop Schwarz roku 1839. Podle stavových knih a podle plánů se asi hospodařilo již dříve, neboť lesy byly rozčleněny hospodárnicemi a tenátnicemi na oddělení a porosty. Prokop Schwarz ve svém základním protokolu udává směr budoucího hospodaření na všech Kounicovských panstvích. Uvádí se : na Uhersko-brodském panství schází dříví z jehličnanů pro stavebnictví. Buď je požíváno cenné dubové dřevo, nebo jehličnaté stavební dříví z jiných oblastí nákladně obstaráváno. Krásný růst borovice, která byla před 40-ti roky pokusně vysázena se od té doby v malém rozšířila přirozeným ujímáním semen,dává dokonalý důkaz,že tento druh dřeviny by měl být rozšířen. Borovice dosahují v 80-ti letech síly a výšky, která je zcela vhodná pro stavebnictví a zaručí nejvyšší  užitek.

Nejpřednostnější jsou na borovicové porosty následující lesní jednotky:
V revíru obora odd. A,F, G, H, I, K.
V revíru Lhotka trať Častkovsko.
V revíru Újezdeckém odd. A, B, C, E, G, K.
V revíru Ořechov trať Holomně.
V revíru Doubravy téměř všude.
Na panství Slavkov-statku Mor. Prusy-revír Zlatého jelena.

Zde jsou podobné poměry jako na revírech panství Uh.Brod a borovice zde také výborně prospívá, a proto by určité části nízkého lesa měly být přeměněny na vysoké borové, čímž skrze vysokou cenu stavebního dříví, bude dosaženo většího výnosu z lesa.

Nesmí se toto provádět živelně a přesně nutno dodržovat stavové knihy.

K lesotvornému zacházení s vykácenými plochami a lesními kulturami je nutné:
1. Předepsané zachování dubových zásob neztratit z pozornosti.
2. Pařeziny osvěžovat výsevem žaludu a výsadbou silných dubových sazenic.
3. V bukových lesích korytňanského a lopenického revíru se zaměřovat na jejich obnovu přes probíhající seč clonnou a jen, kdy je přirozená obnova zcela neúspěšná, provádět výsadbu jehličnanů.
4. Holiny a místa s dřevinami, které jsou zcela nepotřebné, zalesnit, co nejdříve, dle průkazu o stavu holin.
5. Stavové knihy vést bez zbytečné rozsáhlosti. Přesto musí být vedeny s žádoucí zřetelností k představení lesního hospodářství a srovnávacímu přehledu skutečně dosaženého výsledku oproti předpisu. Nutné zapsat, co se událo v každém lesním okrsku a oddělení. Dílčí události a jejich vliv na růst lesa a výnos. Popis lesních kultur, jejich prospívání nebo nedaření se. S koncem každé periody provést bilanci a kontrolu a pro následující novou taxu ročního výnosu provést regulaci předpisu.

Srovnávací údaje z revíru Lhotka u Uh.Brodu o sto let později.
Hospodářská třída A: Les vysoký, obmýtí 80 let - 45ha
Hospodářská třída B: Pařeziny (les-střední), obmýtí 40 let - 490ha
Hospodářská třída C: Pařezina obmýtí 30 let - 147ha
Revír celkem: 682ha

Z údajů je patrné, že to naši předkové s převody pařezin k jejich chvále, skutečně nepřeháněli.
Ještě zajímavější je údaj z konkrétního porostu v trati Častkovsko, kde předepisoval Prokop Schwarz výsadbu borovice.

Oddělení porost
výměra
stáří
bonita
zakmenění
zásoba na 1ha
 V. a
3,27ha
 86 2/3
0,9
260plm 

Porost navržen k těžbě.

Protože i zde, na Moravské Slovácko, přišla kolem roku 1860 smrková mánie, je zajímavý údaj ze smrkového porostu.

Oddělení  porost
výměra
půda
stáří
bonita
zakmenění
zásoba na 1ha
 IX. i
1,67ha
čerstvá - hlinito písčitá
 75 1
1
741plm

Porost navržen k těžbě.

Neznámý autor napsal v roce 1840 ve složce obce Lhotka, kde bylo sídlo revíru od r.1732.

Obecní les – vzorná parcela č.160
Les vysoký-borovice řídce vysázená s dobou obmýtí 60 let, roční přírůst 0,75 sáhu (1 sáh = 1, 89plm) na 1 jitro (1 J = 0,5754 ha). Po jitře 45 sáhů.

K porovnání uvádím porost svým původem pařezina z LHP r. 2004.

Oddělení  porost
etáž
výměra
zast. dř. (%)
věk
bonita
zakmenění
zásoba na 1ha
1 a
 8 8,24 DB 90, HB 7, LP 3   79 8
202
1 a
 12 2,06
 DB 100
 112 6
2
67
 Celkem   269 

Předpis tvarová probírka 486 plm. Provedeno v roce 2006, 2007: 451 plm.

Z uvedených údajů je zřejmé, že cílevědomou výchovou lze z pařezin vytvořit kvalitní nadějné a plně srovnatelné porosty.

Jak dub sám přirozeně udržuje své plošné zastoupení dokazuje záznam z hosp. knihy sing. společnosti Nedachlebice. V roce 1932 60%, v roce 2004 58%, zvýšil se však podíl plošného zastoupení borovice na 5%, jinými slovy řečeno, bez násilného zásahu člověka roste dub všude tam, kde rostl po celá staletí.

Potíže, které měli naši předkové lesníci při pěstění lesů na panství Uh. Brod:
Stavy holin v roce 1839  16 jiter 691 sáhů (9,46 ha) hlavně na Lopeníku v odd. XX., IV., I,H,L.

Zalesňovalo se převážně jehličnatými sazenicemi. Některé plochy po pařezinách na revíru Lhotka byly vyklučeny od pařezů a borovice byla vysévána. V prvním roce se s nadšením uvádí o řádcích semenáčku borovice, v dalších letech se uvádí, že se semenáčky poněkud ztratily. Dle všech předpokladů se staly atraktivní pastvou pro zvěř, zvláště králíky. Jako správní myslivci to na zvěř nesváděli, protože pan hrabě byl také lovec. Později je záznam o opichávání douglasky kůly, doposud se trať nazývá v Kolkoch.

Borové porosty trpěly také sněholomy a větrnými smrštěmi, vzpomíná se rok 1868 a 1929.

Dále se Prokop Schwarz zabývá pastvou dobytka na mýtinách pařezin v revíru újezdeckém a nabádá personál, aby se začalo jednat s poddanými o jejich právu pastvy, hlavně, aby celý revír o výměře 1071 jiter (616 ha) nebyl nárokován, neboť zušlechťování lesa je tak významně upozazďováno.

Zapamatoval jsem si větu, kterou v roce 1965 na polesí k nám, tehdy mladíkům, pronesl starý zkušený taxátor: Hoši, hoši, šetřete pařeziny.

Fotografické snímky z pařezin Uhersko-Brodska-Hradčovice jsou uvedeny v naší fotogalerii.

Alois Martinec
Hradčovice 26

(na adresu projektu byl příspěvek doručen 2.7. 2008)

 


Shlédnutí: 12595

Napište první komentář
RSS komentáře

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2

Aktualizováno ( Tuesday, 08 July 2008 )
 
Template by SCHAFFENSKRAFT.INFO © 2008 | CSS 2.1 | XHTML 1.0