Advertisement
Založení experimentální plochy nízkého a středního lesa TARMAG II (Soběšice) na ŠLP ML Křtiny Print E-mail
Written by Jan Kadavý   
Monday, 06 December 2010
There are no translations available

Prezentujeme popis a výsledky založení druhé výzkumné experimentální plochy projektu TARMAG. Plocha byla založena na přelomu let 2008/2009 a je situována na polesí Vranov Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. Nachází se nedaleko obce Soběšice (okres Brno - město). Základním smyslem založení této plochy je simulovat vliv nízkého a středního lesa na biodiverzitu. Výsledky získané analýzou dat pořízených na výzkumné ploše mají přispět k řešení projektu MŽP ČR Biodiverzita a cílový management ohrožených a chráněných druhů organismů v nízkých a středních lesích v soustavě Natura 2000. O založení a výsledcích z první obdobně zaměřené plochy jsme na tomto serveru již informovali.

 

Založení experimentální plochy nízkého a středního lesa projektu TARMAG na území ŠLP Masarykův les Křtiny (TARMAG II - Soběšice)

Jan Kadavý1, Michal Kneifl1, Robert Knott2
1Ústav hospodářské úpravy lesů, 2Ústav zakládání a pěstění lesů, Lesnická a dřevařská fakulta, MENDELU v Brně, Zemědělská 3, 613 00 Brno, Česká republika

Úvod

V rámci projektu TARMAG (Biodiverzita a cílový management ohrožených a chráněných druhů organismů v nízkých a středních lesích v soustavě NATURA 2000 – projekt MŽP ČR na léta 2007 - 2011) byla na přelomu let 2008/2009 na polesí Vranov, ŠLP „Masarykův les“ Křtiny převážně v porostní skupině 80C7 založena druhá experimentální výzkumná plocha. Jejím smyslem je simulovat vliv nízkého a středního lesa na biodiverzitu, poskytnout jednotlivým dílčím výzkumným týmům projektu společnou výzkumnou terénní laboratoř a umožnit tak koncentraci velkého spektra specializovaných analýz do jednoho prostoru, času a dle jednotného schématu. Popis plochy je obsahem předkládaného příspěvku.

Založení experimentální plochy projektu

Plocha je situována cca 2 km JZ od obce Soběšice, leží v jihomoravském kraji České republiky (GPS lokalizace: 49°14'42.629" N a 16°35'59.736" E) – viz obrázek č. 1 a č. 2. Plocha je 4 ha velká. Porost, který ji tvoří, se k datu 1. 1. 2003 nacházel ve věku 66 let a byl podle platného LHP (2003 – 2012) popsán jako porost jednoetážový a plně zakmeněný. Převládajícím lesním typem na ploše je 1B1 (bohatá habrová doubrava lipnicová s ostřicí horskou na plošinách a oblých hřbetech), v menší míře je zastoupen také lesní typ 1C2 (suchá habrová doubrava lipnicová na svazích) – viz obrázek č. 3. Porost je zařazen do hospodářského souboru 205 (účelová dubová exponovaná stanoviště nižších poloh) s obmýtím 130 let a obnovní dobou 30 let. V současné době mátento porost caharakter nastávající nepravé kmenoviny a je zařazen do hospodářského tvaru lesa vysokého.
 obr1  obr2
Obr. 2: Detail plochy a její rozdělení na dílčí pracovní části (čtverce)
 obr3
 
Obr. 1: Umístění plochy v porostní mapě (LHP 2003)
Obr. 3: Schematické umístění plochy na podkladu typologické mapy

 

Historie porostů experimentální plochy

K charakterizování historického vývoje porostů výzkumné plochy byly použity údaje platných lesních hospodářských plánů (LHP) z let 1950, 1963, 1973, 1983, 1993 a 2003. Názorně je vývoj dokumentován na časové řadě porostních map (viz obrázek č. 4).

 1950  1963  1973
 obr4_1950  obr4_1963 obr4_1973
 1983 1993
2003
 obr4_1983  obr4_1993  obr4_2003

Obr. 4: Vývoj experimentální plochy na časové řadě porostních map (1950 – 2003)

K roku 1950 se převážná část experimentální plochy nacházela v porostní skupině s označení 70 a2. Porost byl popsán jako dvouetážový. Spodní etáž byla výmladkového původu, horní s výstavky.
V roce 1963 byl porost podle plánu převodů zařazen do hospodářské skupiny převodů na les vysoký s označením BA 50 (během následujících 50 let měl být porost převeden na les vysoký) s výhledovým cílem: BO (borovice) 50, DB (dub) 30, LP (lípa) 10, HB (habr) 10. Označení porostní skupiny, ke které se vztahují následující údaje, bylo 70 a1.
Spodní etáž byla dle LHP (1963) popsána jako etáž výmladkového původu. V ní se vyskytovaly jehličnany, které pocházely z umělé obnovy (sadbou) a rovnoměrně po celé ploše porostní skupiny byl rozmístěn DB, hloučkovitě až skupinkovitě se zde vyskytoval AK (akát) a jednotlivě až vtroušeně ostatní dřeviny. AK byl popsán především na JV okraji porostní skupiny, tedy mimo území dnešní experimentální plochy. Etáž byla charakterizována jako vzrůstově diferencovaná, na hřbítcích místy krnivá, s uvolněným až místy mezernatým zápojem. Stav DB byl definován jako průměrný, místy špatný a stav AK jako průměrný. Půdní kryt byl tvořen listnatým opadem s řídkým výskytem trav a bylin, místy se vyskytovaly keře. Základní taxační charakteristiky prezentuje tabulka č. 1.
tab1_75

   

 

 

 

 

Tab. 1: Základní taxační charakteristiky spodní etáže porostní skupiny 70 a1 (LHP 1963); VEK – věk, ZAKM – zakmenění, DR_ZKR – dřevina zkratka, ZAST – zastoupení, VYSKA – střední výška, TLOUSTKA – střední výčetní tloušťka, ZASOBA - zásoba

V popisu porostu (LHP 1963) byly kromě výše uvedených dřevin vyjmenovány i následující druhy s jednotlivým až vtroušeným výskytem: BO (borovice), MD (modřín), SM (smrk), KL (javor klen), JV (javor mléč), JS (jasan), BR (bříza), HB (habr), BOC (borovice černá), BKS (borovice banksovka) a VJ (borovice vejmutovka).

Horní etáž byla popsána jako etáž s výstavky a její základní taxační charakteristiky obsahuje tabulka č. 2.
tab2_75

 

 

 

 

 

 

 

Tab. 2: Základní taxační charakteristiky horní etáže porostní skupiny 70 a1 (LHP 1963); VEK – věk, ZAKM – zakmenění, DR_ZKR – dřevina zkratka, ZAST – zastoupení, VYSKA – střední výška, TLOUSTKA – střední výčetní tloušťka, HMOT – průměrná hmotnatost (objem středního kmene), ZASOBA – zásoba

K roku 2003 nese porostní skupina, jejíž součástí je prezentovaná experimentální plocha, označení 80C7 a je zařazena do hospodářského souboru 205 (účelová dubová exponovaná stanoviště nižších poloh) s obmýtím 130 let a obnovní dobou 30 let. Porostní skupina je dle LHP (2003) jednoetážová, plně zakmeněná a zařazena je do hospodářského tvaru lesa vysokého. Základní taxační charakteristiky prezentuje tabulka č. 3.tab3_75

 

 

 

 

 

 

 

Tab. 3: Základní taxační charakteristiky etáže porostní skupiny 70 a1 (LHP 2003); VEK – věk, ZAKM – zakmenění, DR_ZKR – dřevina zkratka, ZAST – zastoupení, VYSKA – střední výška, TLOUSTKA – střední výčetní tloušťka, ZASOBA – zásoba

Plánovaná hospodářská opatření porostů experimentální plochy

Jak je uvedeno výše, porost, v němž se nachází experimentální plocha, byl dle LHP z roku 1963 zařazen do hospodářské skupiny BA 50, což znamenalo, že měl být během následujících 50 let převeden na les vysoký. Byl pro něj stanoven výhledový cíl, na základě kterého měla být výsledná dřevinná skladba po uskutečněném převodu následující: BO 50, DB 30, LP 10 a HB 10. Daného mělo být dosaženo u spodní výmladné etáže s pomocí nepřímého převodu  obnovou. Převodní doba byla stanovena na 40 let. Převod měl být započat ve střední části porostu pruhovou holou sečí o šířce 15 m s ponechanými výstavky. Po zajištění obnovy mělo dojít k přiřazení další pruhové holé seče s výstavky směrem k JZ. Vzniklé pruhy měly být zalesněny BO, MD a LP o výměře 0,8 ha. Počítalo se rovněž s přirozeným zmlazením DB na ploše 0,1 ha. Na ostatní ploše byla plánována probírka, která měla být provedena 2x za decennium. Pro horní výstavkovou etáž byla plánována nahodilá těžba.
V roce 1973 (LHP 1973) byl porost zařazen do hospodářské skupiny lesa vysokého, HS II – A 120, s obmýtní dobou 120 let v rámci provozního souboru 31 – rekreační lesy. Byl pro něj stanoven dílčí mýtní cíl BO 10, DB 90 a vtroušeně SM, KL a JS. Provozní cíl provozního souboru, do kterého byl porost zařazen, výhledově počítal s dřevinnou skladbou v poměru: BO 60 a DBZ, BB a BRK 40. Pro spodní výmladkovou etáž byla plánována tvarová a zdravotní probírka, pro horní etáž nahodilá těžba. Výstavky v horní etáži měly být ponechány. 

Shrnutí historického vývoje a plánovaných hospodářských opatření porostů experimentální plochy

V roce 1950 byl porost, ve kterém byla založena experimentální plocha, popsán jako porost dvouetážový. Spodní etáž byla charakterizována jako etáž výmladková, horní s jednotlivým výskytem výstavků. Od roku 1963 se plánovalo zahájení převodů na les vysoký. Lze předpokládat, že kdyby byly důsledně dodrženy naplánované postupy tzv. nepřímého převodu obnovou, pak by výsledná struktura a dřevinná skladba porostu byla diametrálně odlišná od jeho současného stavu (viz tabulka č. 3). V dřevinné skladbě by jednoznačně dominovala BO (borovice lesní), čemuž odpovídá plánované zařazení porostu do HS 203 z roku 1983 (účelové borové hospodářství exponovaných stanovišť nižších poloh). Pravděpodobně zařazení porostu do tvaru lesa vysokého a do provozního souboru s označením rekreační lesy (LHP 1973) bylo důvodem, proč k plánovanému převodu v intencích z roku 1963 nedošlo. Od roku 1993 se pak již za dominantní dřevinu porostu považuje DBZ (dub zimní) a porost je adekvátně zařazen do HS 205 (účelové dubové hospodářství exponovaných stanovišť nižších poloh), ovšem jako les vysoký i přesto, že jeho převážně výmladkový původ je historicky nezpochybnitelný. Výše popsaný historický vývoj porostů experimentální plochy v podobě variant vývoje přehledně charakterizuje i tabulka č. 4.
tab4_75

 

 

 

 

Tab. 4: Historicky plánované varianty obhospodařování porostů experimentální plochy (A – převod na les vysoký, B – zařazení do tvaru lesa vysokého, C – porostní typ borový a C – porostní typ dubový)

 

Metodika založení a sběru základních údajů z experimentální výzkumné plochy


Plocha byla založena na základě stejné metodiky, jako v případě plochy TARMAG I (Hády) a k vyznačení potenciálních výstavkových stromů bylo rovněž  použito stejných pravidel (Kadavý, Kneifl, Knott 2009). Navíc byla v ochranném pásmu experimentální plochy vyznačena kontrolní plocha (viz obrázek č. 5), která nemá definovaný přesný geometrický tvar, neboť vznikla proměřením vybraných 79 stromů různých etáží (ve složení odpovídajícím struktuře stromového inventáře na experimentální ploše a pravidlům pro vyznačování potenciálních výstavkových stromů).

obr5












 

Obr. 5:  Schéma výzkumné plochy TARMAG II (Soběšice); odlišná barva značí realizovanou jinou těžební intenzitu zásahu

Plochy č. 1, 3, 9 a 11 byly vytěženy naholo. Plochy č. 2, 4, 10 a 12 byly uvolněny s nejnižší intenzitou, takže na nich zůstalo stát nejvíce potenciálních výstavkových stromů na jednotku plochy. Plochy č. 6, 8, 14 a 16 byly uvolněny střední intenzitou a plochy č. 5, 7, 13 a 15 byly uvolněny nejsilněji (viz obrázek č. 5).

Vybrané výsledky experimentální plochy

Četnosti jednotlivých druhů dřevin a jejich objemy na ploše (stav před těžbou)

Níže uvedená tabulka č. 5 popisuje výskyt jednotlivých druhů dřevin na výzkumné ploše (před realizovanou těžbou). Je evidentní, že základ plochy tvoří dub zimní (Quercus petraea), jehož zastoupení zde dosahuje 96 % z celkového počtu kusů či z celkové zásoby s.k., resp. 95 % z celkové zásoby hroubí b.k. Druhou nejzastoupenější dřevinou je pak borovice lesní (Pinus sylvestris), u které zastoupení představuje 2 – 3 %. Na ploše bylo monitorováno 15 druhů dřevin. Průměrně se na jednom hektaru vyskytuje 716 kusů jedinců, kteří dohromady dosahují zásoby 232 m3 s.k. (resp. 179 m3 b.k.).
tab5_75

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tab. 5: Četnosti (zastoupení) jednotlivých druhů dřevin a jejich objemy na výzkumné ploše

Struktura plochy se zaměřením na vyznačené potenciální výstavkové stromy

Tloušťkovou strukturu plochy zobrazuje graf č. 1. Data z období před provedeným těžebním zásahem dokazují jistou přítomnost dvou etáží s vrcholem tloušťky přibližně v 9 cm (etáž nejmladší) a 23 cm (etáž středně stará). Kromě toho je na ploše možno dohledat staré stromy z bývalého středního lesa, jejichž výčetní tloušťka začíná přibližně od  36 cm (etáž nejstarší). Přítomnost etáží byla respektována i při vyznačování potenciálních výstavkových stromů (viz foto č. 1). Jak je patrné, většina ponechaných výstavkových stromů leží spíše v pravé, silnější části spektra tloušťkových stupňů.
graf1

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Graf 1: Tloušťková struktura plochy s vyznačením těžených stromů (ostatní, žlutě) a ponechaných stromů (výstavky, zeleně)

Ukázky potenciálních výstavkových stromů jednotlivých etáží experimentální plochy prezentuje foto č. 1.

foto1_a
foto1_b
foto1_c
Etáž nejstarší
H: 16.5 m
HNK: 9 m
D1,3: 39, 0 cm

Etáž středně stará
H: 16 m
HNK: 9 m
D1,3: 26, 9 cm 

Etáž středně stará
H: 15 m
HNK: 13 m
D1,3: 20, 3 cm

Foto 1: Ukázka potenciálních výstavkových stromů (foto: Kadavý, jaro 2009);
H – výška stromu, HNK – výška nasazení koruny, D1,3 – tloušťka ve výčetní výšce (1,3 m)

 

Vybrané charakteristiky jednotlivých dílčích ploch (čtverců)

Zásoby a objemy těžby

Sumární informace po vyhodnocení terénních dat jsou obsahem tabulky č. 6, která sumarizuje počátečních zásoby, objemy potenciálních výstavků, objemy těžeb a na finální údaj, kterým je intenzita uskutečněné těžby (vypočteny ze zásob). Nutno, na tomto místě podotknout, že při zásahu byli těženi všichni jedinci stromového i keřovitého charakteru, kteří nebyli vybráni jako potenciální výstavkové stromy.tab6_75

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tab. 6: Přehled zásob jednotlivých dílčích variant před a po provedeném těžebním zásahu na jednotlivých čtvercích plochy

Výše uvedenou tabulku shrnuje tabulka č. 7. Průměrná intenzita plánovaného těžebního zásahu na dílčích plochách se středně silným zásahem (č. 2, 4, 10 a 12) je 70 % z objemu. Průměrně bylo na ploše této varianty formou potenciálních výstavků ponecháno 18 m3 s.k. (71 m3 s.k. na 1 ha). Silná varianta plánovaného těžebního zásahu (dílčí plochy č. 6, 8, 14 a 16) je charakterizována průměrnou těžební intenzitou ve výši 78 %. Na dílčích plochách této varianty bylo průměrně ponecháno 12 m3 s.k. (48 m3 s.k. na 1 ha). Dílčí plochy s plánovanou velmi silnou variantou těžebních zásahů (č. 5, 7, 13 a 15) jsou pak charakteristické průměrnou intenzitou ve výši 83 %. Výsledkem této těžební varianty tak bylo ponechání průměrně 10 m3 s.k. (39 m3 s.k. na 1 ha).
tab7_75

 

 

 

 

  

 

Tab. 7: Přehled zásob jednotlivých dílčích variant před a po provedeném těžebním zásahu (avg – aritmetický průměr, std – směrodatná odchylka)

Počty stromů

Údaje o počátečních a výsledných zásobách (viz tabulka č. 7) jednotlivých dílčích ploch dokreslujeme finálními údaji o počtech stromů. Tabulka č. 8 tak podává informace o počátečních počtech stromů, o počtech potenciálních výstavků a konečně o realizovaných těžebních intenzitách, které jsou odvozeny z počtu stromů.
tab8_75

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tab. 8: Přehled počtu kusů dřevin jednotlivých dílčích variant před a po provedeném těžebním zásahu na jednotlivých čtvercích plochy

Výše uvedené údaje můžeme opět výstižněji specifikovat s pomocí výsledků v tabulce č. 9. Průměrná intenzita plánovaného těžebního zásahu na dílčích plochách se středně silným zásahem (č. 2, 4, 10 a 12) činí 77 % kusů z jejich počátečního počtu. Průměrně na ploše této varianty bylo formou potenciálních výstavků ponecháno 44 ks (176 ks na 1 ha). Silná varianta plánovaného těžebního zásahu (dílčí plochy č. 6, 8, 14 a 16) je charakterizována průměrnou těžební intenzitou ve výši 80 %. Na dílčích plochách této varianty bylo průměrně ponecháno 35 ks (139 ks na 1 ha). Dílčí plochy s plánovanou velmi silnou variantou těžebních zásahů (č. 5, 7, 13 a 15) jsou pak charakteristické průměrnou intenzitou ve výši 86 %. Výsledkem této těžební varianty je ponechání průměrně 24 ks (97 ks na 1 ha) potenciálních výstavkových stromů.
tab9_75

 

 

 

 

 

Tab. 9: Přehled počtu kusů dřevin jednotlivých dílčích variant před a po provedeném těžebním zásahu (avg – aritmetický průměr, std – směrodatná odchylka)

Dílčí plochy (čtverce) č. 1, 3, 9 a 11 byly vytěženy kompletně.

Literatura

 
  • Kadavý, J., Kneifl, M., Knott, R. (2009): Založení experimentální plochy nízkého a středního lesa projektu TARMAG na území ŠLP Masarykův les Křtiny. [CD-ROM]. In Nízké a střední lesy v krajině. ISBN 978-80-7375-292-7.
  • Lesní hospodářský plán (LHP) z let 1950, 1962, 1973, 1983, 1993 a 2003 pro ŠLP Masarykův les Křtiny.

Poděkování

Příspěvek vznikl jako součást projektu MŽP ČR č. SP/2d4/59/07 „Biodiverzita a cílový management ohrožených a chráněných druhů organismů v nízkých a středních lesích v soustavě Natura 2000“.

Autoři tímto dále děkují pracovní skupině pod vedením I. Culka za geodetické zaměření plochy ve čtvercích 50 x 50 m a pracovní skupině, která se podílela na sběru primárních dat systémem Field-Map pod vedením Ing. M. Šrámka a kol.


Views: 16318

Be first to comment this article
RSS comments

Only registered users can write comments.
Please login or register.

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2

Last Updated ( Thursday, 09 December 2010 )
 
Template by SCHAFFENSKRAFT.INFO © 2008 | CSS 2.1 | XHTML 1.0