Advertisement
Rumunský Banát Tisk E-mail
Příspěvek přidal Michal Kneifl   
Thursday, 17 July 2008
Na konci dubna dva členové našeho řešitelského týmu podnikli cestu na jih Rumunska, k Dunaji na hranici se Srbskem, do Banátu, domova našich českých krajanů. Cílem nebylo přímo lesnictví, potažmo nízký a střední les. Při toulkách po českých vesnicích a přírodou rumunského Banátu jsme však na hospodaření v lese v jeho prapůvodní formě nemohli nenarazit.
České vesnice začaly vznikat začátkem 18. století. Za lepším životem odešly tehdy ze západu dnešního území ČR desítky českých rodin v několika osídlovacích vlnách. V roce 1992 se v Rumunsku k české národnosti přihlásilo 5800 osob, jejich počet však neustále klesá. Mnoho z rumunských Čechů využívá lepší ekonomické situace domoviny svých dědů a vrací se zpět do ČR.
Pohybovali jsme se v okolí tří českých vesnic, přičemž hlavní byla vesnice Svatá Helena. Dalšími byly Gernik a Rovensko. V okolí vesnic a to nejen českých, ale i rumunských, lze stále vidět živelné hospodaření v lese s převládajícím sortimentem palivového dříví. V oblasti se hojně vyskytují tyto dřeviny: javor babyka, jasan ztepilý, habr obecný, habr východní, buk lesní, dub, klen, jeřáb břek a další. Při rozhovorech s obyvateli jsme nebyli schopni identifikovat, zda lesy v okolí vesnic patřily státu, nebo jinému subjektu. I když svorně tvrdili, že jde o státní les, povolení při těžbě palivového dříví pro vlastní potřebu nikdo nepotřebuje a dříví se těží podle jakýchsi nepsaných pravidel.. Většina lesů je označována termínem hutvajda, což v překladu z původního německého slova Hutweide znamená obecní pastvina. Splývá zde tedy pojem pastvina s lesem a nejsme nikterak daleko od reality, protože dobytek zde lze bez problémů nalézt i v lese, který má do značné vzdálenosti od lidských sídel výlučně charakter lesa nízkého. Jen výjimečně zůstane stát výstavek, čím pro účely tohoto článku označujeme strom větších dimenzí, než je okolní porost, který pravděpodobně díky shodě náhod unikl pravidelným těžbám a jeho dnešní rozměry jsou pro použití ručních nástrojů, nebo podmínky přibližování, nelukrativní. Že se zde těžba řídí „cestou nejmenšího odporu“ potvrdí zástupci organizace Člověk v tísni, kteří zde, mimo jiné, pro Klub českých turistů vyznačují turistické trasy. Stromy, které byly pro účely turistického značení vyvětveny, aby značka byla viditelná a turista nezabloudil, jsou obyvateli (především rumunské národnosti) díky snadné přístupnosti přednostně těženy. Každý obyvatel vesnice zde na zimu chystá zásoby dříví svépomocí, nákup od státních lesů, nebo jiného vlastníka, v podstatě neexistuje.
Lidé zde žijí v souladu s přírodou a k životu zde patří pravidelná těžba dříví slabých dimenzí výmladkového původu na otop v zimním období.
Při pohledu na fotografie ve fotogalerii se můžete podívat, jak u nás lesy vypadaly ve středověku.


Shlédnutí: 10003

Napište první komentář
RSS komentáře

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2

Aktualizováno ( Sunday, 20 July 2008 )
 
Template by SCHAFFENSKRAFT.INFO © 2008 | CSS 2.1 | XHTML 1.0