.
Světlostní přírůst
Světlostní přírůst vzniká jako reakce stromu na jeho uvolnění (uvolnění koruny). Jedná se tak o navýšení přírůstu stromu nad mez, která je mu „do vínku“ dána a obecně vyplývá z růstových zákonitostí. Zjednodušeně řečeno, je to něco navíc, což však nevznikne bez aktivní pěstební péče se správně vybraným stromem, výstavkem.
Asi nás nepřekvapí, že se světlostním přírůstem kalkuloval již např. WIEHL (1903) při jím plánovaných převodech lesů nízkých na lesy vysoké v oblasti Ždánického lesa, který se nachází na území jihomoravského kraje v bezprostřední blízkosti města Ždánice. Na základě jím publikovaných údajů se můžeme například dobrat ke konkrétním hodnotám možného navýšení přírůstu na výčetní základně výstavkových stromů po jejich uvolnění (viz. tab. č. 1).
| Dřevina | Počet měření | Doba po uvolnění | Průměrné zvýšení přírůstu (v %) |
| DB | 3 | 5 - 6 | 156 |
| BK | 4 | 6 - 7 | 327 |
| HB | 2 | 5 - 7 | 288 |
| BR | 3 | 3 - 5 | 121 |
| JV | 2 | 4 | 159 |
| LP | 5 | 5 - 7 | 346 |
| OS | 2 | 4 - 5 | 79 |
| BRK | 2 | 4 |
82 |
| BO | 1 | 5 | 49 |
TABULKA Č. 1: Zvýšení přírůstu na výčetní základně výstavků v oblasti Ždánického lesa
Zvýšení přírůstu na výčetní základně po uvolnění korun za dobu 9 let dokládá pro oblast výše uvedeného Ždánického lesa i PROCHODA (1931) - viz. tab. č. 2.
| Dřevina | Průměrné zvýšení přírůstu (v %) |
| HB | 263 |
| LP | 276 |
| DB | 336 |
| BR | 355 |
| BK | 712 |
TABULKA Č. 2: Zvýšení přírůstu na výčetní základně výstavků v oblasti Ždánického lesa
TRUHLÁŘ (1969) konstatuje, že v lesním hospodářském plánu (platného v rozmezí let 1952 – 1961) lesního hospodářského celku Bučovice se uvádělo, že po prosvětlení porostů dosahoval světlostní přírůst následujících hodnot (viz. tab. č. 3):
| Dřevina | Průměrné zvýšení přírůstu (v %) |
| BK | 1 247 |
| HB | 728 |
| LP | 428 |
TABULKA Č. 3: Zvýšení přírůstu po prosvětlení porostů v LHC Bučovice (1952 – 1961)
Dále TRUHLÁŘ (1969) uvádí, že na základě šetření, která provedl lesní správce J. BOTT na polesí haluzickém v rámci lesního hospodářského celku Bučovice, se průměrný světlostní přírůst zvýšil na hodnotu 314 %. Značné uvolnění přírůstu u výstavků po jejich uvolnění v této oblasti dále například potvrzují práce GROSSE (1958) a HLADILÍNA (1960).
WIEHL (1903) dochází v dané věci k závěru, že během prosvětlení produkuje tento porost přibližně tolik, co porost plně zapojený a podle PROCHODY (1931) dokonce i převyšuje přírůst srovnatelného porostu před tmavou sečí.
Přírůstem ponechaných dubových výstavků ve výmladkových porostech se pro revír Waldhof na velkostatku Moravský Krumlov zabýval GROSSCHMIEDT v zařizovacím elaborátu pro období platnosti v rozmezí let 1926 - 1935, jak uvádí TRUHLÁŘ (1969). Rozbor rozsáhlých měření shrnul a vyhodnotil v následující tabulce (viz. tab. č. 4):
| Bonita | Věk výstavků | Počet měřených kmenů | |||||
| 50 |
70 | 90 | 110 | 130 | 150 |
(ks) | |
| 1 - nejlepší | 0,009 |
0,017 | 0,069 | 0,041 | 0,049 | 0,028 | 5 330 |
| 2 - střední |
0,008 | 0,015 |
0,034 | 0,033 | 0,033 | 0,033 | 19 041 |
| 3 - nejhorší | 0,005 |
0,008 | 0,015 |
0,013 | - | - | 9 208 |
TABULKA Č. 4: Přírůst průměrného dubového výstavku revíru Waldhof v rozmezí let 1926 – 1935 (velkostatek Moravský Krumlov)
TRUHLÁŘ uvádí, že z výše uvedené tabulky vyplývá, že přírůst kulminuje ve všech bonitních třídách v 90 letech věku výstavků, kdy je též největší přírůstové procento, které u první bonitní třídy činí 4,21 %, u druhé 3,18 % a u třetí pak 2,50 %.
TRUHLÁŘ se dále zabýval růstem výstavků a především jejich reakcí na uvolnění na polesí Diváky lesního závodu Židlochovice. Z jím provedených analýz vyplývá, že po uvolnění reagují výstavky značným zvýšením přírůstu tloušťkového (viz. obr. č. 1 a č. 2) a naopak nepatrně, prakticky bezvýznamně je pak ovlivněn přírůst výškový.
 |
 |
OBRÁZEK Č. 1: Tloušťkový přírůst dubových výstavků ve výmladkovém porostu 1. a 2. generace (polesí Diváky, lesní závod Židlochovice)
OBRÁZEK Č. 2: Zvýšení tloušťkového přírůstu dubových výstavků ponechaných na pasece po těžbě v předjaří roku 1964 (polesí Diváky, lesní závod Židlochovice
Nezanedbatelnou součástí práce TRUHLÁŘE byla mimo jiné odpověď na otázku, za jak dlouhou dobu reagují ponechané dubové výstavky ve výmladkových porostech po jejich uvolnění zvýšeným světlostním tloušťkovým přírůstem. Výsledky své analýzy shrnul v několika následujících závěrech:
- dubové výstavky reagují na uvolnění zvýšeným přírůstem výrazněji až teprve ve druhém roce po uvolnění
- zvýšení tloušťkového přírůstu netrvá déle než 10 let
- největší šířky letokruhů jsou dosahovány ve třetím, čtvrtém (příp. pátém) roce po uvolnění
- po desátém roce je šířka letokruhů přibližně stejně stejná jako před uvolněním
- po druhém uvolnění nastává opět zvýšení tloušťkového přírůstu, které má stejný průběh a stejnou dobu trvání, ale ve srovnání se zvýšeným přírůstem po prvním uvolnění je nižší
Objemový přírůst
V souvislosti s výše uvedenými závěry nás může zajímat, jak se zvýšení tloušťkového přírůstu projeví na přírůstu objemovém (viz. obr. č. 3). Je možné konstatovat, že objemový přírůst probíhá obdobně jako výše popsaný průběh přírůstu tloušťkového.
OBRÁZEK Č. 3: Objemový přírůst dubových výstavků ve výmladkovém porostu první generace (polesí Diváky, lesní závod Židlochovice)
Zvětšování přírůstu objemového dochází též vlivem zvětšování obvodu kmene. Ve výše uvedeném obr. č. 3 je čerchovaně znázorněn průběh vývoje objemového přírůstu za předpokladu, že by se stromy v porostu vyvíjely normálně, tj. bez jejich uvolnění (k danému účelu bylo využito dat růstových tabulek SCHWAPPACH 1905). Z průběhu prezentovaných dat je patrné, že objemový přírůst výstavků je po uplynutí období zvýšeného přírůstu po prvním uvolnění v průměru ročně asi o 10 % vyšší než u stromů normálně v porostu rostoucím. Po uplynutí druhého období zvýšeného přírůstu po uvolnění je tento přírůst pak vyšší asi o 30 %.
Z hlediska srovnání vývoje přírůstu tloušťkového a přírůstu objemového po uvolnění výstavků vyplývá jejich poněkud rozdílný průběh oproti stromům rostoucím v porostu bez uvolnění. Vlivem uvolnění výstavků dochází ke zvýšení těchto přírůstů, které má při dalším uvolnění v případě tloušťkového přírůstu klesající tendenci, naopak v případě přírůstu objemového vykazuje vzestupnou tendenci, která souvisí se zvětšeným obvodem kmene vlivem tloušťkového přírůstu.
Závěr
Můžeme konstatovat, že zvýšení přírůstu u dubových výstavků po jejich uvolnění je značné a že je zapotřebí je při návrhu hospodářských opatření respektovat a pokud možno v co největší míře i využít.Citovaná literatura
- GROSS, K. (1958): Rozbor převodů pařezin. Diplomová práce. Lesnická fakulta VŠZ. Brno.
- HLADILÍN, V. (1960): Převody pařezin na lesy vysokokmenné ve Ždánském lese. Diplomová práce. Lesnická fakulta VŠZ. Brno.
- PROCHODA, V. (1931): Pokusy převodu nízkého lesa ve vysoký ve Ždánském hvozdu na Moravě. Lesnická práce.
- TRUHLÁŘ, J. (1969): Výmladkové porosty a jejich převody na polesí Diváky. Kandidátská disertační práce. Brno. 203 pp.
- WIEHL, J. (1903): Allgemeine Beschreibung des Forstamtsbezirkes Butschowitz-Steinitz. Verhandlungen der Forstwirte von Mähren und Schlesien. Brno.
Shlédnutí: 12142
Napište první komentář |  |
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..
Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2