K danému účelu využil HORÁK skutečnosti, že na jím analyzovaném území byla v roce 1965 provedena holá seč převážně dubové pařeziny za účelem stavby elektrovodu. Před smýcením byla pařezina přibližně 54 letá. Velikost holiny, na které pokus prováděl, byla 1,1 ha. Holina byla součástí porostu 68a (označení k roku 1963) a nacházela se v JZ směru od obce Soběšice (viz obr. č. 1). Na holině byl zastoupen lesní typ Luzula nemorosa, Carex digitata (č. 6) a Carex pilosa, Luzula nemorosa a Melampyrum vulgatum (č. 13) ze skupiny Fageto – Quercetum (označení z roku 1963). Na základě předpokládaného umístění analyzované holiny (viz obr. č. 2) tak můžeme konstatovat, že typologicky je ji tak možno v současnosti popsat prostřednictvím lesního typu 2S4 (Svěží buková doubrava biková s lipnicí na plošinách a mírných svazích) a 1H2 (Sprašová habrová doubrava s lipnicí úzkolistou na hnědozemi). Analyzovaná lokalita se vyskytuje v nadmořské výšce cca 360m n.m. a má JZ - Z expozici. Lesní hospodářský plán z roku 1963 plánoval v porostu, ve kterém se analyzovaná holina vyskytovala, nepřímý převod na les vysoký, tj. převod výchovou přes nepravou kmenovinu.
|
|
| Obr. č. 1: Zákres analyzované holiny - modře (stav k roku 1967) | Obr. č. 2: Současný stav (porostní mapa k roku 2003) |
Struktura bývalé pařeziny
Strukturu bývalé pařeziny analyzované holiny popisuje graf s názvem „Rozdělení počtu pařezů" (graf č. 1).
Analýza se týkala pouze pařezů dubu, na celé ploše bylo k danému účelu prošetřeno 579 pařezů (tj. 526 bývalých stromů na 1ha).
Jak je patrné, nejvíce zastoupenou tloušťkovou třídou byla třída č. 14, ve které se vyskytovalo cca 26% ze všech pařezů.
Graf č. 1: Rozdělení počtu pařezů
Zhodnocení výmladnosti pařeziny
V roce 1967 (za dva roky po holé seči) byla provedena analýza výmladnosti. Bylo konstatováno, že z uvedených 579 pařezů opuklo 88%, pouze 12% pařezů zůstalo neopuklých. Nejvíce neopuklých pařezů se vyskytovalo v tloušťkové třídě č. 26 (24%) a č. 38 (33%). Procento opuklých pařezů se tak v rámci analyzovaných tloušťkových tříd pařezů pohybovalo v rozmezí 80 – 90%.
Vztah počtu výmladků a tloušťky pařezu
Vývoj průměrného počtu výmladků v tloušťkových třídách pařezů je obsahem grafu „Znázornění závislosti průměrného počtu výmladků podle tloušťky pařezů" (graf č. 2).
Z prezentovaných dat je patrný plynulý nárůst počtu výmladků s narůstající tloušťkou pařezů.
Na daném stanovišti se tak průměrný počet výmladků pohyboval v rozmezí od 8 do 42 kusů na jeden pařez.
Graf č. 2: Znázornění závislosti průměrného počtu výmladků podle tloušťky pařezů
Vztah výšky výmladků a tloušťky pařezu
Vztah výšky výmladků a tloušťky pařezu je obsahem grafu „Znázornění průměrné výšky výmladků v závislosti na tloušťce pařezů" (graf č. 3), který na základě HORÁKOVÝCH dat zpracoval KADAVÝ.
Z dat je patrné, že neexistuje zjevný vztah mezi průměrnou výškou výmladků a tloušťkou pařezů, z kterých pocházejí. Můžeme konstatovat, že průměrná výška výmladků se tak za dva roky po provedené holé seči, napříč všemi tloušťkovými třídami pařezů, pohybovala okolo cca 0,6m.
Graf č. 3: Znázornění průměrné výšky výmladků v závislosti na tloušťce pařezů
Vztah výšky a počtu výmladků podle tloušťkových tříd pařezů
Detailnější analýza je předmětem grafu „Znázornění vývoje výšky výmladků v závislosti na tloušťce pařezů a jejich počtu výmladků" (graf č. 4), kterou na základě HORÁKOVÝCH dat provedl KADAVÝ. Ač výsledky mají spíše informativní charakter (prezentované závislosti nevykazují silný vztah), nejsou nezajímavé.
Výsledky ukazují na výskyt tří skupin vztahů, kdy s narůstajícím počtem výmladků průměrná výška výmladků:
a) klesá
b) roste
c) stagnuje
Vše je navíc kombinováno s rozdílnou tloušťkou původních pařezů analyzovaných výmladků. Zajímavý je evidentní trend poklesu (varianta „a“) průměrných výšek výmladků u nejtenčích a nejtlustších pařezů (tloušťková třída č. 6 a č. 34). Naopak jednoznačný nárůst průměrných výšek výmladků (varianta „b“) vykazuje tloušťková třída č. 26, u které však došlo k téměř 24% neopuknutí pařezů (viz zhodnocení výmladnosti pařeziny) a data tak mohou být touto skutečností ovlivněna. U nejzastoupenější tloušťkové třídy pařezů (č. 22) dochází ke stagnaci analyzovaného vztahu, tzn., že s narůstajícím počtem výmladků nedochází k nárůstu, ale ani poklesu průměrných výšek výmladků (varianta „c“).
Graf č. 4: Znázornění vývoje výšky výmladků v závislosti na tloušťce pařezů a jejich počtu výmladků
Zastoupení výškových tříd výmladků
Sledujeme-li rozdělení počtu výmladků podle výškových tříd a napříč třídami tloušťkovými jejich pařezů, pak můžeme konstatovat, že s rostoucí výškou výmladků (v rámci tloušťkové třídy pařezů) jejich počet klesá. Danou skutečnost výstižně prezentuje graf „Vývoj zastoupení výškových tříd výmladků podle tloušťkových tříd pařezů" (graf č. 5).
Největší zastoupení výmladků v první výškové třídě (do 0,5m) vykazuje 10. tloušťková třída pařezů (60%), naopak nejmenší počet výmladků má tloušťková třída č. 6 a č. 30 (cca 43%).
Ve druhé výškové třídě (od 0,6 do 1m) největší počet výmladků náleží tloušťkové třídě č. 26 a č. 18 (tj. 39%). Nejmenší počet výmladků v této výškové třídě má tloušťková třída č. 34 (30%).
Třetí výšková třída (od 1,1 do 1,5m) je charakteristická především tím, že se u ní počet výmladků poměrně dosti snižuje (oproti třídám předchozím). Zajímavé je, že maximálních hodnot počtu výmladků je dosaženo u nejslabší tloušťkové třídy (č. 6) s hodnotou cca 22%. Nejmenší hodnotu vykazuje tloušťková třída č. 10 (cca 3%).
Poslední čtvrtá výšková třída (od 1,6 do 2,0m) je velmi málo zastoupena. Nejvyšších hodnot počtu výmladků je dosaženo u nejsilnějších tloušťkových tříd pařezů - č. 34 a č. 30 (tj. 7, resp. 6%).
Průměrné zastoupení výmladků od 1. do 4. výškové třídy je tak možno vyjádřit následujícími poměry – 50 : 35 : 13 : 2%.
Graf č. 5: Vývoj zastoupení výškových tříd výmladků podle tloušťkových tříd pařezů
Počet výmladků v členění podle kategorií četnosti výskytu a výškových tříd
Závislost mezi počtem výmladků u vybraných pařezů s malým, středním a velkým počtem výmladků a jejich výškovou třídou je prezentována na grafu „Znázornění závislosti počtu výmladků na jejich výšce v členění podle kategorií četnosti výskytu výmladků" (graf č. 6).
Jak je z prezentovaných dat patrné, počet výmladků u jednotlivých výškových tříd klesá, a to velmi prudce u výmladků s velkým počtem, mírněji pak u výmladků se středním a malým počtem výmladků.
Graf č. 6: Znázornění závislosti počtu výmladků na jejich výšce v členění podle kategorií četnosti výskytu výmladků
Shrnutí základních vstupů a výsledků
• analyzovaná pařezina byla před jejím smýcením přibližně 54 letá
• pařezina se vyskytovala na lesním typu 2S4 a 1H2
• stáří analyzovaných výmladků bylo 2 leté
• tloušťky pařezů bývalé pařeziny se pohybovaly v rozpětí od 6 do 38cm
• z analyzovaných 579 pařezů opuklo 88%, pouze 12% pařezů zůstalo neopuklých
• počet výmladků se zvyšuje s narůstající tloušťkou pařezů
• průměrný počet výmladků se pohyboval v rozmezí od 8 do 42 kusů na jeden pařez
• nebyl prokázán vztah mezi průměrnou výškou výmladků a tloušťkou pařezů
• průměrná výška výmladků činila cca 0,6m
• s rostoucí výškou výmladků (v rámci tloušťkové třídy pařezů) jejich počet klesá
• průměrné zastoupení výmladků od 1. do 4. výškové třídy je možno vyjádřit poměrem – 50 : 35 : 13 : 2%.
Shlédnutí: 9888
Napište první komentář |  |
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..
Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2