Šetření výmladnosti bývalé pařeziny na Hádecké planince Tisk E-mail
Příspěvek přidal Jan Kadavý   
Friday, 19 December 2008
V roce 2005 provedl NOVÁK v rámci své diplomové práce vyhodnocení vegetativní obnovy především dubu zimního na Hádecké planince. Analyzoval lokalitu, která je součástí Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny a nachází se na polesí Bílovice.

Práci prováděl v části porostní skupiny 369C13, která se nachází cca 2 km severovýchodně od města Brna nedaleko silnice z Brna do obce Ochoz u Brna (viz obr. č. 1 a č. 2).

 
mapa
 
mapa2
 Obr. č. 1: Umístění analyzované lokality (oranžově)  Obr. č. 2: Schematický zákres umístění analyzované lokality na porostní mapě (oranžově) - stav k roku 2003

 
Analyzovaná lokalita se nachází v přírodní lesní oblasti č.30 - Drahanská vrchovina. Jak uvádí NOVÁK, jedná se převážně o dubovou kmenovinu s habrovou podúrovní (KOLEKTIV, 2003). Analyzovaná část však měla jednoznačně charakter tzv. předržené nepravé kmenoviny (KADAVÝ). Věk části porostní skupiny v době realizované těžby byl přibližně 132 let (na přelomu roku 2003/2004). Před samotnou těžbou byla plně zakmeněná a nacházela se na lesním typu 2B2, tj. na bohaté bukové doubravě se strdivkou.

V porostní skupině byla při mýtní úmyslné těžbě vytěžena plocha o rozměrech 80 m v podélném směru a se šířkou 25 m (0,20 ha). Lokalita má severozápadní expozici, je součástí přírodní rezervace U Brněnky a nachází se v nadmořské výšce cca 390 m n.m.

NOVÁK konstatuje, že cílem zásahu byla „obnova pařezovou výmladností tak, aby bylo dosaženo přírodě blízké druhové skladby“.

Struktura bývalé pařeziny


Zastoupení jednotlivých druhů dřevin (jejich pařezů) je obsahem grafu č. 1. Z prezentovaných dat vyplývá, že za nejvíce zastoupenou dřevinu je možno pokládat dub (51 %). Zastoupení habru a lípy, které tvořily spodní etáž, dosahovalo 32 %, resp. 17 %.
  0

 

 

 

 

 

 

Graf č. 1: Zastoupení pařezů jednotlivých druhů dřevin (v %)

Zhodnocení výmladnosti pařeziny


V roce 2005 (2 roky po mýtní úmyslné těžbě) bylo provedeno prošetření výmladnosti analyzované pařeziny (graf č. 2). NOVÁK uvádí, že u dubových pařezů se vyskytovaly výmladky na 65 % pařezů. Výmladnost pařezů habru a lípy dosahovala 96 %, resp. 100 %.
  01

 

 

 

 

 

 

Graf č. 2: Zastoupení pařezů dubu s výmladky a pařezů bez výmladků (v %)

Vztah zastoupení výmladků a tloušťky pařezu


Rozdělení četností pařezových výmladků podle tloušťek pařezů je obsahem grafu č. 3. Z dat je evidentní, že nejvíce opukaly pařezy s tloušťkou cca 32,5 cm a 27,5 cm (17 %, resp. 15 % z celkového počtu výmladků).
5

 

 

 

 

 

 

Graf č. 3: Rozdělení četnosti pařezových výmladků podle tloušťek pařezů

Výmladnost každé z těchto dvou výše uvedených tloušťkových tříd pařezů tak představovala v průměru okolo 15 % z celkového počtu pařezových výmladků. Kumulativní výmladnost od pařezů nejtenčích do tloušťky pařezů s nejvyšší výmladností (32,5 cm) tak dosahovala cca 50 %.

Zbývající výmladnost (do 100 % v kumulativním vyjádření) tak byla tvořena tlustšími pařezy. Zajímavá je rovněž výmladnost u nejtlustších pařezů, tj. o tloušťce 72,5 cm. Zastoupení výmladků u této tloušťkové třídy tak v průměru dosáhlo 13 % z celkového počtu výmladků.  

Rozdělení četností pařezových výmladků podle výškových tříd je obsahem grafu č. 4. Z grafu je patrné, že nejvíce zastoupenou výškovou třídou výmladků byla třída se středem v 45 cm (od 30 do 60 cm). Kumulativně tato třída společně s výmladky nejnižšími dosahovala cca 47% z celkového počtu výmladků.
6

 

 

 

 

 

 

Graf č. 4: Rozdělení četnosti pařezových výmladků podle výškových tříd

Vztah počtu výmladků a tloušťky pařezů


Znázornění vztahu průměrného počtu výmladků a tloušťky pařezů dva roky po provedené těžbě je obsahem grafů č. 5 a č. 6 (na základě dat NOVÁKA provedl KADAVÝ).

Z prezentovaných dat je patrné, že v nižších tloušťkových třídách pařezů je výmladnost (oproti třídám vyšším) výrazně nižší, tj. do tloušťky cca 22,5 cm. Snížená výmladná schopnost pařezů byla však také doložena u tloušťkových stupňů vyšších, konkrétně u tloušťky 42,5, 62,5 a 67,5 cm, což může být, jak uvádí NOVÁK, způsobeno i malou rozlohou analyzované lokality. I když prezentované vztahy nemají silnou závislost, je evidentní, že celkový průměrný počet výmladků se pohyboval v rozpětí od 7 do 21 kusů na jeden pařez (varianta I) a jejich počet narůstal se zvyšující se tloušťkou pařezů. Poněkud odlišný průběh naopak poskytuje varianta II (graf č. 6), kdy za počátek znázorňovaného trendu prezentovaných dat pokládáme tloušťkovou třídu pařezů 27,5 cm (od které se dostavuje zvýšená výmladnost pařezů – viz. graf č. 6). Od této tloušťkové třídy pařezů pak mají data sestupný trend a průměrný počet výmladků se pak pohybuje od 26 ks do 13 ks pro pařezy nejsilnější (72,5 cm). 

 
2a
2b
 Graf č. 5: Závislost průměrného počtu výmladků a tloušťek jejich pařezů_varianta I  Graf č. 6: Závislost průměrného počtu výmladků a tloušťek jejich pařezů_varianta II

       
Zajímavý je vývoj sledovaného vztahu podle stáří výmladků. Jak uvádí NOVÁK, je patrné, že první rok po těžbě vyrůstají výmladky téměř ve všech tloušťkových třídách pařezů (vyjma výše uvedených – viz graf č. 7). Výmladky v tloušťkové třídě pařezů se středem v 12,5 cm a 17,5 cm nebyly, pravděpodobně z důvodu malého počtu pařezů, na sledované lokalitě (0,20 ha) evidovány.
1

 

 

 

 

 

 

 

Graf č. 7: Znázornění závislosti průměrného počtu jedno a dvou letých výmladků podle tloušťky pařezů

Ve druhém roce po těžbě (výmladky jednoleté) obrážely výmladky především na pařezech od 27,5 cm jejich tloušťky a na pařezech tlustších.

Vývoj průměrné výšky výmladků v závislosti na tloušťce pařezů


Vývoj průměrné výšky výmladků v závislosti na tloušťce pařezů je obsahem grafu č. 8. Z dat je patrné, že neexistuje zjevný vztah mezi průměrnou výškou výmladků a tloušťkou pařezů, z kterých pocházejí.
3

 

 

 

 

 

Graf č. 8: Znázornění průměrné výšky jedno a dvou letých výmladků v závislosti na tloušťce pařezů.

Výška jednoletých výmladků bez ohledu na tloušťku pařezů byla průměrně 50 cm. Nejvyšší výška 1letých výmladků byla dosažena ve třetí nejtlustší tloušťkové třídě pařezů, tj. se středem v 62,5 cm, kde dosahovala hodnoty 114 cm.

Průměrná výška dvouletých výmladků bez ohledu na tloušťku pařezů se pohybovala v průměru okolo 1 m. Nejvyšší výška 2letých výmladků tak byla dosažena v tloušťkové třídě pařezů se středem v 37,5 cm. Výmladky zde dosahovaly průměrně výšky 125 cm.

Vývoj přírůstu výšky výmladků v závislosti na jejich věku a tloušťce pařezů


Na základě dat NOVÁKA provedl KADAVÝ rozbor vztahu přírůstu výšky výmladků v závislosti na jejich věku a tloušťce pařezů (viz graf č. 9).

Ač prezentované závislosti nevykazují silnou závislost, nejsou nezajímavé. Z dat je patrné, že není rozdílu ve velikosti přírůstu jak jednoletých, tak dvouletých výmladků v dané tloušťkové třídě pařezů. Z grafu je rovněž dobře patrný trend vývoje přírůstu v závislosti na tloušťce pařezu. Čím je tloušťka pařezu větší, tím je přírůst výšek výmladků menší. Přírůst výšek se tak pohybuje v rozpětí od cca 60 cm (nejslabší pařezy) do 40 cm (nejtlustší pařezy). Průměrná velikost přírůstu výšek výmladků tak dosahovala cca 50 cm za jeden rok.
4

 

 

 

 

 

 

Graf č. 9: Vývoj přírůstu výmladků v závislosti na jejich věku a tloušťce pařezů

Zastoupení výškových tříd výmladků


Sledujeme-li rozdělení zastoupení počtu výmladků podle výškových tříd a napříč třídami tloušťkovými jejich pařezů (graf č. 10), pak můžeme konstatovat, že:

  1. nejvyšších hodnot výmladků u výškové třídy nejnižší (výška 30 cm) je dosahováno cca od 42,5 cm tloušťky jejich pařezů; můžeme konstatovat, že tato kategorie je tak tvořena spíše pařezy většími analyzovaného rozpětí výskytu pařezů
  2. kategorie výmladků s výškou kolem 90 cm vykazuje jednoznačně sestupný trend od pařezů nejtenčích po pařezy nejtlustší 
  3. výmladky s průměrnou výškou kolem 150 cm můžeme považovat za kategorii vymykající se dosavadnímu výše popsanému způsobu konstatování; pokud jsou totiž tyto výmladky vytvořeny, pak napříč všemi tloušťkovými třídami pařezů a to bez zjevné tendence vytvořit přírůst ve zjevné závislosti na tloušťce pařezů, ze kterých pocházejí
  4. těžiště výskytu výmladků s výškou cca 210 cm jednoznačně spatřujeme u pařezů s tloušťkami v intervalu od 22,5 cm do 47,5 cm, což tak představuje „pomyslný“ střed analyzovaného rozpětí výskytu pařezů

7b

 

 

 

 

 

 

 

Graf č. 10: Vývoj zastoupení výškových tříd výmladků podle tloušťkových tříd pařezů

Shrnutí základních vstupů a výsledků

 

  • analyzovaná pravděpodobně bývalá pařezina (v současnosti nepravá kmenovina) byla před smýcením přibližně 130 let stará
  • bývalá pařezina se vyskytovala na lesním typu 2B2 – bohatá buková doubrava se strdivkou
  • věk analyzovaných výmladků byl jeden a dva roky
  • tloušťky pařezů bývalé pařeziny se pohybovaly v rozpětí od 2,5 do 72,5 cm
  • z analyzovaných pařezů dubu opuklo 65 %
  • počet výmladků se zvyšoval s narůstající tloušťkou pařezů
  • průměrný počet výmladků se pohyboval v rozmezí od 7 do 21 kusů na jeden pařez
  • nebyl prokázán vztah mezi průměrnou výškou výmladků a tloušťkou pařezů
  • průměrný přírůst výmladků dosahoval cca 0,5 m za 1 rok
  • práce doložila specifické chování výškových tříd výmladků (v rámci tloušťkové třídy pařezů, ze kterých pocházejí):
  • nejnižší výšková třída (30 cm) výmladků se nacházela spíše na pařezech středně silných a silných (tj. od tloušťky pařezů cca 27,5 cm) – 1. výšková třída
  • výšková třída výmladků (90 cm) vykazovala jednoznačně sestupný trend od pařezů nejtenčích po pařezy nejtlustší – 2. výšková třída
  • výmladky s průměrnou výškou 150 cm se nacházely napříč všemi tloušťkovými třídami pařezů – 3. výšková třída
  • těžiště výskytu výmladků s výškou cca 210 cm bylo možné spatřit u pařezů s tloušťkami v intervalu od 22,5 cm do 47,5 cm, což tak může představovat pomyslný střed analyzovaného rozpětí tloušťek pařezů – 4. výšková třída
  • průměrné zastoupení výmladků od 1. do 4. výškové třídy je možno vyjádřit poměrem – 47 : 40 : 10 : 3 %

Citovaná literatura

  • Kolektiv (2003): LHP ŠLP ML Křtiny (pro období 2003 - 2012 )
  • Novák, K. (2006): Vyhodnocení vegetativní přirozené obnovy dubu zimního na Hádecké planině. Diplomová práce. LDF MZLU v Brně: 48 s.

 


Shlédnutí: 7232

Napište první komentář
RSS komentáře

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2

Aktualizováno ( Thursday, 11 June 2009 )
 
Template by SCHAFFENSKRAFT.INFO © 2008 | CSS 2.1 | XHTML 1.0