Šetření výmladnosti pařeziny na polesí Řečkovice |
Příspěvek přidal Jan Kadavý | ||||||||
Monday, 20 October 2008 | ||||||||
V roce 1967 provedl HORÁK (1968) prošetření výmladnosti dubové pařeziny. Pokus
soustředil do oblasti polesí Řečkovice, které v té době bylo součástí
Školního lesního závodu Vysoké školy zemědělské v Brně (přírodní lesní
oblast č. 30 – Drahanská vrchovina). Analyzovaná lokalita se nacházela nedaleko obce Soběšice (Brno venkov, jihomoravský kraj). Přinášíme tímto výtah z diplomové práce R. HORÁKA , která je pro nás inspirativní z pohledu prezentovaných údajů. Inu, posuďte sami...
Struktura bývalé pařeziny
Jak je patrné, nejvíce zastoupenou tloušťkovou třídou byla třída č. 14, ve které se vyskytovalo cca 26% ze všech pařezů.
Graf č. 1: Rozdělení počtu pařezů
Zhodnocení výmladnosti pařezinyV roce 1967 (za dva roky po holé seči) byla provedena analýza výmladnosti. Bylo konstatováno, že z uvedených 579 pařezů opuklo 88%, pouze 12% pařezů zůstalo neopuklých. Nejvíce neopuklých pařezů se vyskytovalo v tloušťkové třídě č. 26 (24%) a č. 38 (33%). Procento opuklých pařezů se tak v rámci analyzovaných tloušťkových tříd pařezů pohybovalo v rozmezí 80 – 90%. Vztah počtu výmladků a tloušťky pařezuVývoj průměrného počtu výmladků v tloušťkových třídách pařezů je obsahem grafu „Znázornění závislosti průměrného počtu výmladků podle tloušťky pařezů" (graf č. 2). Z prezentovaných dat je patrný plynulý nárůst počtu výmladků s narůstající tloušťkou pařezů. Na daném stanovišti se tak průměrný počet výmladků pohyboval v rozmezí od 8 do 42 kusů na jeden pařez.
Graf č. 2: Znázornění závislosti průměrného počtu výmladků podle tloušťky pařezů Vztah výšky výmladků a tloušťky pařezu
Z dat je patrné, že neexistuje zjevný vztah mezi průměrnou výškou výmladků a tloušťkou pařezů, z kterých pocházejí. Můžeme konstatovat, že průměrná výška výmladků se tak za dva roky po provedené holé seči, napříč všemi tloušťkovými třídami pařezů, pohybovala okolo cca 0,6m.
Graf č. 3: Znázornění průměrné výšky výmladků v závislosti na tloušťce pařezů
Vztah výšky a počtu výmladků podle tloušťkových tříd pařezů
Graf č. 4: Znázornění vývoje výšky výmladků v závislosti na tloušťce pařezů a jejich počtu výmladků Zastoupení výškových tříd výmladků
Graf č. 5: Vývoj zastoupení výškových tříd výmladků podle tloušťkových tříd pařezů
Počet výmladků v členění podle kategorií četnosti výskytu a výškových třídZávislost mezi počtem výmladků u vybraných pařezů s malým, středním a velkým počtem výmladků a jejich výškovou třídou je prezentována na grafu „Znázornění závislosti počtu výmladků na jejich výšce v členění podle kategorií četnosti výskytu výmladků" (graf č. 6). Jak je z prezentovaných dat patrné, počet výmladků u jednotlivých výškových tříd klesá, a to velmi prudce u výmladků s velkým počtem, mírněji pak u výmladků se středním a malým počtem výmladků. Graf č. 6: Znázornění závislosti počtu výmladků na jejich výšce v členění podle kategorií četnosti výskytu výmladků Shrnutí základních vstupů a výsledků• analyzovaná pařezina byla před jejím smýcením přibližně 54 letá • pařezina se vyskytovala na lesním typu 2S4 a 1H2 • stáří analyzovaných výmladků bylo 2 leté • tloušťky pařezů bývalé pařeziny se pohybovaly v rozpětí od 6 do 38cm • z analyzovaných 579 pařezů opuklo 88%, pouze 12% pařezů zůstalo neopuklých • počet výmladků se zvyšuje s narůstající tloušťkou pařezů • průměrný počet výmladků se pohyboval v rozmezí od 8 do 42 kusů na jeden pařez • nebyl prokázán vztah mezi průměrnou výškou výmladků a tloušťkou pařezů • průměrná výška výmladků činila cca 0,6m • s rostoucí výškou výmladků (v rámci tloušťkové třídy pařezů) jejich počet klesá • průměrné zastoupení výmladků od 1. do 4. výškové třídy je možno vyjádřit poměrem – 50 : 35 : 13 : 2%. Shlédnutí: 9887
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář. Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2 |
||||||||
Aktualizováno ( Wednesday, 22 October 2008 ) |