Advertisement
Proč znovuzavádět nízké a střední lesy v ČR? Tisk E-mail
Příspěvek přidal Jan Kadavý   
Friday, 06 March 2009
Koncem ledna tohoto roku se na Lesnické a dřevařské fakultě MZLU v Brně konala konference s názvem "Stav a perspektivy rozvoje hospodářské úpravy lesů v ČR". Součástí sborníku příspěvků byl i článek části řešitelského kolektivu projektu NAZV ČR (Nízký a střední les - plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa) s názvem: Proč znovuzavádět nízké a střední lesy v ČR? Článek tímto na tomto místě přinášíme v plném znění. Příjemné čtení přejí autoři.

Proč znovuzavádět nízké a střední lesy v ČR?


Jan Kadavý, Michal Kneifl
Ústav hospodářské úpravy lesa, Lesnická a dřevařská fakulta, MZLU Brno
Zemědělská 3, 613 00 Brno, Česká republika

Abstrakt:

Příspěvek se zabývá problematikou možnosti znovuzavádění tvarů lesa nízkého a lesa středního při obhospodařování lesů ČR. V úvodu poukazuje na opětovný nárůst pozornosti o tyto tvary lesa. Následně tyto hospodářské tvary charakterizuje a podává popis jejich historického a současného rozšíření na území ČR. Ústředním bodem příspěvku je návrh základních výchozích bodů k odborné lesnické diskuzi, mezi které patří: a) nízký les jako potenciální zdroj energetické biomasy, b) střední les jako přírodě blízký zdroj cenného i palivového dříví a c) alternativa hospodaření. Jednotlivé body blíže charakterizuje a na možná problematická místa upozorňuje především z pohledu současné hospodářské úpravy lesů a českého lesního práva. Definuje závěry, které jsou zaměřeny mimo jiné na doporučení pro využívání statistické inventarizace a metod kontrolních při hospodářské úpravě lesa středního a nabádá k nutným změnám v současném lesnickém právu s ohledem na případné znovuzavádění těchto tvarů lesa. 

1. Úvod


V současné době jsme nejen na úrovni našeho státu svědky nárůstu pozornosti, která je zaměřena na doporučení pro znovuzavádění hospodářských tvarů lesa nízkého a lesa středního při obhospodařování lesů (detailně např. KONVIČKA, ČÍŽEK, BENEŠ 2006). I když s argumenty pro obnovu hospodaření v duchu těchto tvarů lesa přichází v současnosti odborná veřejnost, která pochází především z oblasti mimo tzv. odborný lesnický sektor, domníváme se, že právě odborná lesnická veřejnost by se k dané problematice měla vyjádřit. Částečně tak již v nedávné době učinil např. UTINEK (2004, 2006) a nemůžeme v této souvislosti nepřipomenout ani například doporučení na znovuzavádění těchto tvarů lesa NÁRODNÍM LESNICKÝM PROGRAMEM (pro období 2007 - 2013) v souvislosti s deklarovanou snahou snížit dopady očekávané klimatické změny a extrémních meteorologických jevů. Je to však dostatečné? Dochází již v současné době k opětovnému nárůstu těchto tvarů lesa na území našeho státu? A proč bychom vlastně měli právě dnes tyto hospodářské tvary opětovně zavádět? Jsou vůbec k danému účelu vytvořeny dostatečné, a to nejen po odborné stránce, funkční předpoklady? Toto jsou jen některé z výčtu otázek, na které bychom chtěli tímto příspěvkem poukázat a upozornit.

2. Několik nezbytných definic

2.1 Charakteristika nízkého lesa (pařeziny)


Jedná se o tvar lesa, který je výlučně založen na systematicky opakované vegetativní obnově výmladky (TESAŘ, 1994). Za pařezinu tak označujeme pouze takový porost, který je stínaný blízko u oddenku (KONŠEL, 1931). Na otázku, proč pěstujeme pařeziny, odpovídá POLANSKÝ (1947) s tím, že v době těžby považujeme pařezinu za porost zralý, který však dosahuje pouze menších rozměrů. VYHLÁŠKA MZE ČR č. 83/1996 Sb. les nízký (pařezinu) charakterizuje jako tvar lesa, který vznikl výmladností.

2.2 Charakteristika středního lesa (sdruženého lesa)


Obecně se uvádí, že střední les je tvarem lesa velmi prastarého. Původ tohoto tvaru je údajně možno spatřovat v tzv. selských lesích. Tento typ lesa se vyvíjel v hospodářské podřízenosti účelům polním nebo dobytkářským, kdy produkce dříví ustupovala někdy až na samý okraj zájmu. Hospodářskou činností člověka se v průběhu historického vývoje, pravděpodobně především z tohoto typu lesa, začal vyvíjet tvar, který v současnosti označujeme jako les střední či sdružený.

Podle KONŠELA (1931) můžeme les střední definovat jako „smíšeninu pařeziny s kmenovinou“. Jedná se tedy o les etážový, jehož stromová patra jsou na sobě závislá. Počet těchto etáží může být různý a to s ohledem na kvalitu stanoviště, druh dřeviny, dobu obmýtí spodní etáže, způsob a záměr pěstování. Rozeznáváme spodní a horní etáž; ve spodní etáži se nacházejí především jedinci vegetativního původu (nízký les, pařezina), v horní etáži pak převažují jedinci generativního původu (tzv. výstavky), kteří jsou pravidelně doplňováni jednotlivými stromy ze spodní etáže. Obdobně tento tvar lesa definuje např. POLANSKÝ (1947). Podle tohoto autora  se jedná o porostní útvar vzniklý sloučením kmenoviny a pařeziny, útvar vícepatrový, kde nejspodnějším patrem je pařezina, v ostatních horních patrech pak řídká kmenovina o různém stáří. VYHLÁŠKA MZE ČR č. 83/1996 Sb. les střední (sdružený) charakterizuje jako tvar lesa, který vznikl jako kombinace výmladkové složky a jedinců semenného původu.

2.3 Les výmladkový


V širším smyslu se jedná o les nízký (pařezinu). POLANSKÝ a kol. (1956) uvádí, že správně je možno za les výmladkový považovat porost obnovený pouze jedinci vegetativního původu.

3. Rozšíření nízkého a středního lesa na území ČR


ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY (2007) uvádí, že plocha porostní půdy lesa nízkého v roce 2007 činila 7 tis. ha, tj. 0,27 % z celkové plochy lesů v ČR. Plocha lesa středního pak dosáhla hodnoty 0,09 % lesů (cca 2 tis. ha).

Z  historického pohledu můžeme konstatovat, že plocha lesů nízkých a středních od dob, kdy se započalo s evidencí údajů tohoto charakteru, téměř neustále klesala. Pokud za základ tohoto konstatování vezmeme údaje z roku 1900 (REAMBULOVANÝ KATASTR, 1900), pak můžeme tvrdit, že v této době se u nás les nízký vyskytoval asi na 95 tis. ha, což představovalo 4,1 % z rozlohy porostní půdy. Naproti tomu les střední se vyskytoval asi na ploše 60 tis. ha, což představovalo 2,6 %. Ze záznamů hospodářské úpravy lesů odhadoval VYSKOT a kol. (1978) k roku 1930 pro celou tehdejší republiku asi 62 tis. ha středního lesa (ČR 50 tis. ha a Slovensko 12 tis. ha). Podle KONŠELA (1931) bylo v roce 1931 v českých zemích evidováno cca 8,6 % středního lesa a vykazováno 97 tis. ha pařezin, což byla 4 % celkové plochy porostní půdy. V roce 1990 dosahovala plocha lesa nízkého 0,3 % z porostní půdy ČR (cca 7 tis. ha) a les střední nebyl oficiální statistikou vykazován vůbec (ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY, 1994 – 2005).

Velmi zajímavé se v této souvislosti jeví především informace, které vyplynuly z uskutečněné NÁRODNÍ INVENTARIZACE LESŮ ČR (NIL, 2001-2004). Na základě těchto výsledků je pak možné konstatovat, že to s nízkými a středními lesy na území našeho státu není až tak špatné. Z oficiálních údajů mimo jiné vyplývá, že plocha lesa nízkého by mohla být přibližně 3 x větší než je údaj uváděný ve ZPRÁVÁCH O STAVU LESA A LH ČR, neboť vykazovaná plocha tohoto tvaru lesa představuje podle tohoto zdroje téměř 20 tis. ha. Konfrontačním a neméně zajímavým je pak údaj NIL o ploše lesa středního. U tohoto tvaru lesa je podle NIL plocha téměř 51x větší a pohybuje se tak okolo 51 tis. ha.

4. K meritu věci – proč znovuzavádět nízký a střední les


Obhospodařování lesních majetků tvary lesa nízkého a středního má u nás velmi dlouhou historii. Ještě dnes jsou tak na mnoha místech patrny jejich pozůstatky v podobě tzv. předržených nepravých kmenovin či ponechaných výstavků v lese vysokém a mohou se tak stát vhodným základem pro jejich případné opětovné převedení na tvar nízký či střední (např. UTINEK 2004, 2006). Pravdou je, že mnohé z výhod, kvůli kterým byly tyto tvary lesa na území našeho státu zaváděny, již pravděpodobně neplatí a ztratily své historické opodstatnění. Pokusíme se zformulovat a k odborné lesnické diskuzi předložit alespoň ty z nich, které by dle našeho názoru mohly být opět považovány za výhodné i v současné době. Domníváme se, že se může jednat o následující výchozí body - předpoklady:
  1. nízký les jako potenciální zdroj energetické biomasy
  2. střední les jako přírodě blízký způsob hospodaření
  3. alternativa hospodaření

4.1 Nízký les jako potenciální zdroj energetické biomasy


Nízký les v současné době považujeme za starý, nicméně historicky osvědčený způsob hospodaření v lese. Poskytuje především palivové dříví, což jej, z pohledu současných trendů v oblasti obnovitelných zdrojů, staví opět do velmi příznivého světla. Domníváme se, že v České republice existuje reálný potenciál pro znovuzavedení a pěstování nízkých lesů (KADAVÝ, KNEIFL, KNOTT 2007).

4.1.1 Objemová produkce vybraných dřevin nízkého lesa


Při kalkulaci potenciální produkce nízkého lesa je v současné době nutné, vzhledem k absenci daného hospodářského tvaru v našich lesích, vycházet především z porostních tabulek, které velmi pečlivě a na základě rozsáhlého experimentálního materiálu sestavil v letech 1954 až 1969 KORSUŇ (1954, 1966, 1969). Jedná se o růstové tabulky pro dřeviny dub, habr a olši, všechny výmladkového původu. Následující tabulka (tab. č.1) prezentuje modelovou kalkulaci objemové produkce a z ní vyplývající energetický potenciál pro tyto tři hlavní dřeviny (vždy pro nejhorší a nejlepší relativní bonitu). 

 Dřevina  DB  HB  OL  SM
 Relativní bonita
 V  I  V  I  V  I  V  I
 Obmýtí  30  20
 50
 40
 40
 20
 120
 100
 CPP (m3/ha*rok)  2,8 11,7
1,1
4,7
3,2
14,4
2,2
7,5
 Hustota (kg/m3)x  760  820  520  470
 Výhřevnost (KJ/kg)x  9 340
 9 000
 9 402
 9 528
 Energie z 1 ha celkem (MJ)
 19 874
 83 047
 8 118 
 34 686
 15 646
 70 405
 9 852
 33 586 

Tab. 1: Přehled produkce a energetického potenciálu tří hlavních dřevin nízkého lesa a srovnání se smrkem (x přepočítáno na 20 % vlhkost)

Jako obmýtí byl převzat údaj, který odpovídal kulminaci objemového celkového průměrného přírůstu (CPP) dané dřeviny v Korsuňových tabulkách. V řádku CPP je uvedena hodnota kulminace objemového CPP, která modelově zároveň odpovídá modelové potenciální těžbě dříví na jednom hektaru. Vždy je uveden údaj pro nejlepší (I.) a nejhorší (V.) bonitní třídu. Údaje objemové hmotnosti dříví a výhřevnosti jsou převzaty z TECHNICKÉ LESNICKÉ PŘÍRUČKY (1964). Pro srovnání jsou uvedeny i hodnoty pro smrk. Výchozí kalkulační hodnoty jsou identické s údaji, které byly například použity v AKČNÍM PLÁNU PRO BIOMASU ČR (2007).

Dlouhodobé volání po zvýšení podílu listnatých dřevin v našich lesích lze z našeho pohledu řešit zapojením tvaru lesa nízkého (krátký cyklus obmýtí v porovnání s lesem vysokým). Palivové dříví z nízkého lesa můžeme nazývat čistým ekologickým produktem. Proč se tedy znovu nevydat známou cestou a nezkusit to, co je historií prověřeno?

4.2 Střední les jako přírodě blízký zdroj cenného i palivového dříví


Svou povahou, produkcí, pěstováním a biodiverzitou představuje v současné době objekt hodný zájmu, který splňuje parametry přírodě blízkého lesního hospodaření. Bylo by naivní se domnívat, že v minulosti praktikované pěstování středních lesů nebylo postaveno na produkčních a tudíž i ekonomických principech. Smyslem takového důmyslně propracovaného systému bylo dosažení těžební vyrovnanosti a výnosové vyrovnanosti především menších lesních majetků.

Systém pěstování středního lesa je obecně znám (KONŠEL 1931, POLANSKÝ 1947, POLANSKÝ a kol., 1956 aj.). Vyberme pro stručnost jen to nejpodstatnější. Charakteristickým prvkem lesa středního je pěstování výstavků nad porostem spodním - výmladkovým za dvě, tři nebo více dob obmýtí. Spodní porost je většinou určen k produkci paliva, horní produkuje dříví užitkové, mnohdy vynikající jakosti. Počet výstavků má být tak velký, aby se pod ním ještě dařilo porostu spodnímu, který plní funkci nejen produkce paliva (palivového dříví), ale i krytí půdy proti erozi, podílí se na formování kmene výstavků a má tedy i funkci výchovnou (KADLUS 2005).

4.2.1 Srovnání objemové produkce středního a vysokého lesa (modelový příklad, lužní lesy)


Pokud dnes chceme porovnat produkci vysokého lesa a lesa středního, musíme vycházet z ověřených empirických údajů, nebo modelových hodnot. Na stejném stanovišti totiž dnes v ČR (a troufáme si tvrdit, že ani ve světě) neexistují dva porosty stejné druhové skladby a různých hospodářských tvarů. Vycházíme proto z ověřených historických dat a tabulkových hodnot získaných na základě analýzy rozsáhlého dendrometrického šetření. Jako modelový případ jsme vybrali stanoviště lužního lesa, abychom ověřili pravdivost tvrzení prof. Konšela (KONŠEL 1931), že produkce středního lesa na vynikajících stanovištích se vyrovná produkci lesa vysokého na stanovištích průměrných. Pro naše kalkulace jsme použili následující zdroje informací:
  • pro růst pařezin růstových tabulek pro výmladkový dub (KORSUŇ, 1954)
  • pro růst vysokého dubového lesa na vynikajících stanovištích SCHWAPPACHOVÝCH RŮSTOVÝCH TABULEK (1905) pro dub na stanovištích relativní bonity I.
  • pro informace o růstu etáže výstavků podkladů COTTY (1845).

Pro výmladkovou etáž středního lesa uplatníme cyklus těžby vždy po 30-ti letech, taktéž pro výstavkovou etáž středního lesa. U lesa vysokého bylo obmýtí stanoveno v souladu s doporučením VYHLÁŠKY MZE ČR č. 83/1996 Sb. na 150 let. Výsledné modelové srovnání objemové produkce těchto dvou hospodářských tvarů je následující (KADAVÝ, KNEIFL, SERVUS a KNOTT 2007):
  • zatímco produkce výmladků klesá v okamžiku těžby k nule, výstavky se od okamžiku založení až po věk 150 let ustalují na průměrné hodnotě celkového běžného přírůstu cca 2,5 m3/ha*rok. Tato hodnota je vždy v okamžiku obmýtí výmladkové etáže zároveň odtěžena (viz obr. č. 1).
  • pokud sečteme vždy aktuálnímu roku odpovídající přírůst výmladkové a výstavkové etáže a porovnáme jej s přírůstem vysokého lesa, zjistíme, že výsledná hodnota běžného přírůstu nikdy neklesá k nule, nýbrž nejníže k hodnotě přírůstu po těžbě ponechaných výstavků. Objemová produkce vysokého lesa klesá v okamžiku těžby na nulovou hodnotu (viz obr. č. 2). Plynulost příjmů zvláště menších vlastníků lesa je tedy středním lesem zaručena podstatně lépe, než lesem vysokým.
  • kumulativním vyjádřením celkového běžného přírůstu je celková objemová produkce. Ze srovnání lesa středního a lesa vysokého vyplývá, že produkce lesa středního zde převyšuje les vysoký a v horizontu 300 let činí rozdíl 1 140 m3 hroubí. V přepočtu na jeden hektar a rok tak tento rozdíl představuje hodnotu 3,8 m3 (viz obr. č. 3).

Otázkou zůstává, jak by se podobné modelové porosty vyvíjely v reálném životě. Sám COTTA (1845) totiž přiznává, že lze málokdy nalézt ideální příklad středního lesa a vyjadřuje názor, že odbornost lesního hospodáře a nároky na jeho fundovanost se v případě péče o střední les rovnají péči o les výběrný. Nicméně je nutno konstatovat, že střední les se svou podstatou a produkcí blíží představě lesa trvale tvořivého daleko větší měrou, než klasický dubový les vysoký v lužních podmínkách.

4.3 Alternativa hospodaření


Jako řešitelé projektu NAZV MZe ČR (QH 71161) Nízký a střední les jako alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa a  spoluřešitelé projektu VaV MŽp ČR (SP/2d4/59/07) Biodiverzita a cílový management ohrožených a chráněných druhů organismů v nízkých a středních lesích v soustavě NATURA 2000 jsme přesvědčeni, že znovuzavádění těchto tvarů lesa může být pro vlastníka a lesního hospodáře přínosem a může se stát alternativou vůči v současné době preferovanému způsobu hospodaření, neboť:
  • ve své podstatě se jedná o použití tradičních tvarů a způsobů hospodaření v krajině, 
  • tyto způsoby hospodaření nejsou v rozporu s principy ochrany přírody,
  • může pomoci zejména menším vlastníkům lesa vyrovnat náklady a příjmy z lesnického hospodaření v čase a zpřístupnit tak ziskovou část hospodaření v rámci jedné lidské generace,
  • produkce obnovitelného zdroje energie a nárůst jejího využívání zlepší bilanci CO2,
  • podpoří zvýšení diverzity dostupných energetických zdrojů.

Společným cílem výše uvedených projektů (s řešením v rozmezí let 2007 – 2011) je tak poskytnout vlastníkovi lesního majetku a odbornému lesnímu hospodáři fundovaný podklad pro alternativní způsob hospodaření, při němž budou lépe prosperovat v souladu s principy udržení biodiverzity a podpory ostatních funkcí lesa.

5. Shrnutí a závěry

5.1 Shrnutí – vyústění do oblasti hospodářské úpravy lesů a lesnické legislativy


Systémy zařizování lesních majetků výše uvedených tvarů lesa jsou obecně známé (např. GUTTENBERG 1911, FRIČ 1925 a 1947, KORF 1955, DOLEŽAL, KORF a PRIESOL 1969 či PRIESOL, POLÁK 1991 aj.). Odpovídají historickému duchu doby, ve které byly aplikovány, což znamená, že jsou orientovány na hospodářskou úpravu modelu lesa věkových tříd, kde řídícím parametrem je předem stanovená doba obmýtí. Ta bývala nejčastěji určena na 20 až 40 let (např. FRIČ 1925 a 1947). Pro obmýtí dřeviny v horní etáži středního lesa pak platilo totéž, co pro les výběrný, avšak oběžní (návratná) doba byla dána obmýtím dřeviny etáže spodní, a při vysoké ceně horní etáže bylo nutno mýtní zralost posuzovat kmen od kmene dle očekávaného přírůstu na hodnotě (GUTTENBERG 1911, FRIČ 1925, 1947). Následně se pak stanovovaly další nutné parametry tohoto modelu v podstatě tak, jak je známe v současnosti (tj. počet a rozloha věkových tříd, jejich prostorové uspořádání, přírůst, zásoba a etát). Finální stanovení etátu v lese nízkém bylo velmi jednoduché, neboť hlavním faktorem úpravy výtěže byla pouze plocha a správné stanovení pořadí sečí bylo považováno za důležitější než samotné určení doby mýtní zralosti. V lese středním se etát spodní etáže vyjadřoval stejně jako v případě lesa nízkého. Stanovení etátu dřeviny horní etáže lesa středního pak mělo být provedeno podle zásad výběrného hospodářství, avšak ohled na trvalost výtěže ustupoval zde ještě více do pozadí oproti nejlepší době zužitkovatelnosti jednotlivých kmenů a jejich postavení v porostu. Posouzení mýtní zralosti dřeviny horní etáže bylo velmi důležité a dělo se především na základě nalezené kulminace objemového a jakostního přírůstu na jednotlivých reprezentantech různého stupně stáří (tj. tříd věkových).

Je na zvážení, jaký model hospodářské úpravy lesa středního a nízkého bychom preferovali v současné době. Nabízí se samozřejmě model lesa věkových tříd, který je modelem historicky ověřeným. Jednoznačně je modelem použitelným pro les nízký. V případě lesa středního je pak pravděpodobně použitelný pouze částečně, a to především pro nutně uplatňované výběrné principy v horní výstavkové etáži. Nabízí se proto hospodářská úprava založená na prvcích kontrolních metod a částečné či úplné opuštění modelu lesa věkových tříd.

V současné době české lesní právo pojem nízký a střední les nedefinuje; lze dokonce konstatovat, že platné předpisy s těmito hospodářskými tvary lesa až na výjimky (např. příloha 3 VYHLÁŠKY MZE ČR č. 83/1996 Sb.; § 10, odst. 2 VYHLÁŠKY č. 55/1999 Sb.; závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO upravené v příloze 1 VYHLÁŠKY MZE ČR č. 84/1996 Sb.) vůbec nepočítají (FLORA In: KADAVÝ a kol., 2007 - NÍZKÝ A STŘEDNÍ LES JAKO PLNOHODNOTNÁ ALTERNATIVA HOSPODAŘENÍ, na s. 58). Tento stav je tak důsledkem historického vývoje českého lesního práva, v jehož posledních obdobích byl hospodářský tvar lesa nízkého a středního nepřímo označován za nežádoucí a byl proto převáděn na les vysoký.

Samotné obhospodařování lesních majetků v duchu těchto tvarů a na podkladě současné lesnické legislativy je tak podle našeho názoru více než problematické. Uveďme proto několik ilustrativních – problematických okruhů:

  • Zákaz těžby porostů pod stanovenou věkovou hranici

Při předpokládané době obmýtí nízkého lesa, která se obvykle pohybuje v intervalu  20 - 40 let, dochází v podmínkách České republiky při mýtní úmyslné těžbě v porostech lesa nízkého k  porušení ustanovení zákona o lesích. Před každou takovou těžbou, nebo hromadně při schvalování nového LHP, je zapotřebí žádat o výjimku z příslušného ustanovení lesního zákona (1995), což významně administrativně komplikuje nejen hospodaření v lesích tvaru nízkého a středního, nýbrž i jeho udržení.

  • Povinnost zalesnit holinu

Česká právní úprava nepředpokládá, že by při zalesňování holin bylo použito výmladků. Udržení, natož pak dosažení hospodářského tvaru lesa nízkého je v ČR za stávajícího právního stavu možné jen velice obtížně.

  • Povinnost používat při obnově určenou druhovou skladbu

Pro potřeby tvaru lesa středního a nízkého nejsou stanovené podíly melioračních a zpevňujících dřevin spojeny se vznikem významnějších komplikací, jelikož dřeviny vhodné pro použití v lese nízkém a středním jsou zařazeny mezi meliorační a zpevňující. Nicméně není vyloučeno, že by legislativní zakotvení povinné druhové skladby mohlo ke vzniku komplikací vést.

  • Výpočet etátu

Ustanovení českých právních předpisů jsou z hlediska odvození výše úmyslné těžby nevyhovující, jelikož používají těžební ukazatele "těžební procento" a "normální paseka", které jsou pro odvození etátu v lese hospodářského tvaru nízkého a středního nevhodné; jediný použitelný způsob odvození je způsob induktivní, který ovšem nelze použít v lesích hospodářských, ve kterých jejich majitelé povinně hospodaří podle LHP.

5.2 Závěry


Za klad výmladkových lesů by se z biologicko-produkčního hlediska měla mimo jiné považovat skutečnost, že se jejich zásluhou v některých sušších, zemědělsky extenzivně obhospodařovaných oblastech nejen zachovaly lesy, ale udržely se i původní ekotypy a genotypy dubu (VYSKOT a kol., 1978).

Z rozboru výše uvedených modelových dat jsme doložili jasný argument pro zvýšení podílu listnatých dřevin v našich lesích a z našeho pohledu vhodnost řešit tuto problematiku zapojením tvaru lesa nízkého. Proč se tedy nespokojit na částech území konkrétních majetků s trvalou produkcí palivového dříví, když ta se sama nabízí?  Přestaňme již na tuto část obhospodařování lesních porostů nahlížet jako na něco méněcenného. Domníváme se, že realita současnosti je již jiná a neustálý tlak na zvyšování cen neobnovitelných zdrojů paliv nám může být v souvislosti se zaváděním tvaru lesa nízkého více než doporučujícím.

Neméně zajímavé jsou pak z tohoto pohledu tvrzení TRUHLÁŘE (1969), který upozorňuje na to, že častokrát byla nižší produkce pařezin způsobena horším stanovištěm. Uvádí, že při obmýtí pařeziny 40 let a kmenoviny dubu 120 let může být celková produkce pařeziny stejná či dokonce vyšší.  Dále konstatuje, že kromě počátečního intenzivnějšího růstu výmladkových porostů není podstatného rozdílu ve výškovém vzrůstu výmladkových porostů a porostů ze semene, a nemůžeme rovněž bezpečně prokázat nižší produkci dřevní hmoty výmladkových porostů ve srovnání s kmenovinou.  Proto od převodu dubové pařeziny na kmenovinu nemůžeme očekávat výraznější zvýšení dřevní produkce. Výrazný rozdíl je však samozřejmě v kvalitě a z ní odvozeného finančního ohodnocení této produkce.

Vycházíme-li z tvrzení KONŠELA (1931), že celkově vzato se přírůst lesa středního na výborných bonitách vyrovnává přírůstu dobrých kmenovin, pak z prezentovaných výsledků je patrné, že produkce lesa středního na výborné bonitě může výrazně předčit produkci lesa vysokého, který se ovšem rovněž nachází na výborné bonitě! Jinými slovy, postavit nutnost provádění převodů lesů středních na lesy vysoké s konstatováním, že tyto jsou méně produkční než lesy vysoké nebylo, dle našeho názoru, tvrzení správné a ani opodstatněné. Dokládáme tímto, že les střední je schopen lesy vysoké z produkčního hlediska překonat.

Pro tvar lesa středního navrhujeme využít hospodářskou úpravu založenou na prvcích kontrolních metod a částečné či úplně opustit model lesa věkových tříd (využít metod postavených na statistické inventarizaci zásob a metod kontrolních).

Domníváme se, že střední les jako hospodářský tvar lesa může právě v současné době dobře sloužit jako důležité pojítko mezi zájmy, které jsou zaměřeny hospodářsky (produkčně), tak i ochranářsky (zvyšováním biodiverzity).
 
Připustíme-li, že v minulosti přispěl tvar lesa nízkého a lesa středního k vyrovnávání ekonomických disproporcí obhospodařování malých a středně velkých majetků (princip těžební nepřetržitosti a vyrovnanosti), nezbývá než jej rehabilitovat nejen v našem povědomí, především pak v současném lesnickém právu.

6. Citovaná literatura


  • Biom (2007): Akční plán pro biomasu pro ČR. Pro MZe ČR zpracoval CZ Biom – České sdružení pro biomasu (verze 9.8. 2007). 70 stran.
  • Cotta, H. (1845): Anweisungen zum Waldbau., s. 102-151.
  • Doležal, B., Korf, V., Priesol, A. (1969): Hospodářská úprava lesů. SZN. Praha. 395 stran.
  • Frič, J. (1925): Zařízení lesů. Nákladem Čs. Matice lesnické. Písek. 419 stran.
  • Frič, J. (1947): Zařízení lesů. Nákladem Čs. Matice lesnické. Písek. 516 stran.
  • Guttenberg, A. (1911): Hospodářské zřízení lesní. Přeložil Opatrný B. (1913). Písek. Tiskem fy. Theodor Kopecký. 367 s.
  • Kadavý a kol. (2007): Nízký a střední les jako alternativa hospodaření. Výroční zpráva projektu NAZV Mze ČR (QH 71161) za rok 2007. LDF MZLU v Brně. 86 s.
  • Kadavý, J., Kneifl, M. a Knott, R., (2007): Nízký les jako potenciální zdroj energetické biomasy. In: Racionální využívání lesní biomasy pro energetické účely. Kostelec n. Č. L.: Příhoda, J. [Ed.], 2007, s. 60-63. ISBN 978-80-213-1691-1.
  • Kadavý, J., Kneifl, M. a Knott, R., (2007): Nízký les na nelesních půdách - alternativa pro budoucnost. In: Obnova lesního prostředí při zalesňování nelesních a degradovaných půd. 1. vyd. Kostelec n. Č. L.: Lesnická práce s.r.o., 2007, s. 63--70. ISBN 978-80-213-1702-4.
  • Kadavý, J., Kneifl, M., Servus, M., Knott, R., (2007): Střední les jako přírodě blízký způsob hospodaření. In Prknová, H. Význam přírodě blízkých způsobů pěstování lesa pro jejich stabilitu, produkční. a mimoprodukční funkce. Kostelec n. Č. L.: ČZU LDF Praha, 2007, ISBN 978-80-213-1687-4.
  • Kadlus, Z. (2005): Poznámky k pěstování dubu. Lesnická práce č. 4.
  • Konšel, J. (1931): Stručný nástin tvorby a pěstění lesů. Písek. 552 s.
  • Konvička M., Čížek L., Beneš J.,(2006): Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc. 38 s.
  • Korf, V. (1955): Hospodářská úprava lesů. SZN Praha. 363 s.
  • Korsuň, F. (1954): Život dubových pařezin v číslicích. PVÚL. 8. s. 155-190.
  • Korsuň, F. (1966): Hmotové a porostní tabulky pro olši. Lesnický časopis. 12.1966. s. 839-856.
  • Korsuň, F. (1969): Hmotové a porostní tabulky pro habr. Lesnictví. 15,1969. s. 217-230.
  • Mze ČR (1994 – 2007): Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR.
  • Národní inventarizace lesů ČR (NIL, 2001-2004).
  • Národní lesnický program II (NLP II, pro období 2007 - 2013).
  • Polanský, B. (1947): Příručka pěstění lesů. Knižnice Činu, Edice dobrého hospodáře č.3.Brno. 205 s.
  • Polanský, B. a kol. (1956): Pěstění lesů III díl. SZN Praha. 595 s.
  • Priesol, A., Polák, L., (1991): Hospodárska úprava lesov. Príroda Bratislava. 1991. 447 s.
  • Schwappachovy růstové tabulky (1905).
  • Technická příručka lesnická . SZN Praha. 1964. 
  • Tesař, V. (1994): Les sdružený In: Lesnický naučný slovník, na s. 471. Mze ČR.
  • Truhlář, J. (1969): Výmladkové porosty a jejich převody na polesí Diváky. Brno. Kandidátská disertační práce, 203 s.
  • Utinek, D. (2004): Převody pařezin na střední les v městských lesích Moravský Krumlov (založení výzkumných ploch) Disertační práce. LDF MZLU. Brno. 124 s.
  • Utinek, D. (2006): Návrat ke středním lesům v městských lesích Moravský Krumlov. Lesnická práce č. 2.  s. 11-13.
  • Vyhláška Mze ČR č. 83/1996 Sb. O zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.
  • Vyhláška Mze ČR ČR č. 84/1996 Sb. O lesním hospodářském plánování.
  • Vyskot, M. a kol. (1978): Pěstění lesů. SZN, Praha, 448 s.
  • Zákon č. 289/1995 Sb. O lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

7. Příloha

obr2_500

Obr. 1: Chod celkového běžného přírůstu (CBP) výstavkové a výmladkové etáže ve středním lese

obr3_500

Obr. 2: Srovnání chodu celkového běžného přírůstu (CBP) lesa středního a lesa vysokého

obr4_500

Obr. 3: Srovnání celkové objemové produkce (COP) středního a vysokého lesa na lužních stanovištích

Poděkování


Příspěvek vznikl jako součást projektu NAZV ČR č. QH 71161 "Nízký a střední les - plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa".


Shlédnutí: 11168

Napište první komentář
RSS komentáře

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2

Aktualizováno ( Saturday, 07 March 2009 )
 
Template by SCHAFFENSKRAFT.INFO © 2008 | CSS 2.1 | XHTML 1.0