Nízký a střední les v minulosti |
Příspěvek přidal Jan Kadavý | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Monday, 07 July 2008 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
O lesích v oblasti Hradčovic u Uherského Brodu jsme na tomto serveru již informovali. Přibližně před rokem nás po jím převáděných majetcích pan Alois Martinec provázel. Tentokrát se na nás obrátil s žádostí o uvěřejnění jím dodaného textu. Neváháme a jeho příspěvek uvěřejňujeme bez redakčích úprav. Panu Martincovi tímto děkujeme a všem ostatním přejeme příjemné čtení.
Projekt nízký a střední les jako plnohodnotná alternativa hospodaření zpracovaný Dr. Ing. Kadavým z lesnické fakulty v Brně mně velmi zaujal, neboť již více než 50 let pracuji jako lesník v lesích uhersko-brodska, kde takový hospodářský tvar lesa pokud historické záznamy existují, byl již ve středověku. Bartoškova kronika se zmiňuje, při vytyčování hranic katastru o lípě trojhraničné, osikových a habrových lesích lemující hranice a o starých dubech kolem nichž jsou příkopy vykopány. Další údaje o zdejších lesích jsou uloženy v MZA Brno v rodinném archivu Kouniců z údobí r.1680, 1714- 1719.
Tyto se zabývají obsazením revíru Obora jeleny a později daňky. Jaký byl stav této zvěře na 230 ha výměry, se mi zatím nepodařilo zjistit. Předmětem dalšího bádání budou roční hospodářské zprávy o stavu panství, především lesů z let 1750-1839. Převážná část plochy tohoto revíru byly pařeziny, píše se o 200 let starých dubech. Na konci 18.stol. se objevují záznamy o výsadbách borovice a zajímavé bude zjistit vliv zvěře na výsadby jehličnanů.
První dochovanou systematizací a obhospodařování lesů Kounicovských panství vypracoval Prokop Schwarz roku 1839. Podle stavových knih a podle plánů se asi hospodařilo již dříve, neboť lesy byly rozčleněny hospodárnicemi a tenátnicemi na oddělení a porosty. Prokop Schwarz ve svém základním protokolu udává směr budoucího hospodaření na všech Kounicovských panstvích. Uvádí se : na Uhersko-brodském panství schází dříví z jehličnanů pro stavebnictví. Buď je požíváno cenné dubové dřevo, nebo jehličnaté stavební dříví z jiných oblastí nákladně obstaráváno. Krásný růst borovice, která byla před 40-ti roky pokusně vysázena se od té doby v malém rozšířila přirozeným ujímáním semen,dává dokonalý důkaz,že tento druh dřeviny by měl být rozšířen. Borovice dosahují v 80-ti letech síly a výšky, která je zcela vhodná pro stavebnictví a zaručí nejvyšší užitek.
Nejpřednostnější jsou na borovicové porosty následující lesní jednotky:
Nesmí se toto provádět živelně a přesně nutno dodržovat stavové knihy.
K lesotvornému zacházení s vykácenými plochami a lesními kulturami je nutné:
Porost navržen k těžbě.
Protože i zde, na Moravské Slovácko, přišla kolem roku 1860 smrková mánie, je zajímavý údaj ze smrkového porostu.
Porost navržen k těžbě.
Neznámý autor napsal v roce 1840 ve složce obce Lhotka, kde bylo sídlo revíru od r.1732.
Obecní les – vzorná parcela č.160
Předpis tvarová probírka 486 plm.
Provedeno v roce 2006, 2007: 451 plm.
Z uvedených údajů je zřejmé, že cílevědomou výchovou lze z pařezin vytvořit kvalitní nadějné a plně srovnatelné porosty.
Jak dub sám přirozeně udržuje své plošné zastoupení dokazuje záznam z hosp. knihy sing. společnosti Nedachlebice. V roce 1932 60%, v roce 2004 58%, zvýšil se však podíl plošného zastoupení borovice na 5%, jinými slovy řečeno, bez násilného zásahu člověka roste dub všude tam, kde rostl po celá staletí.
Potíže, které měli naši předkové lesníci při pěstění lesů na panství Uh. Brod:
Zalesňovalo se převážně jehličnatými sazenicemi. Některé plochy po pařezinách na revíru Lhotka byly vyklučeny od pařezů a borovice byla vysévána. V prvním roce se s nadšením uvádí o řádcích semenáčku borovice, v dalších letech se uvádí, že se semenáčky poněkud ztratily. Dle všech předpokladů se staly atraktivní pastvou pro zvěř, zvláště králíky. Jako správní myslivci to na zvěř nesváděli, protože pan hrabě byl také lovec. Později je záznam o opichávání douglasky kůly, doposud se trať nazývá v Kolkoch.
Borové porosty trpěly také sněholomy a větrnými smrštěmi, vzpomíná se rok 1868 a 1929.
Dále se Prokop Schwarz zabývá pastvou dobytka na mýtinách pařezin v revíru újezdeckém a nabádá personál, aby se začalo jednat s poddanými o jejich právu pastvy, hlavně, aby celý revír o výměře 1071 jiter (616 ha) nebyl nárokován, neboť zušlechťování lesa je tak významně upozazďováno.
Zapamatoval jsem si větu, kterou v roce 1965 na polesí k nám, tehdy mladíkům, pronesl starý zkušený taxátor: „Hoši, hoši, šetřete pařeziny.“
Alois Martinec
Hradčovice 26 (na adresu projektu byl příspěvek doručen 2.7. 2008)
Shlédnutí: 13251
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář. Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Aktualizováno ( Tuesday, 08 July 2008 ) |