Seriál příspěvků o převodech lesa - I. (přímý převod) |
Příspěvek přidal Jan Kadavý | ||||
Monday, 21 July 2008 | ||||
Přinášíme tímto seriál příspěvků pojednávajících nejen o historii, ale i současnosti převodů lesů nízkých (středních) na lesy vysoké na území našeho státu. Seriál si klade za cíl zprostředkovat popis konkrétních odlišných postupů a metod převodů, které vznikaly v různých historických obdobích. Domníváme se, že rozbor základních principů těchto metod nám lépe pomůže nejen pochopit současný stav v minulosti převáděných porostů, ale zároveň přispěje k našemu případnému rozhodnutí, zda v některých z nich opětovně nepřistoupit k převodům na les nízký či les střední. Přejeme příjemné čtení.1. ÚvodNejen z historických údajů je možno doložit, že se na značné části našeho území v minulosti vyskytovaly nízké a střední lesy. Se změnou ekonomicko - společenských podmínek, kterou můžeme datovat přibližně na počátek 19. století, byly tyto lesy postupně převáděny na lesy vysoké. V současné době se tak na těchto územích vyskytují částečně (předržené pařeziny, nepravé kmenoviny) či zcela převedené porosty. Chceme-li alespoň v některých z nich se opětovně navrátit k výše zmiňovaným tvarům lesa, tj. lesům nízkým či středním, je nesmírně důležité pochopit základní typy a postupy realizovaných převodů. Domníváme se, že tak lépe pochopíme současný stav těchto porostů a budeme lépe připraveni k rozhodnutí, v kterých z nich k opětovným převodům opět přistoupit, a v kterých nikoliv. 2. Základní důvody převodůNeklademe si na tomto místě za cíl podat zcela vyčerpávající výčet všech možných důvodů, které historicky vedly k objasnění toho, proč se již počátkem 19. století na území našeho státu začaly převody velkoryse provádět. Nicméně učiňme alespoň základní výpis možných důvodů: a) minimální poptávka a tudíž i malý odbyt palivového dříví b) údajná degenerace stanovišť, na kterých se nalézaly c) omezená dřevinná skladba (orientace pouze na tzv. „dubové monokultury“; vymizení keřů) d) nízká (snížená) produkce nízkých lesů ve srovnání s lesy vysokými e) mizivá kvalita nízkých lesů ve srovnání s lesem, který by se případně na daném stanovišti mohl vyskytovat, tj. les vysoký Je možné postřehnout, že všechny výše uvedené důvody se vztahují k lesu nízkému. Vztahují se však všechny i na les střední? Ano i ne, ale spíš zde platí, že: „vše souvisí se vším“. Pokud přistoupíme na některé z výše uvedených důvodů a přijmeme konstatování, že přibližně 60 - 70% z celkového objemu dříví lesa středního připadá na dříví palivové, pak možná lépe pochopíme, proč k těmto převodům vlastně docházelo. 3. Postupy a typy převodů lesa
• nepřímý - postupný (převod předržením),
• přetvářením (převod obnovou a výchovou).
Převod nepřímý – postupný (převod předržením) byl převodem, který směřoval k vytvoření nepravé, příp. pravé kmenoviny, přičemž se pracovalo převážně výchovou.
Převod přetvářením (převod obnovou a výchovou) byl převodem lesa nízkého, při kterém se pracovalo vždy s přirozenou (generativní) obnovou. Mohly tak nastat případy, že porost bylo nutné pro obnovu předem připravit výchovou. 3.1 Metoda přímého převoduVznikla ve Francii okolo roku 1840 (DOLEŽAL 1951). K jejímu provádění bylo nejdříve nutné stanovit dobu obmýtí kmenoviny (lesa vysokého), na kterou se má les nízký převést. Tato doba zároveň představovala tzv. převodní dobu a vymezovala období od prvních zásahů, směřujících ke změně lesa nízkého až do doby, kdy porost nabude charakter lesa vysokého. Převodní doba se rozdělila na čtyři stejná období (periody) a plochy převáděných porostů na čtyři obdobné díly, které nemusely být prostorově souvislé. V průběhu první periody převodní doby se na prvním dílu provádí převod částečným nebo úplným vytěžením porostu, vyklučením pařezů podle potřeby a umělým zalesněním sadbou nebo síjí, přičemž se využívají (jsou-li k dispozici) existující nálety. Na ostatních dílech se hospodaří obvyklým způsobem jako v lese nízkém. Během druhé periody se popsaným způsobem převedou porosty druhého dílu, zatím co na třetím a čtvrtém dílu se pokračuje v jeho obhospodařování tvarem lesa nízkého. Na prvním díle se v této době již nalézá až vývojové stadium tyčkoviny. Během třetí periody se převádí porosty třetího dílu, na čtvrtém dílu se stále ještě hospodaří v duchu tvaru lesa nízkého a na prvním a druhém dílu se provádí výchova (čistky, prořezávky, probírky). Stejným způsobem se převede i poslední, tj. čtvrtý díl. Tato metoda byla a je v podstatě dodnes používána například při převodech netvárných dubových pařezin či akátin a to především na borovici. Jak uvádí UTINEK (2004) má tento typ převodu především z ekonomického hlediska vážné problémy. Agresivní výmladnost velkého množství pařezů se totiž snaží (a většinou se jí to velmi dobře daří) potlačit a zadusit podporované jedince generativního původu. Aby se tomu zabránilo, tak se ještě i dnes používá nákladné vyklučení pařezů, celoplošná příprava půdy či polaření. V současnosti je problém řešen chemickou ochranou nákladných výsadeb či zmlazení. Dále Utinek konstatuje, že právě pro malé lesní majetky je velkým problémem tohoto převodu pokles těžebních možností po zmýcení pařezin a tudíž malá produkce mladých následných porostů po dobu několika následujících decennií. Citovaná literaturaDOLEŽAL, B. (1951): Hospodářská úprava převodů. In: Všeobecná část LHP SLH Lesnické fakulty VŠZ v Brně. Brno: 131 – 147. DOLEŽAL, B. (1957): Návrh nové metody hospodářské úpravy převodů. Praha. Lesnictví, 2: 157-166. MZLH (1958): Rámcové směrnice pro převody výmladkových lesů na lesy vysokokmenné. Praha. Sbírka pokynů státních lesů, 1: 3-5. POLANSKÝ, B. (1957): O pěstební technice převodů pařezin. Praha. Lesnictví, 2: 125-136. UTINEK, D. (2004): Převody pařezin na střední les v městských lesích Moravský Krumlov (založení výzkumných ploch). Disertační práce. LDF MZLU, Brno. 124 stran.
Jan Kadavý
Konec prvního dílu. Příště: Metoda Nanquettova Shlédnutí: 11560
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář. Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2 |
||||
Aktualizováno ( Saturday, 11 October 2008 ) |