Modelové srovnání výnosovosti nízkého a vysokého dubového lesa Tisk E-mail
Příspěvek přidal Michal Kneifl   
Wednesday, 10 February 2010
Pokud dnes chceme porovnat produkci vysokého lesa a lesa nízkého, musíme vycházet z ověřených empirických údajů, nebo modelových hodnot. Na stejném stanovišti dnes v ČR neexistují dva porosty stejné druhové skladby a zároveň různých hospodářských tvarů. V naší studii vycházíme z ověřených historických dat a tabulkových hodnot získaných na základě analýzy rozsáhlého dendrometrického šetření. Takováto šetření u nás prováděl v rozmezí let 1954 až 1967 Fedor Korsuň. Jako modelový případ jsme vybrali stanoviště lužního lesa, tedy těch nejlepších myslitelných bonit pro oba hospodářské tvary. Pro modelové kalkulace byly použity následující zdroje informací:
  • pro růst pařezin růstových tabulek pro výmladkový dub (KORSUŇ, 1954)
  • pro růst vysokého dubového lesa Schwappachových růstových tabulek pro dub v členění na relativní bonity výborné, středně dobré a špatné

Pro nízký les byly uplatněny tři varianty obmýtí a sice 20, 30 a 40 let. U lesa vysokého bylo obmýtí stanoveno v souladu s doporučením vyhlášky č. 83/1996 Sb. na 150 let. Výsledné srovnání objemové a hodnotové (při současných cenách sortimentů) produkce těchto dvou hospodářských tvarů je obsahem prezentovaného příspěvku. Pro modelovou sortimentaci bylo využito tabulek DEJMALA (1986) a pro kalkulaci hrubého výnosu průměných cen dubových sortimentů za rok 2008.

Výsledky modelového srovnání jsou v práci doloženy četnými tabelárními a grafickými výstupy.

Modelové srovnání výnosovosti nízkého a vysokého dubového lesa


Michal Kneifl, Jan Kadavý
Ústav hospodářské úpravy lesa, Lesnická a dřevařská fakulta, MZLU v Brně, Zemědělská 3, 613 00 Brno, Česká republika

Abstrakt

Pokud dnes chceme porovnat produkci vysokého lesa a lesa nízkého, musíme vycházet z ověřených empirických údajů, nebo modelových hodnot. Na stejném stanovišti dnes v ČR neexistují dva porosty stejné druhové skladby a zároveň různých hospodářských tvarů. V naší studii vycházíme z ověřených historických dat a tabulkových hodnot získaných na základě analýzy rozsáhlého dendrometrického šetření. Takováto šetření u nás prováděl v rozmezí let 1954 až 1967 Fedor Korsuň. Jako modelový případ jsme vybrali stanoviště lužního lesa, tedy těch nejlepších myslitelných bonit pro oba hospodářské tvary. Pro modelové kalkulace byly použity následující zdroje informací:
  • pro růst pařezin růstových tabulek pro výmladkový dub (KORSUŇ, 1954)
  • pro růst vysokého dubového lesa Schwappachových růstových tabulek pro dub v členění na relativní bonity výborné, středně dobré a špatné

Pro nízký les byly uplatněny tři varianty obmýtí a sice 20, 30 a 40 let. U lesa vysokého bylo obmýtí stanoveno v souladu s doporučením vyhlášky č. 83/1996 Sb. na 150 let. Výsledné srovnání objemové a hodnotové (při současných cenách sortimentů) produkce těchto dvou hospodářských tvarů je obsahem prezentovaného příspěvku. Pro modelovou sortimentaci bylo využito tabulek DEJMALA (1986) a pro kalkulaci hrubého výnosu průměných cen dubových sortimentů za rok 2008.

Výsledky modelového srovnání jsou v práci doloženy četnými tabelárními a grafickými výstupy.

1 Úvod

V současnosti zažíváme renesanci zájmu o tvary nízkého a středního lesa. Akcentovány jsou zejména vyšší biodiverzita tzv. světlých lesů a potenciální produkce palivového dříví v hospodářských souborech s krátkým obmýtím. Světová hospodářská krize, kolísající, ve svém trendu však neustále narůstající ceny konvenčních zdrojů energie a v neposlední řadě podpora výroby energie z obnovitelných zdrojů jednotlivými vládami států EU zájem o nízké lesy jen umocňují. Rozhodnutí vlastníka lesa orientovat se na palivové dříví jako na hlavní, likvidní a do budoucna poptávaný produkt musí spočívat na důkladné analýze případných negativ a pozitiv. Pro pěstování palivového dříví není potřeba dlouhého obmýtí a tak se logicky naskýtá možnost využít pro tento účel historicky osvědčeného tvaru nízkého lesa (pařezin). Obecné povědomí lesnické veřejnosti o tvaru lesa nízkého je negativní. Nemáme bohužel možnost se v našem státě opřít o příklady aktivního lesnického hospodaření v nízkém lese, chybí doporučení rámcové péče o nízký les v jeho vývojových stadiích, tedy zásady obnovy, výchovy a mýtní těžby. Pro prvotní posouzení možností produkce nízkého lesa a její srovnání s lesem vysokým je však možno použít historických dat a růstových tabulek. Na modelovém příkladu je pak možno základní otázky související s převodem lesa vysokého na nízký testovat.

2 Cíl

Cílem studie je, na základě historických a současných zdrojů informací o růstu vysokého a nízkého lesa, na srovnatelném stanovišti a ve srovnatelných klimatických podmínkách, simulovat převod vysokého lesa na nízký a porovnat různé varianty takového převodu z hlediska hrubého výnosu z lesa vyjádřeného cenou potenciálně realizovaných sortimentů dříví.

3 Materiál a metody

3.1 Růstové tabulky

3.1.1 Schwappachovy růstové tabulky pro dub


Jako informace o objemovém růstu lesa byly využity historické růstové tabulky. Na území ČR byly prakticky do roku 1994 využívány Schwappachovy výnosové tabulky. Byly součástí jednotných tabulek vydaných Lesprojektem Brandýs nad Labem. V číselné podobě (existovala i grafická) byly rozděleny do tří bonitních tříd. Následující tabulka prezentuje vybrané veličiny těchto tabulek pro dřevinu DB na třech různých bonitních třídách.

Tabulka č. 1: Vybrané hodnoty Schwappachových růstových tabulek pro dub (Schwappach, 1920)

tab1
Legenda:
  • Zás. hl. por. – Zásoba hlavního porostu v daném věkovém stupni a bonitní třídě (zásoba po provedené probírce)
  • Zás. podr. por. – Objem probírek provedených v daném věkovém stupni
  • Tl. stup. ds - hl. por. – příslušnost střední porostní tloušťky hlavního porostu v daném věkovém stupni a bonitní třídě do tloušťkového stupně (interval 4cm)
  • Tl. stup. ds - podr. por. - příslušnost střední porostní tloušťky probírkové hmoty v daném věkovém stupni a bonitní třídě do tloušťkového stupně (interval 4cm)
  • VS – věkový stupeň (interval 10 let)

Z těchto tabulek tedy získáme informaci o výši zásoby, výši výchovných zásahů a střední tloušťce hlavního a probírkového porostu. Je všeobecně známo, že růstové tabulky vyjadřují růst porostu stejnověkého, stejnorodého (tedy nesmíšeného) a plně zakmeněného. Plné zakmenění je zde definováno správným způsobem, tedy jako takové, které poskytuje maximální možný celkový běžný objemový přírůst. Platí tedy, že maximální zakmenění ≠ plné, tedy optimální zakmenění. V tabulkách je zásoba hlavního porostu vyjádřena kumulativně, kdežto zásoba podružného porostu (probírek) přírůstově za probírkovou periodu 10 let. Původní tabulkové hodnoty středních tlouštěk jsme převedli na 4cm tloušťkové stupně z důvodu pozdější následné aplikace sortimentačních tabulek (DEJMAL, 1986), které pracují s tloušťkovými stupni jako vstupním parametrem evaluace podílu sortimentů. Zbývá odpovědět na otázku, proč byly zvoleny tabulky historické a ne současné. Vysvětlení spočívá ve dvou rovinách. Za prvé nemáme dnes k dispozici růstové tabulky výmladkového dubu a musíme tudíž sáhnout po historických. Ty jsou, co do časového rozpětí sběru zdrojových dat Schwappachovým tabulkám pro generativní dub bližší, než růstovým modelům současným. Za druhé, v současnosti legislativně ukotvené Růstové tabulky hlavních dřevin ČR (ČERNÝ, PAŘEZ, MALÍK, 1996) nejsou prakticky v lesnictví využívány.

3.1.2 Korsuňovy porostní tabulky pro výmladkový dub

V roce 1954 publikoval KORSUŇ výsledky svých dlouhodobých a velice obsáhlých měření dubových pařezin na Moravě a v Čechách. Sestavil růstové tabulky nízkého lesa dubu pro celkem 5 bonitních stupňů, které se dají zjednodušit do 3 bonitních tříd. Pro účely práce je členění na bonitní třídy plně dostačující. Použité údaje tabulek jsou obsahem následující tabulky.

Tabulka č. 2: Vybrané hodnoty Korsuňových růstových tabulek pro výmladkový dub
tab2

Rovněž v případě těchto tabulek jsou údaje zásob v jednotkách m3 hroubí s kůrou. Údaje vývoje středních tlouštěk nebyly námi použity, neboť v dalších kalkulacích nepředpokládáme v nízkém lese výskyt jiného sortimentu, než palivového dříví. Důležitá je pouze skutečnost, zda v daném věkovém stupni napadá a v jakém množství, při probírce ev. při obnovní těžbě, hroubí.

3.2 Sortimentace těžebního fondu

U nízkého lesa se předpokládá, že jediným sortimentem v celé spektru výchovných a mýtních těžeb bude palivo. Složitější situace nastává u lesa vysokého. Ten, díky delší produkční době, poskytuje široké spektrum sortimentů od cenných, přes průmyslovou kulatinu, až po sdružené sortimenty vlákniny a paliva. Pro teoretickou sortimentaci jsme použili tabulek DEJMALA (1986). Rozdělení sortimentů na třídy v roce 1986 (odpovídající tehdejší českolovenské státní normě) nekoresponduje přesně s dnešními sortimenty tak, jak je definují Doporučená pravidla pro třídění a druhování dříví v ČR. Někteří autoři, např. HOUSKA (2008), nebo BERÁNEK (2007), upravili sortimentační tabulky na současné doporučené rozdělení sortimentů. Jejich práce bylo při zpracování této studie využito. Poslední změna se týká ostatních sortimentů, tedy jakosti IV. a V., které byly z důvodu srovnatelné ceny zahrnuty do posledního sortimentu – palivového dříví. Tabulka č. 3 prezentuje výslednou úpravu Dejmalových tabulek.

Tabulka č. 3: Upravené hodnoty podílů sortimentů dle  Dejmalových sortimentačních tabulek
tab3
Pomocí těchto tabulek lze na základě informace o střední tloušťce příslušného provedeného těžebního zásahu (zařazeného do 4-cm tlouštkového stupně) odhadnout procentický podíl jednotlivých sortimentů od paliva až po třídu IIIA. Podíl cenných sortimentů je nutno odhadnout.

3.3 Ceny sortimentů a cenové indexy

Hrubý výnos z lesní těžby je možno vyčíslit v ceně realizovaných sortimentů. Absolutní hodnoty cen jednotlivých sortimentů mají vliv na výši hrubého výnosu z lesní těžby. Vzájemné podíly cen jednotlivých sortimentů v kombinaci s okamžikem kulminace objemového přírůstu ovlivňují hodnotovou mýtní zralost a tím i obmýtí lesa. Pro ocenění hrubého výnosu jsme použili průměrných cen sortimentů dubu za rok 2008 (Lesnická práce, 1/2009). Zároveň jsme z publikovaných cen vypočítali cenové indexy, vztažené k ceně sortimentu II. jakostní třídy.

Tabulka č. 4: Ceny sortimentů dříví a cenové indexy dle průměrných cen v ČR za rok 2008
tab4

3.4 Algoritmus a software pro simulaci vývoje těžeb v čase

Pro simulace vývoje těžeb a jejich ocenění byl zkonstruován program v prostředí MS Visual Basic for Applications. Program je, v podobě vloženého modulu, součástí souboru typu Microsoft Excel nazvaného nl_sim.xls, jehož jednotlivé listy využívá jednak pro jednoduchou vizualizaci průběhu simulace a jednak jako databázi údajů o růstu (růstové tabulky), těžbě, sortimentaci a ocenění těžebního fondu. Při modelové těžbě, vždy po 10-ti leté periodě růstu, program odebírá v příslušných věkových stupních hmotu výchovných těžeb (tabulkové zásoby podružného porostu – viz tabulky 1 a 2) a jednak objemy těžby obnovní. Zde jsou aplikována těžební procenta, jež jsou součástí přílohy č. 3 vyhlášky č. 84/1996 Sb. O lesním hospodářském plánování. U lesa vysokého jsou při obnovních těžbách aplikována těžební procenta odpovídající třicetileté obnovní době (tedy 4% zásoby 13. věkového stupně, 30% zásoby 14. v.s., 50% zásoby 15. v.s., 88% z 16. v.s. a 100% zásoby 17. v.s. a vyšších). U lesa nízkého a jeho převodu jsou aplikovány tři varianty obmýtí a sice 20, 30 a 40 let. Obnovní doba je volena vždy stejná a sice nejkratší – 10 let ve smyslu přílohy č. 3 vyhlášky č. 84/1996 Sb. O lesním hospodářském plánování. Zásoba určená k těžbě není ve skutečnosti vytěžena v jednom kroku a jediném věkovém stupni, ale ve třech po sobě jdoucích krocích: 12% v decenniu předcházejícímu obmýtí, 86% v deceniu odpovídajícímu obmýtí a zbytek v decenniu bezprostředně následujícím po obmýtí. Faktická obnovní doba je tedy 30 let, podstatná část celkové mýtní těžby se ale těží v době obmýtí.

Předpokládejme tedy modelový příklad, kdy konkrétní vlastník spravuje lesní majetek o výměře např. 20.000,00ha. Jeden z hospodářských souborů, ze kterých je tento modelový majetek tvořen, má výměru 100ha a vlastník se rozhodne jej převést na les nízký. Předpokládejme dále, že budeme s tímto hospodářským souborem uvažovat jako s autonomním majetkem, který má vyrovnanou věkovou skladbu, dřevinná skladba je tvořena 100% dubem a všechny porosty různých stáří, zahrnuté do tohoto hospodářského souboru, mají plné = optimální zakmenění. Z hlediska celku je tento HS nepodstatnou částí majetku (5%) a vlastník je ochoten podstoupit zde převod na nízký les a toleruje míru rizika.

Všechny porosty hospodářského souboru (dále jen HS) jsou zařazeny do I. relativní bonitní třídy dle Schwappacha. Předpokládáme, že nově vznikající nízký les bude mít rovněž I. – tedy nejlepší - relativní bonitní třídu (dle Korsuně). Že tomu tak skutečně bude, nevíme s jistotou, je to však velmi pravděpodobné a zcela jistě pravděpodobnější, než že na průměrně produkčních stanovištích pro les vysoký bude následně růst rovněž průměrně produkční les nízký, resp. na podprůměrných stanovištích vysokého lesa podprůměrná pařezina. Je totiž známo, že relativní bonity nejsou plně srovnatelné. Pomiňme nyní fakt, že žádný náš současník - vlastník lesa -  by pravděpodobně bez pádného argumentu porosty generativního původu na nejlepších stanovištích nikdy na nízký les převádět nezačal.

Model převodu lesa vysokého na nízký popsal ve svých Anweisungen zum Waldbau již HEINRICH COTTA (1848). Pokud se budeme snažit převést les vysoký na nízký tak, že bez následného zalesnění postupně budeme těžit a necháme vegetativně zmladit mýtní, tedy 150-ti leté porosty vysokého lesa, nedosáhneme uspokojivého výsledku. Stromy jsou v tomto věku po ploše rozmístěny řídce a v malém počtu. Výsledný počet výmladkových trsů by byl nedostačující a jejich vitalita pravděpodobně nízká. Pokud bychom v jiné variantě smýtili všechny porosty starší než cílové obmýtí nízkého lesa, dosáhli bychom v následných decenniích značné těžební a výnosové nevyrovnanosti. Uvažujme tedy s jiným modelem. Převod proběhne ve dvou časových východiscích (viz graf č. 1). Zatímco dospělé mýtní porosty lesa vysokého budou obnovovány dosavadním způsobem – tedy generativním (umělou, nebo přirozenou obnovou), mladé porosty vysokého lesa, které dojdou do věku obmýtí nízkého lesa (varianty 20, 30 a 40 let) budou mýceny a zmlazeny vegetativním způsobem. Díky dostatečnému počtu jedinců na ploše v tomto věku a dále vysoké vitalitě a růstové schopnosti následných výmladků, nebude se zajištěním hustoty a odrůstání vegetativního zmlazení problém. Celý převod bude probíhat 170let a sice z toho důvodu, že v této době budou poslední porosty generativního původu – v mladém věku – při obmýtí 150 let a obnovní době 30 let - smýceny a vegetativně zmlazeny. V grafu č. 1 je schematicky znázorněn modelový HS v okamžiku před převodem. Věková struktura je vyrovnaná, plocha věkových stupňů, do kterých zasahuje obnova (červeně) se od počátku obnovy snižuje až k poslednímu 17. věkovému stupni.
 
Graf č. 1: Znázornění počátečního stavu modelového hospodářského souboru

graf1

Uvedený graf pracuje pouze s daty ploch jednotlivých věkových stupňů hospodářského souboru. Součástí vstupních dat a simulací jsou však také objemové a hodnotové vyjádření vývoje zásob a realizovaných těžeb. Je možno si všimnout, že model je deterministický, nepočítá tedy s žádnými náhodnými efekty, které v reálném životě ovlivňují věkovou strukturu lesa (a vnáší do procesu nejistotu). Pokusili jsme se simulovat pět variant vývoje, z toho tři varianty převodu původního hospodářského souboru:

 

  • I.    Hospodaření ve vysokém lese, převod na nízký les se nekoná
  • II.    Převod na nízký les, cílový HS nízkého lesa bude mít obmýtí 20 let, východisko vegetativní obnovy bude ve 20-ti letech
  • III.    Převod na nízký les, cílový HS nízkého lesa bude mít obmýtí 30 let, východisko vegetativní obnovy bude ve 30-ti letech
  • IV.    Převod na nízký les, cílový HS nízkého lesa bude mít obmýtí 40 let, východisko vegetativní obnovy bude ve 30-ti letech
  • V.    Etablovaný, věkově vyrovnaný nízký les s trvalou produkcí pouze palivového dříví

Porovnáme hrubou hodnotovou produkci všech tří variant převodu za současných cen sortimentů a hodnot cenových indexů. Ze tří variant vybereme nejlepší a definujeme podmínky, za kterých se jak převod, tak následné hospodaření v nízkém lese vyrovná výsledku hospodaření v lese vysokém.

4 Výsledky


Graf č. 2 znázorňuje příklad několika fází převodu v rámci II. varianty, tedy kdy obmýtí lesa nízkého bude 20 let. Můžeme si všimnout postupného nárůstu převedených ploch lesa nízkého (grafy v pravé části), postupného úbytku celých věkových stupňů, nebo jejích částí v lese vysokém a to od východiska vegetativní obnovy ve 2. věk. stupni (platí pro II. variantu). Ke konci převodu již nezbývají v původním HS dospělé porosty generativního původu, mladé porosty jsou postupně vegetativní obnovou převáděny na les nízký. Na konci simulace (170 let) má původní HS lesa vysokého plochu 0,00ha, nově vzniklý HS lesa nízkého zaujal celou plochu 100ha.
 
Graf č. 2: Schematické znázornění některých fází převodu na les nízký
 graf2_0
 graf2_50
 graf2_110
 graf2_140
 graf2_170

4.1 Srovnání průměrného objemového a hrubého hodnotového výnosu variant za periodu 170 let


Po provedení nutných simulací jsme došli k výsledkům, které prezentuje tabulka č. 5.

Tabulka č. 5: Srovnání variant převodu

tab5
Legenda: u – obmýtí, o – obnovní doba

Konstatujeme, že převod lesa vysokého v dubových porostech na I. bonitní třídě dle Schwappacha je u dvou z celkem tří variant převodu, co do objemové produkce a hrubých tržeb výhodnější, než setrvání u tvaru lesa vysokého. Pouze u varianty převodu s východiskem vegetativní obnovy 20 let vychází co do hrubého výnosu o cca 20% hůře, než setrvání u lesa vysokého. Nejvýhodněji se jeví převod s variantou III.

 

Pokud by vše v reálném životě probíhalo podle tohoto scénáře, je nutno konstatovat, že po zavedení lesa nízkého (fáze po ukončení převodu) by sice objemový výnos zůstal trvale vyšší, než u lesa vysokého, ale hrubý hodnotový výnos by poklesl na cca 60% výnosu lesa vysokého. Je to způsobeno skutečností, že po celou dobu převodu se odbourávala zásoba porostů vysokého lesa starších, než obmýtí lesa nízkého. Toto odbourání, převod, jsme modelově uskutečnili v průběhu 170 let. Na konci zůstaly pouze porosty výmladného původu, o věku maximálně 50 let. Musíme tedy konstatovat, že při současných cenách sortimentů dříví je hrubý výnos nízkého lesa na I. bonitní třídě dle Schwappacha výrazně nižší, než výnos lesa vysokého.

To ovšem platí pro případ, že cenový index, vyjadřující poměr ceny paliva ku ceně sortimentu II. třídy jakosti (viz tabulka č. 4) by po celou dobu převodu i následně poté zůstal na stejné výši, tedy na současných 12,32% (824 Kč/m3).

Jaké ceny, respektive poměru ceny k ceně sortimentu II. tř. jakosti by muselo palivo dosáhnout, aby se hrubý výnos převedeného nízkého lesa vyrovnal výnosu lesa vysokého? Pokud by ostatní sortimenty zůstaly na stejné cenové výši a cena paliva by stoupala, dosáhl by nízký les hrubého výnosu lesa vysokého při zvýšení cenového indexu paliva z dnešních 12,3% na 22%, což by při současných cenách znamenalo, že cena paliva by vystoupila na 1470Kč/m3.

5 Diskuse

Vzestupný trend cen palivového dříví v několika posledních letech podporuje oprávněnost úvah o znovuzavedení lesa nízkého.  Historicky se nízký les vyskytoval na ne nepodstatné části území České republiky a byl zdrojem palivového dříví po dlouhá staletí. Předložená práce, na základě dostupných údajů, simuluje převod modelového lesního majetku z tvaru lesa vysokého na les nízký. Lze se jistě shodnout na faktu, že předložený model převodu je velmi jednoduchý, deterministický, nezahrnující náhodnou složku, která je v přírodních procesech všudypřítomná. Lze diskutovat o jednotlivých vstupech a důvodech, proč jsme volili právě tuto cestu. Každý ze vstupů může a pravděpodobně i vnáší do výsledných čísel jistou míru nepřesnosti a výsledné absolutní hodnoty jak objemového, tak i hrubého hodnotového výnosu mohou být od konkrétního stavu vybraného libovolného lesního majetku značně odlišné. Podle našeho názoru je však důležitý především vzájemný poměr výsledných hodnot, tedy jejich relativní vyjádření. Neboť, spoléháme-li se na historicky ověřené růstové tabulky, které navíc byly sestaveny na základě rozsáhlých, dnes již prakticky nemyslitelných objemech experimentálních dat, můžeme alespoň v relativní míře předpokládat rozdíly v obou hospodářských tvarech. Rovněž využití sortimentačních tabulek je problematické, neboť míra zastoupení jednotlivých sortimentů vysokého lesa nezávisí jen na střední tloušťce těženého porostu, nýbrž na mnoha dalších faktorech počínaje genofondem porostů a jeho variabilitou, variabilitou stanovišť v rámci skutečného komplexu lesních porostu, výchovou aj. Nakonec je nutno zmínit také nákladovou část lesnického hospodaření. V příspěvku pracujeme pouze s hrubým výnosem, potenciálním výsledkem prodeje vytěžených sortimentů bez zatížení výrobními a jinými náklady. Jelikož je nízký les alespoň podle historických pramenů a zahraničních zkušeností nenáročný a nákladově pravděpodobně podstatně levnější, než les vysoký, může zahrnutí nákladových položek výsledek simulovaného převodu a následného hospodaření v nízkém lese zpřesnit a více přiblížit realitě.

6 Závěr

Na základě historických a současných zdrojů o růstu dubu ve tvaru vysokého a nízkého lesa, s využitím sortimentačních tabulek a průměrných cenových indexů za rok 2008 byly na základě sestaveného jednoduchého simulačního programu v prostředí Microsoft Visual Basic for Applications simulovány různé varianty převodu lesa vysokého na les nízký a porovnávána jejich objemová produkce a hrubý peněžní výnos. Bylo zjištěno, že při současném poměru cen sortimentů nedosahuje převedený nízký les hrubé hodnotové produkce lesa vysokého, převod je však v některých variantách finančně výhodnější. Dále bylo zjištěno, že po eventuelním vzestupu cenového indexu poměru ceny paliva ku ceně sortimentu jakosti II. ze současných 12,32% na 22%, tedy z 824,- na 1470,- Kč/m3 paliva by se hrubý hodnotový výnos nízkého a vysokého dubového lesa na první bonitní třídě dle Korsuně, resp. Schwappacha vyrovnal.

7 Literatura

  • Anonymus (2002): Doporučená pravidla pro třídění a druhování dříví v České republice. Online. http://www.lesycr.cz/cs/download/Doporucena%20pravidla.pdf. Aktuální k 15.3.2009
  • Anonymus (2009): Průměrné ceny surového dříví. Lesnická práce, 1, 2009, s. 49
  • Beránek, J. (2006): Optimalizace obmýtí hlavní dřeviny hospodářských souborů 441 a 446 na ŠLP "Masarykův les" Křtiny. Diplomová práce. MZLU Brno, 97 s.
  • Cotta, H. (1848): Anweisungen zum Waldbau. Anweisungen zum Waldbau, 6: 204 s..
  • Černý, M., Pařez, J., Malík, V. (1996): Růstové tabulky hlavních dřevin ČR. Lesnická práce. 64 s.
  • Dejmal, J. (1986): Tabulky pro sortimentaci těžebního fondu. VŠZ Brno. 20s.
  • Houska, P. (2008): Optimalizace obmýtí hlavní dřeviny hospodářského souboru 433 na Táborsku. Diplomová práce. MZLU Brno. 122 s.
  • Korsuň, F. (1954): Život dubových pařezin v číslicích. Práce Výzkumných ústavů ČSR, 6: 154-169, Praha.

Poděkování

Příspěvek vznikl jako součást projektu NAZV ČR č. QH71161 Nízký a střední les – plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa.


Shlédnutí: 9179

Napište první komentář
RSS komentáře

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2

Aktualizováno ( Friday, 12 February 2010 )
 
Template by SCHAFFENSKRAFT.INFO © 2008 | CSS 2.1 | XHTML 1.0