Jak dál s pěstováním nepravých kmenovin? |
Příspěvek přidal Robert Knott | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Wednesday, 10 December 2008 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přinášíme příspěvek, který byl prezentován na mezinárodni konferenci Pěstování lesů na počátku 21. století (Silviculture at the beginníng of 21st century), která se konala 9.-10. 9. 2008 v Kostelci nad Černými lesy. Hlavní součástí textu je analýza konkrétních převodů provedených v minulosti na
vybraném území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. Zároveň je popisován návrh založení demonstračního a výzkumného
objektu vybraného území v rámci projektu „Nízký a střední les –
plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků
lesa“.
Jak dál s pěstováním nepravých kmenovin?Jan Kadavý1, Robert Knott2, Michal Kneifl1, Václav Hurt2 1Ústav hospodářské úpravy lesa, 2Ústav zakládání a pěstování lesa, Lesnická a dřevařská fakulta, MZLU Brno Zemědělská 3, 613 00 Brno, Česká republika Abstract How to manage further irregular stemwood? This paper deals with description and usefulness of methods of conversion from coppice-forest to high (coppice-with-standards) forest. A special attention has been paid to three methods published in different historic periods, which are direct conversion, Nanquet’s method and Wiehl’s method. Further, particular conversion projects carried out in the past in the Training Forest Enterprise “Masarykuv les” Křtiny (Czech Republic) are described. Consequently, plan for establishment of demonstration and research object of our project “Coppice forest and coppice-with-standards forest as an equivalent management alternative for small and middle scale forest owners is presented. Key words: coppice forest, high forest, stand conversion Abstrakt Příspěvek se zabývá popisem a využitím metod převodu nízkého lesa na les vysoký (střední), přičemž je především věnována pozornost třem metodám vzniklým v odlišných historických obdobích, a to převodu přímému, metodě Nanquettově a Wiehlově. V další části jsou analyzovány konkrétní převody provedené v minulosti na vybraném území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. V poslední části je popisován návrh založení demonstračního a výzkumného objektu vybraného území v rámci projektu „Nízký a střední les – plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa“. Klíčová slova: nízký les, vysoký les, převod ÚvodV České republice se v současné době stále vyskytuje nezanedbatelné území, které pokrývají lesy tvaru lesa nízkého v podobě nepravých kmenovin zařazených do lesa vysokého. Přestože problematikou převodů nízkého lesa na les vysoký či střední se v minulosti zabývala celá řada výzkumů i provozních doporučení, na základě kterých byly převody prováděny, je stále otázka jak dále postupovat s pěstováním přestárlých pařezin (nepravých kmenovin) více než aktuální. Potřeba stanovení postupů, které přispějí k definování způsobů jejich následného obhospodařování, byla kromě jiného impulsem pro vznik projektu „Nízký a střední les – plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa“, který je s finanční podporou NAZV MZe ČR řešen na Lesnické a dřevařské fakultě v Brně. Projekt se zabývá problematikou optimalizace zakládání, pěstování, hospodářské úpravy a ekonomiky nízkého a středního lesa. Předpokládá provedení široké komplexní analýzy historických a současných publikovaných poznatků o uvedených hospodářských tvarech, plánuje založení vzorových objektů včetně dlouhodobě sledovaných zkusných ploch. Cílem projektu je poskytnout vlastníkům lesů, odbornému personálu a rovněž orgánům státní správy lesů fundovaný nástroj pro management, optimalizaci a kontrolu hospodaření nízkého a středního lesa. Domníváme se, že by tento projekt mohl, kromě výše uvedených cílů, přispět i k otázce pěstování (převodů) nepravých kmenovin. Příspěvek se zabývá metodami převodu nízkého lesa na les vysoký, analýzou převodů prováděných v minulosti na vybraném konkrétním území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny na lokalitě Hády a konečně návrhem založení demonstračního objektu na této lokalitě v rámci projektu „Nízký a střední les – plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa“.
Metody převodu lesa nízkého na les vysoký
Podle Rámcových směrnic pro převody, (1958) je možné definovat tyto typy převodů lesa nízkého na les vysoký: |
K roku 1910 bylo analyzované území součástí oddělení č.2 o rozloze 15,25 ha. Celé oddělení bylo připravováno k převodu tzv. předržením (POLANSKÝ 1957). Bylo přistoupeno k prosvětlení na celé jeho ploše, takže zakmenění na polovině plochy kleslo na 0,6 a na polovině plochy na 0,5. Na prosvětlených místech byl vysázen smrk (60 – 70%) a modřín (10%), zbytek ze zastoupení dřevin, tj. cca 20% připadal na výmladky, případně na přirozený nárost dubu, jasanu, jedle a borovice. Průměrné stáří kultury bylo 5 let.
Zastoupení dřevin hlavního (převáděného) porostu bylo následující: DB 100%, jednotlivě se vyskytovala BO, JV, BK a BRK. Stáří 45 – 48 let. Zásoba činila cca 66 plm na 1 ha. V následujícím decenniu bylo provedeno další prosvětlení s výslednou hodnotou zakmenění 0,4. Postupně bylo další prosvětlování již výrazně zmírněno, takže se začala vytvářet předržená pařezina s podrostem. Mapa (obr. 1).zobrazuje stav k roku 1926, kdy probíhal popis porostů a tvorba porostní mapy analyzovaného oddělení pro tvorbu LHP. Je evidentní, že taxátor opomenul vylišit (zakreslit) horní, tj. starší etáž a celé oddělení tak jednotně zahrnul do první věkové třídy (žlutá výplň). Toto bylo napraveno zařízením následujícím, které bylo provedeno k 1.1. 1951
Obr. 1 Porostní mapa analyzovaného území (stav k 1.1. 1927)
K roku 1950 (obr. 2) se pak v menší části analyzovaného oddělení pokračovalo převodem přímým přes holinu (2a1, růžová výplň), konkrétně na ploše 3,88ha. V podstatné části však byl nadále aplikován převod přetvářením (2a2, šrafa). Celé oddělení bylo zařazeno do hospodářské skupiny C2 – les výmladkový v převodu a to bez pevně stanovené doby převody. Jak je uvedeno ve všeobecné části LHP (1951 – 1960) bylo tak učiněno proto, neboť daná hospodářská skupina neměla na daném LHC převládající důležitost. Jak je z porostní mapy patrné, převod přetvářením byl aplikován na podstatné části oddělení (2a2). Výsledný stav byl po 40-ti letech převodu následující:
Obr. 2 Porostní mapa analyzovaného území (stav k 1.1. 1951)
Tab. 1 Stav v roce 1950 (výsledek převodu přetvářením)
Horní etáž |
Střední etáž | Spodní etáž | Celkem |
|
Zastoupení dřevin | DB 84, SM 7, BO 3, HB 3, BRK 2, LP 1 (MD, BB, JS, BK, AK, JD) |
DB 43, SM 18, HB 15, BB 10, BRK 7, LP 4, |
DB 50, BO 20, SM 10, BR 10, BK 10 (MD, DG, BK, JS, JV) |
- |
Věk | 87 | 40 | 8 | - |
Zakmenění | 0,4 | 0,1 | 0,2 | - |
Zásoba/ha (plm) | 90 | 13 | 103 | |
Plocha (ha) | 11,09 |
Výsledky převodu přímého byly následující:
Tab. 2 Stav v roce 1950 (výsledek přímého převodu)
Horní etáž | |
Zastoupení dřevin | SM 88, DB 6, MD 5, BO 1 (LP, HB, BRK, BB, BR, AK) |
Věk | 40 |
Zakmenění | 0,7 |
Zásoba/ha (plm) |
126 |
Plocha (ha) | 3,88 |
Zhodnocení převodů za sledované období 1905 - 1951
K danému účelu využijeme komentářů popisu porostů z platného LHP (1951 - 1960). Zde se mimo jiné konstatuje:
Celkově je možno konstatovat, že převod se v tomto oddělení výše popsaným postupem příliš nezdařil a cílový stav, tj. dosažení výrazného podílu SM, byl možný jen za neustálého protěžování této dřeviny na úkor DB. Z komentáře popisu porostů mimo jiné vyplývá, že se v horní etáži vyskytovaly starší SM a BO, pravděpodobně se tedy jednalo o výstavky. Zvlášť kriticky je tedy nutno přistoupit k realizované umělé obnově SM na daném území. Z popisu je rovněž zřejmé působení zvěře (vytloukání na DG) na vysazovaných kulturách. Je nutné si uvědomit, že návrh cílové skladby převodu byl v této době určován empiricky, nevycházelo se ještě například z typologických znalostí a podkladů běžných v dnešní době a možná proto byl výsledek takový, jaký dokumentuje popis těchto porostů a údaje v níže uvedené tabulce 3. Ta udává procentuální podíly zastoupení redukovaných plošných podílů dřevin z analyzovaného oddělení.
Tab. 3 Porovnání relativních redukovaných plošných podílů dřevin v období let 1900 - 1950
Rok_varianta |
DB | SM | MD | BO | JD |
JS | HB | BRK | LP | BBK | BK | BR | Celkem (%) |
1900 | 100 | + | + | + | + | 100 | |||||||
1905 | 54 | 35 | 5 | 3 |
2 | 1 | 100 | ||||||
1950_A | 70 | 9 | 7 | 4 | 2 |
1 |
1 | 3 |
3 |
100 | |||
1950_B | 52 | 30 | 1 | 6 | 3 | 2 | 1 | 1 | 2 | 2 | 100 |
Legenda:
_A ….. převod předržením pařeziny (část analyzovaného oddělení)
_B ….. převod přímý a předržením pařeziny (vyhodnoceno celé oddělení)
+ ….. jednotlivý výskyt
Zajímavé je dále i to, že LHP pro následující období pro námi analyzované oddělení definuje tzv. ideální porostní skladbu a to následovně: DB 5, HB 1, BK 1, BO 2, LP 1 (MD, BRK). Celkem pochopitelně se v ní již (vůbec!) neuvažuje se SM.
Vývoj a zhodnocení převodů v období let 1951 – 1963 (2003)
Zařízení lesů s platností k 1.1. 1963 již ale, i přes výše uvedený špatný stav porostů v převodu, zahrnulo celé toto oddělení do lesa vysokého. Konkrétně do hospodářské skupiny IA120 s plánovaným obmýtím ve 120 letech!
Výsledek hospodaření v tomto počátečním námi analyzovaném období, tj. od roku 1950 do roku 1963 charakterizuje následující tabulka:
Tab. 4 Porovnání relativních redukovaných plošných podílů dřevin v rozmezí let 1950 – 1963
Rok | DB | SM |
MD | BO | JD | JS | HB | BRK |
LP | BBK | BK |
BR |
Celkem (%) |
1950 | 52 | 30 | 1 | 6 | 3 | 2 | 1 | 1 | 2 | 2 | 100 | ||
1963 | 48 | 29 | 5 | 4 | 5 | 2 | 2 | 3 | 2 | 0 | 100 |
Z výsledků hospodaření a dat tabulky je patrné, že se na daném území sice podařilo udržet protěžovanou jehličnatou složku na stejné úrovni jako v minulém období, avšak za cenu jejího neustálého vylepšování a doplňování do porostních mezer a zalesňováním hojně zakládaných pruhových sečí (obr. 3). Na dodržení v minulém plánu doporučené ideální porostní skladby není brán příliš ohled.
Pro celé oddělení byl stanoven následující výhledový cíl: BO 4, DB 3, MD 1, HB 1 a LP 1. U jednotlivých porostů je navíc v případě jejich možnosti obnovy definován cíl obnovní v opačném případě cíl dosažitelný. Nutno dodat, že výhledový cíl je již definován na základě typologických průzkumů.
Obr. 3 Porostní mapa analyzovaného území (stav k 1.1. 1963)
Převod tak pokračuje dále v podobě, kterou popsal POLANSKÝ (1966) tak, že se pracovalo převážně převodem přes nepravou kmenovinu, popř. předrženou pařezinu s použitím kulisové seče. Jak je patrné, v rámci našeho oddělení se tedy jedná o kombinaci převodu předržením pařeziny a převodu přímého.
Stav porostů (obr. 4) námi analyzovaného oddělení na základě dat LHP následujícího (pro období platnosti v letech 1973 – 1982) uvádíme především z toho důvodu, neboť od tohoto okamžiku na území celého LZ - VŠZ v Brně byly všechny porosty zařazeny již jen pouze do tvaru lesa vysokého!
Obr. 4 Porostní mapa analyzovaného území (stav k 1.1. 1973)
Časovou řadu naší analýzy ukončujeme popisem stavu v současné době platného LHP (2003 – 2011), který je obsahem níže uvedené tabulky:
Tab. 5 Porovnání relativních redukovaných plošných podílů dřevin v rozmezí let 1950 - 2003
Rok | DB | SM | MD |
BO | JD |
JS |
HB |
BRK | LP | BBK | BK | BR |
DG |
KR | Celkem (%) |
1950 | 52 | 30 | 1 | 6 | 3 | 2 | 1 | 1 | 2 | 2 | 100 | ||||
1963 | 48 | 29 | 5 | 4 | 5 | 2 | 2 | 3 | 2 | 0 | 100 | ||||
1973 | 30 | 28 | 10 | 5 | 4 | 8 | 2 | 5 | 3 | 2 | 3 | 100 | |||
2003* | 53 | 2 | 4 | 3 | 11 | 2 | 6 | 3 | 12 | 1 | 2 |
100 |
* Pozn.: Vypovídací hodnota dat je snížena vzhledem k nerespektování vymezování trvalých jednotek rozdělení lesa v identických hranicích (data se tak vztahují pouze k části analyzovaného oddělení; konkrétně jde o porost 381Aa, který představuje cca 60% z původního námi analyzovaného oddělení č. 2).
Z dat výše uvedené tabulky (tab. 5) vyplývá, že původní záměr, tj. udržet podstatný podíl jehličnanů (konkrétně SM), byl opuštěn a v současném zastoupení již SM není vůbec přítomen, což na daném stanovišti považujeme za více než správné. Zároveň je více než dobře patrný výrazný nárůst v zastoupení BK a HB, jakož i protěžování dominantní dřeviny (DB), jehož zastoupení je díky tomu na stejné výši jako v roce 1905, tj. v období, kdy se tady s převody těchto porostů započalo.
V rámci projektu „Nízký a střední les - plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa“ je v porostních skupinách 381A9/5 a 381A3 (označení podle současného LHP – 2003 až 2012) na ŠLP Masarykův les Křtiny plánováno zřízení demonstračního objektu nízkého a středního lesa. Kromě výzkumného zaměření bude objekt sloužit jako ukázka hospodaření v těchto tvarech lesa nejen pro studenty lesnické a dřevařské fakulty, ale i pro širokou odbornou veřejnost. V obou porostních skupinách bude v rámci demonstračního objektu založeno celkem 6 základních variant nízkého a středního lesa:
1. varianta s využitím stávajících 2 etáží. V současné době je první etáži 55 let, druhé etáži je 95 let. Třetí etáž zcela chybí. V obou etážích se převážně jedná o dub, habr a břek. Bude aplikována nižší hustota výstavků (100 ks/ha),
2. varianta s využitím stávajících 2 etáží. V současné době je první etáži 55 let, druhé etáži je 95 let. Třetí etáž zcela chybí. V obou etážích se převážně jedná o dub, habr a břek. Bude aplikována vyšší hustota výstavků (150 ks/ha) než v prvním případě,
3. varianta kontrolní plocha, na níž bude sledován vývoj stávající nepravé kmenoviny při zachování stávajícího režimu výchovy.
4. varianta nízkého lesa s výstavky dřevin, které jsou na ploše k dispozici – předpokládá se využití výstavků modřínu, dubu, břeku aj. Počet výstavků nebude přesahovat 100 jedinců na hektar,
5. varianta klasický nízký les (s doplněním sazenicemi DB – pravděpodobně v prvním roce). V této variantě se dále předpokládá její rozdělení na dvě části a) a b). Ty se od sebe budou lišit intenzitou výchovy, jejíž výsledkem bude rozdílná kvalita dříví (paliva),
6. varianta kontrolní plocha – bude rozdělena na dvě části. Jedna část bude ponechána v současném stavu (a) a druhá bude vytěžena na holo (b). Výchova na těchto dílčích částech nebude prováděna.
Z typologického hlediska (obr. 7) je porostní skupina 381A9/5 charakterizována jako dřínová doubrava s bukem na rendzině (2X2) a skupina 381A3 jako hlinitá buková doubrava s ostřicí chlupatou na plošinách a mírných svazích (2H2).
V lese nízkém s výstavky se předpokládá ponechání přibližně 100 stromů na hektar. Jejich značný podíl bude tvořit jeřáb břek, u něhož se předpokládá značný hospodářský a ekologický význam. Zároveň bude tato dřevina zvyšovat diverzitu porostu. Dalším důvodem ponechávání Sorbus torminalis je zájem vlastníka o udržení této dřeviny.
Obmýtí v lese nízkém bylo stanoveno na 30 let, a to s ohledem na optimální produkční dobu stanoviště.
Počet výstavků v lese středním je podle dostupné literatury možno stanovit na 100 až 150 stromů na hektar. Při předpokladu obmýtí v dubových porostech 120 – 150 let (tj. 3 až 4 x 30-leté obmýtí spodní etáže) na VP 50 x 50 m bude předpokládané následující rozvrstvení etáží:
Etáž | Věk v roce 2007 | Označení etáže/por. sk. | Počet stromů v etáži na hektar | ||
100 | 120 | 150 | |||
IV | etáž chybí | etáž chybí | () |
() | () |
III | etáž chybí |
etáž chybí |
(10) | (12) | (15) |
II | 95 | 9 | 25 | 30 | 38 |
I |
55 | 5 | 65 | 78 | 98 |
Celkem výstavky na 0,25 ha | 25 | 30 | 38 |
Pozn.: v závorkách jsou uvedeny modelové počty výstavků horní etáže, která v porostu při převodu na les střední chybí.
Způsob založení jednotlivých variant demonstračního objektu
Založení demonstračního objektu a prostorového uspořádání jednotlivých variant je navrženo ve vztahu k přilehlé NPR Hádecká planinka. Přitom se počítá se zachováním 50 m širokého ochranného pásu na hranici s rezervací, který bude použit jako kontrolní plocha.
Tab. 7 Předpokládané rozložení stromů v etážích v jednotlivých variantách.
Počet výstavků na plochu |
Výstavková etáž | ||||
Výstavková třída | I | II |
III | IV |
|
Věk | 30 – 60 |
60 – 90 | 90 – 120 | 120 – 150 | |
1_SL_5595_MHV | 47 | 30 | 12 | 5 | |
26 | 14 | 6 | 1 | ||
2_SL_5595_VHV | 68 | 44 | 17 | 7 | |
37 | 20 | 8 | 2 | ||
3_SL_OPNPR_Kontrola |
ponechání stávajících dvou etáží | ||||
4_NL_vystavky |
max. 31 |
max. 31 | |||
5_NL (a, b) |
založení smýcením na holo | ||||
5_NL a |
výchova mírnější se zaměřením na nízkou pracnost | ||||
5_NL b |
intenzivnější výchova | ||||
6_NL_kontrola |
|||||
6_NL_kontrola_a |
ponechání stávajícího porostu | ||||
6_NL_kontrola_b |
založení smýcením na holo | ||||
Pro 100 a 150 výstavků na hektar a tři 30-tileté doby obmýtí pěstování byl stanoven poměr etáží takto – první třída výstavků činila 65 % všech výstavků, u druhé třídy to bylo 25 %, třetí 10 %. Pro čtyři 30-tileté doby obmýtí pěstování bylo určeno – 55 % nejmladších výstavků první třídy, 30 % druhé třídy, třetí 12 % a čtvrté 3 % (POLANSKÝ 1956). |
Vysvětlivky k tabulce: SL – střední les, NL – nízký les, 5595 – etáže 55 let a 95 let, MVH - menší hustota výstavků, VHV - vyšší hustota výstavků, OPNPR – ochranné pásmo národní přírodní rezervace
Obnova
Předpokladem úspěšného převodu je dostatečný počet mladších pařezů do věku 40 až 60 let, dostatečné množství vhodných dřevin. Ve stávajícím porostu budou odstraněny jehličnaté dřeviny. Zejména se bude jednat o douglasku tisolistou. Kvalitní jedinci modřínu budou v některých případech ponecháni. Plánované obmýtí etáží lze s ohledem na stav porostu a literární zdroje stanovit na 30 let (platí pro nízký i střední les). Celková produkční doba výstavků bude násobkem obmýtí spodní etáže (pařeziny). V současné době se u výstavků dubu předpokládá celková produkční doba cca na 120 až 150. Vzhledem k vlivu okolního mateřského porostu bude pro střední les nutno používat šířku seče minimálně 50 m, pro les nízký lze šířku seče snížit maximálně na 25 m. Umělé doplnění přirozeně vegetativně a generativně neobnovených míst sazenicemi dubu do 1-2 let po těžbě.
Výchova
Doplněné sazenice bude nutno za 3 – 5 let uvolnit, aby je výmladky zcela nepotlačily. Pro dosažení odpovídající kvality nízkého a středního lesa bude nutno za 6 až 8 let po založení porostu provést seč plecí, kde budou odstraněny nežádoucí druhy výmladků.
V průběhu vývoje porostu pařeziny, tj. v prvním 30-ti letém obmýtí, budou prováděny výchovné zásahy zaměřené na snížení počtu výmladků v trsech. Intenzita a návratná doba se bude lišit v závislosti na stavu porostu a na výzkumné variantě. V případě varianty a) bude volen režim mírnější se zaměřením na co nejmenší pracnost. Zde budou provedeny maximálně dva zásahy. První bude založen na již zmiňované seči plecí a druhý bude zaměřen na jednocení výmladků v trsu na počet 5 ks. V druhém případě (hospodářsky intenzivnější) budou zásahy uplatňovány přibližně dvakrát za obmýtí. Konečný počet jedinců v trsu by se průměrně měl pohybovat do hodnoty 3.
Výchova středního lesa bude podobná jako u lesa nízkého, s tím rozdílem, že jsou již dopředu vybíráni jedinci semenného původu, kteří budou časem uvolňováni a budou dorůstat na místa průběžně těžených výstavků. S blížícím se koncem obmýtí budou budoucí výstavky včas uvolňovány tak, aby si přivykly na následné úplné uvolnění. Platí zásada, že budoucí výstavky musí mít zcela volnou korunu, tzn. že je musíme uvolnit odkácením všech stromů v jejich bezprostředním okolí.
Zaměřujeme se zejména na podporu generativních jedinců, tj. budoucích výstavků. Pro dosažení odpovídající kvality nízkého a středního lesa bude nutno za 6 až 8 let po založení porostu provést seč plecí, kde budou odstraněny nežádoucí druhy výmladků a budou podpořeni jedinci generativního původu. Ve velmi omezené míře je možno uvolnit i kvalitní výmladek, ale ten je nutno nejpozději v druhém obmýtí pařeziny odstranit. Dále navrhujeme 5 let před koncem doby obmýtí, tj. před těžbou provést probírku zaměřenou na uvolnění budoucích výstavků. Tento zásah vyplývá z poznatků COTTY (1845), KONŠELA (1931), POLANSKÉHO (1956) a praktických poznatků z oblasti Iphofenu (Německo), které upozorňují na jejich nepříznivý štíhlostní kvocient.
Kromě pročistky bude probírka v lese středním prováděna zřídka. Vhodné je ji použít při delším obmýtí, kdy se v předstihu uvolňují zejména budoucí výstavky. Ty tímto zásahem zesílí a připraví se na růst mimo zápoj (později se neohýbají). Další postup uvolňování výstavků je stejný jako v lese nízkém s výstavky.
Výchova horního porostu bude omezena pouze na zvyšování jakosti dřeva výstavků ořezáváním pňových výmladků (vlků). Tento zásah bude uskutečňován těsně před jarem společně s těžbou výstavků. Zároveň je optimální odstranit odumřelé, odesychající a příliš dlouhé větve. Správným výběrem, výchovou a přípravou výstavků tak předejdeme jejich zavlčování.
Obr. 8 Ilustrační foto zkusné plochy pro střední les (v pozadí dobře patrný ponechaný výstavek), foto: Kadavý (duben, 2008)
Příspěvek se zabýval třemi vybranými metodami převodu nízkého lesa na les vysoký vniklými v odlišných historických obdobích. V rámci projektu „Nízký a střední les – plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa“, řešeném na Lesnické a dřevařské fakultě v Brně, jsou kromě jiných cílů zakládány i demonstrační objekty, které budou sloužit jako reprezentativní ukázka pro zvolený typ hospodaření (nízký, střední les). Zároveň budou v těchto objektech stabilizovány zkusné plochy za účelem sledování vývoje vybraných biometrických veličin, evidence pěstebního režimu a evidování nákladů pro následná ekonomická hodnocení. Jeden z demonstračních objektů se bude nacházet na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny v lokalitě Hády. Na tomto území byly v minulosti provedeny s různým úspěchem převody nízkého lesa, přičemž počátek převodů porostů v této oblasti je možné datovat přibližně do roku 1905. K popisu a zhodnocení aplikovaných převodů nízkého lesa na les vysoký byla proto využita historická data a byl popsán záměr a vývoj převodu. Zhodnocení úspěchu, či neúspěchu toho či onoho typu převodu může být vodítkem pro další úvahy jak nakládat s přestárlými pařezinami, a to nejen převodem na les vysoký, ale převodem a dalším využitím alternativního hospodaření lesa ve tvaru lesa nízkého, či lesa středního.
COTTA, H., 1845: Anweisungen zum Waldbau., s. 102-151.
DOLEŽAL, B. (1951): Hospodářská úprava převodů. In: Všeobecná část LHP SLH Lesnické fakulty VŠZ v Brně. Brno: 131 – 147.
JANČÍK, A. (1968): Dějiny lesního závodu VŠZ v Brně. A) Adamovské lesy, 3. éra Jana II. Liechtenštejna a počátků Vysoké školy zemědělské v Brně. ŠLZ VŠZ Křtiny. 170 stran.
KONŠEL, J. (1931): Stručný nástin tvorby a pěstění lesů. 552 s.
MZLH (1958): Rámcové směrnice pro převody výmladkových lesů na lesy vysokokmenné. Sbírka pokynů státních lesů, 1: 3-5, Praha.
POLANSKÝ, B. (1957): O pěstební technice převodů pařezin. Praha. Lesnictví, 2: 125-136.
POLANSKÝ, B. (1966): Převody pařezin na nepravé kmenoviny, jejich růst a obnova. Lesnický časopis, 8: 765-790.
POLANSKÝ, B. a kol. (1956): Pěstění lesů III díl. SZN Praha. 595 s.
UTINEK, D. (2004): Převody pařezin na střední les v městských lesích Moravský Krumlov (založení výzkumných ploch). Disertační práce. LDF MZLU, Brno. 124 stran.
VYSKOT, M. (1958): Pěstění dubu. SZN Praha. 284 stran.
VYSKOT, M. (1961): Výsledky nepřímých převodů pařezin přetvářením. Praha. Lesnictví, 12: 1061-1090.
WIEHL, J. (1902): Anleitung zur Anlage von Schirmschlägen und Unterbau von Laub-und Nadelhölzern behufs Überführung des Nieder-walde in den Hochwaldbetrieb, zugleich Anleitung zur Umwandlung räumiger zuwachsarmer Nadelholz und Laubholz-Hochwaldbestände durch Verjüngung. Olomouc.
Poděkování
Příspěvek vznikl jako součást projektu NAZV ČR č. QH71161 „Nízký a střední les – plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa“.
Napište první komentář |
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..
Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2