Po roce 1989 došlo ke změnám v držbě lesních majetků. Velká výměra lesů byla navrácena původním majitelům. Značnou část z tohoto počtu tvoří drobní vlastníci s majetky, jejichž struktura neumožňuje, či jen ve velmi omezené míře, vyrovnané hospodaření v kratším a střednědobém časovém horizontu. Z pohledu ochrany přírody je patrná obecná snaha po prodlužování obmýtí (a to i v hospodářských lesích). Tento požadavek je podporován myšlenkou, že starší porosty jsou strukturovanější a vyznačují se větší biologickou rozmanitostí – biodiverzitou.

Krajina střední Evropy však byla dlouhodobě ovlivňována lidskou činností. V jejím důsledku došlo nejen k rozsáhlému odlesnění, ale i změně struktury lesních porostů jež byly přímo ovlivněny člověkem. Lesy nížin a pahorkatin pod přímým tlakem člověka se postupně rozvolňovaly. Využívány byly intenzivně k těžbě dřeva a pastvě. Tomuto faktu se přizpůsobila i fauna a flóra. Způsob intenzivního a neorganizovaného využívání byl postupně se vznikající hospodářskou úpravou lesa nahrazován způsobem organizovaného hospodaření a to přes tvar lesa nízkého, později středního (sdruženého). Tento typ lesa produkoval ve větší míře dřevní biomasu využitelnou jako palivo. Významným faktem byla rovněž obecná poptávka po slabších sortimentech, jež byly snáze zpracovatelné. Prostředky jež umožňovaly pořez silnějších sortimentů byly pro běžné uživatele dostupné jen velmi obtížně.

S objevem fosilních paliv (uhlí) a zlepšujícími se technologiemi zpracování dříví během průmyslové revoluce dochází ke změně struktury poptávky. Palivové dříví není žádáno, pořez silnějších sortimentů již není problém. Následuje úbytek lesů nízkých a středních, tyto jsou převáděny na les vysoký. V souvislosti s tímto trendem dochází ke změně (zjednodušení) prostorové struktury lesa u nově zakládaných prvků. Přímý převod se stal základem obhospodařování lesa (obnovní strategie) v posledních 40-50 letech.

Snižování výměry nízkých a středních lesů významně ovlivnilo i výše zmíněnou biodiverzitu. Biologové dnes registrují postupný ústup a vymírání některých druhů hmyzu a rostlin vázaných na světlé listnaté lesy (Konvička M., Čížek L., & Beneš J., 2004: Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc).

Hospodářský růst řady zemí stimuluje poptávku po energiích v globálním měřítku. Stoupají ceny fosilních paliv, v souhlasném trendu jsou i ceny energií. Výjimkou v tomto trendu není ani Evropská unie včetně České republiky. Zmatečná energetická politika posledních desetiletí reprezentovaná např. uvažovaným útlumem těžby hnědého uhlí (územní limity těžby v severních Čechách), podpora zřizování elektrických přímotopů doprovázené následným nárůstem cen elektrické energie, podpora plynofikace obcí a opětovná hrozba razantních nárůstů cen a v neposlední řadě zpochybňované limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách jsou důkazem narůstajícího hladu po energiích i u nás. Jednou z odpovědí na tuto hrozbu by mohla být i produkce biomasy určené k výrobě energií. Zdrojem mohou být jak zemědělsky obhospodařované pozemky tak i lesy. Lesní produkce energetické štěpky či palivového dříví by se mohla stát jedním z příspěvků naplnění poptávky po energiích.

Základní výhody tohoto řešení jsou:

• ve své podstatě se jedná o tradiční způsob hospodaření v krajině, 
• tento způsob hospodaření nemusí být v rozporu s principy ochrany přírody,
• může se stát významným ekonomickým příspěvkem pro menší vlastníky lesa,
• jedná se o obnovitelný zdroj,
• zvýší se diverzita energetických zdroj  

Pro vlastníka je jednou z limitujících podmínek hospodaření maximální celková výše těžeb. Ta se určuje těžebním procentem a normální pasekou. Pro jeho určení jsou rozhodujícími rámcové směrnice hospodaření a v nich určené údaje obmýtí, obnovní doby a počátku obnovy.

Současné užívané modely růstových tabulek promítnuté do rámcových směrnic hospodaření nezohledňují možnost alternativního hospodaření přes tvar lesa nízkého či středního. Nejsou k dispozici základní růstové charakteristiky porostů výmladkového původu. V oblastních plánech rozvoje lesů, jež jsou jedním z podkladů pro tvorbu lesních hospodářských plánů a osnov, nejsou rovněž k dispozici žádná data jež by byla podkladem pro tvorbu modelu hospodaření nízkého či středního lesa. Až na drobné výjimky chybí aktuální zkušenosti s fytotechnikou a nejsou k dispozici modelové porosty.

Jako příklad neutěšeného stavu základních ekonomických, produkčních a právních vazeb týkajících se nízkého lesa slouží chybný model výpočtu výše náhrady újmy vzniklé v důsledku udržení nebo zavedení tvaru lesa nízkého v prováděcím předpisu k § 58 zákona č. 114/92 Sb. Při poklesu uvažovaného obmýtí pod určitou hranici je dosahováno záporných hodnot (Ekologická projekce s.r.o., 2005: Ekonomické aspekty hospodaření v lese ve vazbě na zájmy ochrany přírody pro PR Dománovický les).

Námi navržené řešení může být příspěvkem k rehabilitaci lesa nízkého a středního v podmínkách České republiky.

Základními principy jsou:

• objasnění pojmu nízký a střední les v ekonomických a právních aspektech,
• návrh způsobů hospodaření v teoretických modelech,
• založení vzorových objektů, 
• tvorba volně přístupné webové aplikace přibližující vlastníkovi základní produkční možnosti lesa nízkého a středního aplikované na jeho majetku a tím i možnost rozhodování o způsobu hospodaření na předmětném lesním majetku,
• návrh legislativních změn umožňujících alternativní hospodaření přes tvar nízkého a středního lesa.