Seriál příspěvků o převodech lesa – II. (Nanquett)
Příspěvek přidal Jan Kadavý   
Tuesday, 26 August 2008
Navazujeme na předchozí článek seriálu příspěvků, které jsou zaměřeny na pojednání o základních metodách převodů lesa. V dnešní části se zaměříme na popis metody Nanquettovy a historicky tak navážeme na metodu přímého převodu, která byla publikována v první části. Metodu tak můžeme zařadit již do skupiny převodů nepřímých, postupných, vzniklých tzv. předržením. Přejeme příjemné čtení.

 

3.2 Metoda Nanquettova


Vznikla opět ve Francii v rozmezí let 1858 – 1860 (DOLEŽAL 1951, VYSKOT 1958, UTINEK 2004). Proti předcházející metodě vyniká propracovanou hospodářsko-úpravnickou stránkou a především stránkou biologickou (se zaměřením na dub). Zajímavá je i proto, neboť až na malé výjimky nepočítá s umělou obnovou. Je považována za vyvrcholení poznatků o převodu lesa nízkého (středního).

Převodní doba se rozdělí na čtyři stejné periody, kterými se dělí odpovídající plochy převáděných porostů (díly). První díl se převede během první periody, druhý během druhé atd. Porosty první periody (prvního dílu) je zapotřebí ve většině případů nejdříve připravit na převod. Zvláště pokud jde o přípravu budoucích semenných stromů (výstavků) co do jejich tvaru a podnícení semenivosti uvolněním. Proto se před počátek převodů u porostů první periody (prvního dílu) vkládá tzv. čekací doba, která se obvykle rovná délce jedné periody převodní doby. Během ní se porosty připraví k převodu řadou přípravných sečí.

Během první periody se převedou porosty prvního dílu, zatím co v porostech druhého dílu probíhají přípravné seče. V porostech třetího a čtvrtého dílu pokračuje se v dosavadním hospodaření s tím rozdílem, že se starostlivě vybírají a uvolňují výstavky, aby se do budoucna zajistila přirozená obnova porostů určených pro převod. Během druhé periody se převádějí porosty v druhém dílu, třetí díl je ve stadiu přípravných sečí a čtvrtý v režimu pařeziny (s výstavky), v prvním se již provádějí výchovné zásahy.

Metoda se opírá se o následující zásady: 
a) žádná část stromů ze stávajícího lesa nízkého (pařeziny) se nepřevezme do budoucí kmenoviny. Pro důsledné splnění požadavku vyrovnanosti výnosů a nákladů se převodní doba zásadně rovná době obmýtí budoucí kmenoviny.
b) pokládá se za nevhodné, nahrazovat stromy současného lesa nízkého, které vyrostly z výmladků, stromy ze semene, pokud výmladky nedosáhnou nejméně 60 let. Četné a bujné výmladky z mladších hlav než je právě hranice 60 let pak totiž dusí pomalu rostoucí stromy ze semene (dub), což s sebou nese nutné vytínání a tím i zvýšené náklady na převod. Počítá se tedy výhradně s přirozenou obnovou ze semene, pocházející z převáděného porostu. Je tak zapotřebí, aby se stromy lesa nízkého staly plodnými a konečně je zapotřebí, aby stromy lesa nízkého byly dosti vysoké, aby pod nimi mohly vzniknout a udržet se nálety až do okamžiku uvolnění.
c) úspěch převodu závisí na množství stromů, které se nalézají nad lesem nízkým. Pokud právě tyto chybí, doporučuje se provést dvě až tři seče jako ve středním lese a obohatit tak množství výstavků před započetím převodu.
d) převod se má provádět postupně tak, aby porosty byly na něj připravené jak po hospodářské, tak i biologické stránce. Především výběr porostů do první periody převodní doby se má provádět velkoryse a se zřetelem na současný stav porostu, pokud jde o jeho vhodnost zařazení do převodu. Připouštějí se výjimky zařazení porostu do převodu před dosáhnutím 60 let věku pokud jsou k tomu vážné důvody (mezernatost, stanovištní nevhodnost dřeviny apod.). V ostatních částech, kromě první, ve které probíhá buď čekací doba nebo první perioda převodní doby, se pokračuje v režimu obhospodařování lesa (nízkého) středního a přihlíží se k ponechávání výstavků a k jejich případnému navýšení počtu, aby se umožnilo nesemenění v dalších periodách převodní doby. Tento požadavek postupného a promyšleného zařazování porostů  do jednotlivých period převodní doby má zabránit šablonovitému postupu, jaký byl popsán u předcházející metody přímého převodu a má omezit ekonomické ztráty, které by nastaly právě při šablonovitém dodržování požadavku čekací doby a mechanickém zařazování do jednotlivých period.

Citovaná literatura


DOLEŽAL, B. (1951): Hospodářská úprava převodů. In: Všeobecná část LHP SLH Lesnické fakulty VŠZ v Brně. Brno: 131 – 147.
VYSKOT, M. (1958): Pěstění dubu. SZN Praha. 284 stran.
UTINEK, D. (2004): Převody pařezin na střední les v městských lesích Moravský Krumlov (založení výzkumných ploch). Disertační práce. LDF MZLU, Brno. 124 stran.


Jan Kadavý
Konec druhého dílu. Příště: Metoda Wiehlova

Shlédnutí: 9999

Napište první komentář
RSS komentáře

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2

Aktualizováno ( Saturday, 11 October 2008 )