Na takto jednoduše položenou otázku neexistuje, zdá se, jednoznačná odpověď. Obecně je nejen v laické veřejnosti tradováno, že pařeziny (nízký les) se již u nás téměř nevyskytují, a pokud ano, tak na velmi malé ploše čítající asi několik  desítek hektarů? Když se pak zamýšlíme v duchu výše položené otázky nad případnou plochou středního lesa, snad připouštíme, že tento tvar se pravděpodobně bude vyskytovat na větší ploše než by to bylo v případě lesa nízkého. Na jak velké ploše se ale ve skutečnosti vyskytuje? Jakou plochu tyto tvary lesa v současnosti skutečně zaujímají z celkové porostní plochy v ČR? Na to se pokusíme odpovědět v následujícím článku.

Něco málo z historie

Jaká byla asi velikost těchto tvarů, tj. lesa nízkého a středního, na území našeho státu? K odpovědi na tuto otázku si pomůžeme s údaji, které byly například publikovány ve Zprávách o stavu lesa a lesního hospodářství (1994 - 2005), tzv. Zelených zprávách. Zde se mimo jiné uvádějí následující údaje:

  Pramen: ÚHÚL, In: Zelená zpráva 2000.

Jak je z výše uvedených dat patrné, plocha nízkých a středních lesů se od dob, kdy se začalo s evidencí dat tohoto charakteru neustále klesala. Pokud za základ tohoto konstatování vezmeme údaje z roku 1900 (Reambulovaný katastr), pak můžeme tvrdit, že v této době se u nás les nízký vyskytoval asi na 95 000 ha, což představovalo 4.1% z rozlohy porostní půdy. Naproti tomu les střední se v té době vyskytoval asi na ploše 60 000 ha, což představovalo 2,6%. Jak již bylo konstatováno, plocha obou tvarů lesa na území našeho státu neustále klesala. Proto za 90 let později, tj. v roce 1990 není les střední evidován vůbec (!) a les nízký se vyskytuje na ploše pouhých 7 000 ha, což představuje pouhé tři desetiny procenta z rozlohy porostní půdy ČR. 

Když se pozorněji podíváme na data prezentovaná ve výše uvedené tabulce, pak můžeme vypozorovat, že k nástupu propadu plochy těchto tvarů lesa došlo pravděpodobně v rozmezí let 1930 – 1950. Po roce 1950 nejsou pak u středního lesa uváděny údaje žádné, plocha lesa nízkého se dostává postupně pod 1% z rozlohy porostní půdy (0,3% v roce 1990). Zdá se, že les střední a les nízký z našich lesů téměř vymizel. 

Proč k takovému vývoji na území našeho státu ale vůbec došlo? Důvodů bude zajisté více. Není smyslem tohoto článku odhalit veškeré, ale poukázat na některé z nich. Například se můžeme setkat s názorem, že hospodaření v lese nízkém se podobá kapitalistickému způsobu života, neboť tímto způsobem hospodaření les vykořisťujeme, a je tudíž nepřijatelné (50. a 60. léta minulého století). Na druhé straně je zde naštěstí vysvětlení pragmatičtější, které souvisí se způsobem získávání dat tohoto charakteru. Na jeho základě pak můžeme konstatovat, že mezi roky 1950 až 1977 byla cíleně horní a spodní etáž středního lesa popisována každá zvlášť. Proto údaje horní etáže byly zaevidovány do lesa vysokého a údaje, které se vztahovaly k jeho spodní etáži byly připočteny k lesu nízkému. Takto snad lépe pochopíme, proč k popisovanému propadu plochy středního lesa vlastně došlo. Proč však od této doby ale zároveň klesal i podíl lesa nízkého, když podle této logiky by vlastně jeho plocha mohla narůstat? Daná skutečnost bude mít patrně i souvislost se změnou poválečné vlastnické struktury lesů na území našeho státu. Nutno však na tomto místě ještě upozornit na fakt, že od roku 1978 byly postupně lesy nízké a lesy střední s dostatečným počtem kvalitních jedinců zařazovány do lesa vysokého. A tak se vlastně můžeme domnívat, že les nízký a les střední z našich lesů úplně nevymizel, ale že byl postupně zařazován do tvaru lesa vysokého či převáděn na tento tvar. Vývoj převodů nízkého lesa na les střední pak názorněji dokládá následující tabulka:

Z vývoje dat v tabulce výše uvedené je patrné, že za počátek evidování cílených převodů lesa nízkého na les vysoký můžeme považovat rok 1930. V tomto roce byla takto zařazena 0,1% lesů z celkové výměry lesní půdy. Přičemž nízký les se v tomto roce ještě vyskytoval na 3,8% porostní půdy. Od tohoto roku dochází k postupnému nárůstu plochy převodů lesů nízkých na les vysoký v našich lesích. Ke  kulminaci této veličiny (převodu) dochází v roce 1970 (2,6% z výměry porostní půdy). Dále již hodnota převodů postupně klesá a v roce 1990 představuje pouhé 0,3% z výměry porostní půdy (společně s hodnotou plochy lesa nízkého!). Od roku 1980 se totiž v evidenci těchto dat již nerozlišuje mezi lesem nízkým a jeho případným převodem na les vysoký. Oba dva tyto údaje jsou totiž evidovány společně. 

Zdá se, že na základě vývoje prezentovaných dat, především pak ale s přispěním

• - oddělování v evidenci horní a spodní etáže u středního lesa,
• - prováděným převodům lesa nízkého na les vysoký a
• - společné evidenci lesa nízkého a převodů nízkého lesa na les vysoký
  

nám jak les nízký tak i les střední podle evidence téměř vymizel z našich lesů. Je to však opravdu pravda? Opravdu došlo k vymizení těchto tvarů lesa z území ČR? Nesouvisí to vše například pouze s určitou hrou s čísly a zařazováním konkrétních dat do jiných kategorií než kam skutečně patřily a patří? Na to se pokusíme odpovědět v dalším pokračování tohoto článku.

Literatura:

- odkaz na Zelené zprávy (1994 – 2005) na www.uhul.cz

Napište první komentář

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2