1. Úvod
Nejen z historických údajů je možno doložit, že se na značné části našeho území v minulosti vyskytovaly nízké a střední lesy. Se změnou ekonomicko - společenských podmínek, kterou můžeme datovat přibližně na počátek 19. století, byly tyto lesy postupně převáděny na lesy vysoké. V současné době se tak na těchto územích vyskytují částečně (předržené pařeziny, nepravé kmenoviny) či zcela převedené porosty. Chceme-li alespoň v některých z nich se opětovně navrátit k výše zmiňovaným tvarům lesa, tj. lesům nízkým či středním, je nesmírně důležité pochopit základní typy a postupy realizovaných převodů. Domníváme se, že tak lépe pochopíme současný stav těchto porostů a budeme lépe připraveni k rozhodnutí, v kterých z nich k opětovným převodům opět přistoupit, a v kterých nikoliv.
2. Základní důvody převodů
Neklademe si na tomto místě za cíl podat zcela vyčerpávající výčet všech možných důvodů, které historicky vedly k objasnění toho, proč se již počátkem 19. století na území našeho státu začaly převody velkoryse provádět. Nicméně učiňme alespoň základní výpis možných důvodů:
a) minimální poptávka a tudíž i malý odbyt palivového dříví
b) údajná degenerace stanovišť, na kterých se nalézaly
c) omezená dřevinná skladba (orientace pouze na tzv. „dubové monokultury“; vymizení keřů)
d) nízká (snížená) produkce nízkých lesů ve srovnání s lesy vysokými
e) mizivá kvalita nízkých lesů ve srovnání s lesem, který by se případně na daném stanovišti mohl vyskytovat, tj. les vysoký
Je možné postřehnout, že všechny výše uvedené důvody se vztahují k lesu nízkému. Vztahují se však všechny i na les střední? Ano i ne, ale spíš zde platí, že: „vše souvisí se vším“. Pokud přistoupíme na některé z výše uvedených důvodů a přijmeme konstatování, že přibližně 60 - 70% z celkového objemu dříví lesa středního připadá na dříví palivové, pak možná lépe pochopíme, proč k těmto převodům vlastně docházelo.
3. Postupy a typy převodů lesa
POLANSKÝ (1957) uvádí následující hlavní postupy převodů:
a) přes holou paseku
b) podsadbou nebo podsíjí
c) předržením
d) přes les střední
e) přes nepravou kmenovinu
První dva způsoby se provádějí před dozráním lesa nízkého (pařeziny), tj. před jeho obmýtím, ale mohou být prováděny i po této době, tedy v období tzv. „předržené pařeziny“, příp. až v nepravé kmenovině.
Dané postupy Polanský blíže specifikuje podle toho, jak les nízký následně využijeme a kdy jej tzv. „likvidujeme“. Proto navrhuje následující rozdělení převodů podle stavu převáděných porostů:
1) nezralé pařeziny (tj. delší či kratší dobu před jejím obmýtím)
2) zralé pařeziny (tj. v období doby obmýtí)
3) předržením (tj. po době obmýtí)
4) přes nepravou kmenovinu
S ohledem na rozsah a zaměření příspěvku konstatujme, že čtvrtá skupina, tj. převod přes nepravou kmenovinu zahrnuje v sobě ty případy, kdy je možné les nízký předržet až do obmýtí následné kmenoviny, pak teprve při obnově přejít na tvar lesa vysokého. Sem je možné zařadit i převody přes les střední, neboť tento postup počítá s přechodem lesa středního na les vysoký, zpravidla postupným zvyšováním podílu výstavků.
Podle Rámcových směrnic pro převody (MZLH 1958) je pak možné definovat tyto základní typy převodů lesa nízkého na les vysoký:
• přímý (převod holosečí),
• nepřímý - postupný (převod předržením),
• přetvářením (převod obnovou a výchovou).
Převod přímý (převod holosečí) se prováděl vytěžením nízkého lesa holosečným způsobem, zpravidla s vyklučením pařezů, často spojeným s polařením a založením nového porostu sadbou nebo síjí. Byl doporučován jen pro některé typy lužních oblastí, především jednalo - li se o následné pěstování topolů. Pokud byl tento druh použit i u jiných typů lesa, doporučovalo se neklučit pařezy a ponechat výstavky.
Převod nepřímý – postupný (převod předržením) byl převodem, který směřoval k vytvoření nepravé, příp. pravé kmenoviny, přičemž se pracovalo převážně výchovou.
Převod přetvářením (převod obnovou a výchovou) byl převodem lesa nízkého, při kterém se pracovalo vždy s přirozenou (generativní) obnovou. Mohly tak nastat případy, že porost bylo nutné pro obnovu předem připravit výchovou.
Výčet možných druhů a typů převodů by byl samozřejmě velmi široký, detailnější popis je možné nalézt např. v práci UTINKA (2004). Naše pozornost však bude zaměřena především na pět konkrétních odlišných metod a jeden rámcový postup (směrnici), které jsou zajímavé minimálně tím, že vznikaly v různých historických obdobích. První z nich jsou zaměřeny na popis převodu přímého, další dvě na převody nepřímé. Podávají nám tak detailní pohled na převody, které byly prováděny již na konci 19. století, a které nám mohou být návodem pro lepší pochopení stavu porostů, které byly některou z nich převedeny a s nimiž se můžeme dnes běžně setkávat. Zvlášť bude popsána metoda Doležalova (DOLEŽAL 1951, 1953 a 1957), která se snaží o skloubení základních principů z předešlých metod a možností jejího použití na území našeho státu především s ohledem na hospodářskou úpravu převodů. Nejen z historického hlediska provedeme popis rámcové směrnice převodů, která tak „nastolila“ rozsáhlé převody na území celého našeho státu (MZLH 1958). Metody nepřímé pak budou kombinovány v metodě Utinka (UTINEK 2004), kterou výčet základních druhů a typů převodů našeho seriálu zakončíme.
3.1 Metoda přímého převodu
Vznikla ve Francii okolo roku 1840 (DOLEŽAL 1951). K jejímu provádění bylo nejdříve nutné stanovit dobu obmýtí kmenoviny (lesa vysokého), na kterou se má les nízký převést. Tato doba zároveň představovala tzv. převodní dobu a vymezovala období od prvních zásahů, směřujících ke změně lesa nízkého až do doby, kdy porost nabude charakter lesa vysokého. Převodní doba se rozdělila na čtyři stejná období (periody) a plochy převáděných porostů na čtyři obdobné díly, které nemusely být prostorově souvislé. V průběhu první periody převodní doby se na prvním dílu provádí převod částečným nebo úplným vytěžením porostu, vyklučením pařezů podle potřeby a umělým zalesněním sadbou nebo síjí, přičemž se využívají (jsou-li k dispozici) existující nálety. Na ostatních dílech se hospodaří obvyklým způsobem jako v lese nízkém. Během druhé periody se popsaným způsobem převedou porosty druhého dílu, zatím co na třetím a čtvrtém dílu se pokračuje v jeho obhospodařování tvarem lesa nízkého. Na prvním díle se v této době již nalézá až vývojové stadium tyčkoviny. Během třetí periody se převádí porosty třetího dílu, na čtvrtém dílu se stále ještě hospodaří v duchu tvaru lesa nízkého a na prvním a druhém dílu se provádí výchova (čistky, prořezávky, probírky). Stejným způsobem se převede i poslední, tj. čtvrtý díl.
Tato metoda byla a je v podstatě dodnes používána například při převodech netvárných dubových pařezin či akátin a to především na borovici. Jak uvádí UTINEK (2004) má tento typ převodu především z ekonomického hlediska vážné problémy. Agresivní výmladnost velkého množství pařezů se totiž snaží (a většinou se jí to velmi dobře daří) potlačit a zadusit podporované jedince generativního původu. Aby se tomu zabránilo, tak se ještě i dnes používá nákladné vyklučení pařezů, celoplošná příprava půdy či polaření. V současnosti je problém řešen chemickou ochranou nákladných výsadeb či zmlazení. Dále Utinek konstatuje, že právě pro malé lesní majetky je velkým problémem tohoto převodu pokles těžebních možností po zmýcení pařezin a tudíž malá produkce mladých následných porostů po dobu několika následujících decennií.
Citovaná literatura
DOLEŽAL, B. (1951): Hospodářská úprava převodů. In: Všeobecná část LHP SLH Lesnické fakulty VŠZ v Brně. Brno: 131 – 147.
DOLEŽAL, B. (1957): Návrh nové metody hospodářské úpravy převodů. Praha. Lesnictví, 2: 157-166.
MZLH (1958): Rámcové směrnice pro převody výmladkových lesů na lesy vysokokmenné. Praha. Sbírka pokynů státních lesů, 1: 3-5.
POLANSKÝ, B. (1957): O pěstební technice převodů pařezin. Praha. Lesnictví, 2: 125-136.
UTINEK, D. (2004): Převody pařezin na střední les v městských lesích Moravský Krumlov (založení výzkumných ploch). Disertační práce. LDF MZLU, Brno. 124 stran.
Konec prvního dílu. Příště: Metoda Nanquettova
Shlédnutí: 11560
Napište první komentář |  |
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..
Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2