Stabilizace výzkumných ploch Tisk E-mail

Základem vzorového objektu je čtvercová zkusná plocha o rozměrech 50 x 50 m (porosty starší), resp. 40 x 40 m pro porosty mladší. Hraniční body plochy (rohy čtverce) jsou v terénu stabilizovány geodetickými mezníky, hranice plochy je na stromech zřetelně vyznačena modrým pruhem. Minimálně jeden hraniční bod plochy je souřadnicově připojen a jsou tak získány jeho GPS souřadnice (souřadnice ostatních bodů mohou tak být dopočítány, pokud nejsou následně doměřeny).

V okolí plochy se do budoucna předpokládá respektování ochranného pásma, jehož uvažovaná šířka představuje přibližně jednu porostní výšku současného porostu daného objektu. V ochranném pásmu se tak výhledově budou provádět pouze těžební zásahy ve smyslu zdravotního výběru.

Ve středu výzkumné plochy, který je rovněž stabilizován geodetickým harponem, je založena kruhová plocha o poloměru 15 m, která slouží ke sběru veličin sloužících k popisu stavu této plochy. Maximálně tři nejbližší stromy nacházející se v různých směrech od tohoto středu jsou na bázi kmenů označeny číslem výzkumné plochy lesnickým značkovacím sprejem oranžové barvy. Všechny stromy od tloušťky 7 cm s. k. ve výčetní výšce jsou polohově zaměřeny systémem FieldMap, každý z nich má na sobě uvedeno své identifikační číslo, ve výčetní výšce (1,3 m) pak má označeno místo pro měření tloušťky, tzv. měřiště. Každý strom je dále popsán řadou kvantitativních a kvalitativních hodnotících znaků (údaje jsou součástí rozsáhlé databáze projektu).

V pravidelné síti od středu plochy je na šesti menších kruhových ploškách (každá o velikosti 1 m2) monitorována generativní obnova. Jejich smyslem je posoudit výskyt a současný stav generativní obnovy a výhledově pak (po oplocení poloviny těchto plošek) charakterizovat případný tlak zvěře na její odrůstání. Střed každé plošky je rovněž polohově zaměřen systémem FieldMap a v terénu je stabilizován 25 cm dlouhým železným hřebem, který je zatlučen mírně pod úroveň půdního povrchu. Na maximálně třech nejbližších stromech umístěných v různých zeměpisných směrech od tohoto středu je na bázi kmenů vyznačena značka lesnickým značkovacím sprejem oranžové barvy. Předpokládá se, že v dalších inventarizačních letech projektu bude střed plošky opětovně vyhledán na základě jeho známých souřadnic a jeho přesná lokalizace zjištěna přístrojem na detekci kovů, tzv. minohledačkou

triplex_s

OBR.: Schématické znázornění výzkumných ploch, tzv. triplexu 

Na konkrétním majetku je tak založena minimálně trojice výše popsané čtvercové plochy (tzv. triplex). Tuto trojici si můžeme představit tak, že se jedná o tři čtverce, které na sebe v ideálním případě bezprostředně navazují a pokrývají tak plochu o rozměrech 50 x 150 m. Jeden čtverec z této trojice je vždy považován za plochu kontrolní, další se od sebe navzájem liší jiným těžebním návrhem. Na kontrolní ploše se předpokládá hospodaření dosavadním způsobem hospodaření, tj. bez orientace na převod na tvar lesa středního.

Metodika dále předpokládá, že po provedených těžebních zásazích bude konkrétní část plochy oplocena. Na každé ploše tak vznikne oplocenka o rozměrech 30 x 15 m. Smyslem jejich zakládání je následně vyhodnotit odrůstání výmladků vně a uvnitř oplocenek, a zároveň tak charakterizovat případný tlak zvěře na výmladnou schopnost (či neschopnost) nově vzniklých pařezů.

Na každé výzkumné ploše je současně při získávání veličin sloužících k popisu jejího stavu pořizována série fotografií ze středu této plochy tak, aby bylo možno z nich následně vytvořit panoramatický snímek. Předpokládá se pořízení fotografií v následujících letech řešení projektu pro možné srovnání vývoje a dokreslení stavu výzkumné plochy.  

 
Template by SCHAFFENSKRAFT.INFO © 2008 | CSS 2.1 | XHTML 1.0