Odborná exkurze v městských lesích Ingolstadt
Příspěvek přidal Robert Knott   
Wednesday, 25 March 2009
V červenci roku 2008 navštívila část řešitelského týmu projektu Nízký a střední les - plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa lesní komplex v sousedním Německu nedaleko bavorského Ingolstadtu u obce Gerolfing. Podnětem byl článek lesního hospodáře pana Huberta Krenzlera Ingolstadt sází na střední les (Ingolstadt setzt auf Mittelwald ). Volný překlad tohoto článku byl publikován na webových stránkách projektu (www.nizkyles.cz). V následujícím textu přinášíme přehled základních informací, které jsme zaznamenali při odborné exkurzi na této zajímavé lokalitě.  Podrobné shrnutí poznatků, které jsme si odnesli z návštěvy Gerolfingské doubravy je publikováno v samostatném článku.

Charakteristika lesního majetku města Ingolstadt

Lesní majetek města Ingolstadt se skládá ze dvou částí. První část majetku se nachází v nivě u řeky Dunaje (Gerolfingská doubrava) a druhá pak na zvedající se pahorkatině. Z pohledu hospodaření přes tvar středního lesa je zajímavou částí právě Gerolfingská doubrava. Jedná se o komplex lužního lesa o rozloze přibližně 100 ha. V minulosti i nedávné procházela doubrava zásadními změnami ve způsobech hospodaření. Původní střední les byl v posledních asi čtyřiceti letech obhospodařován spíše nesystematicky. Lokálně probíhaly cílené převody na les vysoký, na částech se hospodařilo systémem výběru zralých výstavků a na částech lesnicky zanedbaných s převahou lískových porostů se téměř nehospodařilo. Po majetkových změnách, kdy připojením obce Gerolfing k městu v důsledku územních reforem les přešel do rukou města Ingolstadt, se lesní hospodář rozhodl napravit minulý stav a vrátit Gerolfingské doubravě charakter dobře obhospodařovaného majetku s převažujícím tvarem lesa středního.

 

Cíl hospodaření

Cílem hospodaření v Gerolfingské doubravě v současné době není primárně ekonomický zisk, jak by se dalo očekávat u nestátního vlastníka, ale rovněž zájmy ochrany přírody. Důvodem návratu hospodaření směrem ke střednímu lesu je tedy i předpokládané zvýšení biodiverzity spojené s tímto tvarem lesa.
Z hospodářského hlediska je v současnosti primární produkce palivového dříví (95% celkové produkce), dalším cílem je pěstování cenných sortimentů. Vzhledem k předchozímu hospodaření je však jejich produkce (těžba) předpokládána v budoucnosti. Podíl cenných sortimentů činí nyní pouze 5 %.
Jistá ztrátovost hospodaření na sto hektarové lužní části majetku v současné době je kompenzována výnosy z jiné části majetku, která se nachází ve vyšších polohách (smrkové hospodářství) – cca 650 ha. Současný stav lesa dovoluje také zahájit převod na les vysoký a v případě změny hospodářské politiky města jej zhruba do 30 let realizovat především díky husté spodní etáži generativního původu. S ohledem na výše uvedené se však lesní hospodář rozhodl zachovat či spíše obnovit tradiční způsob hospodaření. Hospodaření na luhu vylepšují dotační tituly poskytované ochranou přírody a směřované právě k udržení lesa středního, podpoře ponechávání výstavků apod.. 
Lesní hospodář předpokládá, že ekonomické výsledky zaběhlého středního lesa budou diametrálně odlišné oproti stadiu probíhajícího znovuzavádění, především díky víceméně plynulé produkci cenných sortimentů.
V současné době na svém lesním majetku město Ingolstadt hospodaří tak, aby hospodářský výsledek měl celkově vyrovnanou (nulovou) bilanci.

Poznatky z pokusů s různými způsoby obnovy při návratu ke střednímu lesu


S ohledem na neutěšený stav v němž se lesy Gerolfingské doubravy nacházely před připojením k Ingolstadtu se lesní správa rozhodla zahájit kroky k nápravě. Postupně byly založeny pokusné plochy s různým zaměřením pěstebně-těžebního zásahu. Základními srovnávacími parametry byla intenzita zásahu, výchozí dřevinná skladba, varianty s oplocením či bez něj, různé velikosti ploch se zásahem a různá rychlost obnovního postupu.

V další části textu uvádíme trasu exkurze zaměřenou na ukázky pokusů s různými způsoby obnovy při návratu ke střednímu lesu. Záznam pochůzky je uveden v časovém sledu po jednotlivých zastávkách s příslušnými odkazy do fotogalerie.

Zastávka 1:

V porostu v době těžby před 9 lety (1999) převládala ve spodní etáži líska, dnes převládá v dolní etáži jasan, javor, lípa, takže dub má problém a musí se mu pomoci pokud ho chceme udržet v porostu. Dnes má spodní etáž výšku přibližně 5 až 6 m a její hustota je velmi vysoká – místy je problém vůbec projít.

Zastávka 2:

Seč byla provedena před 6 lety, porost nebyl vytěžen najednou, ale po částech a zároveň byla těžena část horní etáže, která moc stínila. Zásadou je nepoužívat pevný vzor (šablonu), těží se dle potřeb na různých místech. Hospodář se snaží dosáhnout pestrost z hlediska předběžné opatrnosti pro případ různých možných ohrožení – klimatická změna a s tím spojené možné důsledky (škůdci, sucho, extrémy…).

  • Z hospodářského hlediska jsou dalším cílem cenné sortimenty, ale je to spíše záležitost budoucnosti.
  • Obmýtí spodní etáže není pevné, pohybuje se v rozmezí 25 až 30 let.

Zastávka 3:

Kvalitní jedinec dubu, v současné době se velmi dobře platí za kvalitu.

  • Výstavky dubu se z důvodu ochrany přírody smí těžit až když jeví známky odumírání, až se zhorší jejich zdravotní stav. I potom se cena za db sortiment (přibl. naše 3. třída jakosti) pohybuje v rozmezí 200 až 400 eur za m3. zdravé stromy nepovolí těžit ochrana přírody. Prodej silných sortimentů vysoké kvality se děje formou dražby. Je to nejlepší způsob prodeje, kupci přijíždějí zdaleka (pro výrobu sudů i z Francie). Není problém s odbytem, tímto způsobem se dá prodat i silné lipové dřevo – až za 180 eur za m3.
  • Na několika místech byla vyzkoušena umělá obnova dubu, ale pokud není uvolňován, tak nemá šanci přežít z důvodu velké konkurence ostatních dřevin. Pokud se dub nebude podporovat, tak za současného stavu vymizí. V minulosti měl dub zcela jiné podmínky – hrabání steliva, pastva v lese, méně hnojiv v půdě, atd..

Zastávka 4:

Dub před těžbou, který odumírá. V horní vrstvě se ponechávají tzv. biotopové stromy v počtu 6 ks na hektar, přičemž je tento počet vázán smluvně s orgánem ochrany přírody (stromy musí mít tloušťku 50 cm) a je dotován 80 eur na hektar za rok. V současné době se tyto stromy označují, číslují a evidují z důvodu kontroly. V budoucnu se přejde na zaměření stromů pomocí GPS, aby se snadněji hledaly.

Zastávka 5:

Klen – cílový strom s kvalitním kmenem, v horní etáži je takových stromů v současné době nedostatek.

Zastávka 6:

Oplocenka, těžba spodní etáže zde proběhla před 3 lety. Ve střední části oplocenky není (a ani nebyla při těžbě) horní etáž! – asi byla odtěžena již dříve. První dva roky po těžbě byla plocha bez oplocení a veškeré zmlazení bylo totálně skousáno zvěří, a proto byla v roce 2008 postavena oplocenka. Na živných stanovištích je zde problém s liánou plaménkem.

  • Tato plocha bude ponechána volnému růstu na další pozorování.
  • Zde bude ponecháno oplocení 2 - 3 roky, poté se odstraní. Bez oplocení byla skousána i líska až k pařezům.

 Zastávka 7:

 

Těžba na ploše byla provedena před 3 lety.
(foto – ochrana klestem proti okusu – hromady klesti na pařezech, foto – když se k tomu srnčí dostane, + foto nadějného dubu ve stáří 50 až 60 let)

Zastávka 8:

Zalesnění 2 ha zemědělské půdy – po kukuřičném poli – před 15 lety, dub, lípa, habr, třešeň. Celkově porost neodrůstá, jsou velmi znatelné příznaky okusu, ale špatný stav porostu je zřejmě důsledkem více vlivů.

  • Ukázka zakládání ostrůvků dubu v loukách – oplocený čtverec cca 20 krát 20 m s výsadbou několika dřevin včetně dubu. Na ukázce 5 let stará výsadba, které se moc nedaří a je nutno ji vylepšovat. Hlavním důvodem je zřejmě efekt holé plochy.

Zastávka 9:

První pokusná plocha, na které byla provedena těžba (před 13 lety) při návratu ke střednímu lesu. Polovina byla oplocena a polovina ne. Plocha byla vybrána tam, kde nebylo přirozené zmlazení nebo bylo minimální. Líska vyrazila tak rychle, že potlačila vše ostatní a proto teď chybí dorost do horní etáže (budoucí výstavky). Pouze se vyskytují jedinci topolů a jiných měkkých dřevin – často i z kořenových výmladků. Půda je zcela holá bez porostu bylin v důsledku nedostatku světla – zástin husté spodní etáže dřevin.

Zastávka 10:

Druhá část předchozí plochy, tentokrát neoplocená. Není zde horizontální zápoj jako důsledek okusu. Zapojení a odrůstání trvá déle, ale na plochu se dostanou i jiné dřeviny oproti předchozí ploše.

Zastávka 11:

Ukázka stavu před těžbou – viz dvě předchozí plochy, takto podobně vypadala většina lokalit středního lesa, ve kterých se přestalo tímto způsobem hospodařit.

Zastávka 12:

Těžba provedena před 25 lety – javor generativního původu, hustý nálet jasanu.

Zastávka 13:

Plocha 10 let po těžbě, provedena výsadba dubu standardními sazenicemi 50 cm vysokými rok po těžbě, aby zvěř skousala lísku. Dub nemá moc šance, pokud se mu nepomůže.

  • Takto to vypadá, když se líska nechá skousat a pak se plocha oplotí; teď na ploše převládá jasan generativního původu. V tomto okamžiku se zde hospodář může rozhodnout, jestli půjde cestou středního nebo vysokého lesa, obojího lze ze současného stavu porostu bez problémů dosáhnout.
  • Důležitá je flexibilita, na každém kousku lze les pěstovat různě!!! Je možné mít vedle sebe všechny tvary a dosáhne se tak pestré mozaiky biotopů….

 

Zastávka 14:

Jasanová výsadba 30 let stará – v porostu jsou jasan, javor a lípa. Vysoký les, se kterým se bude dále pokračovat, budou následovat pozitivní probírky.

Zastávka 15:

Plocha vytěžená před 3 lety a hned vedle je plocha vytěžená v roce 2008, čili v prvním roce.

  • Plocha bez oplocení, klest naházen na hromádky na pařezy, aby se k nim zvěř nedostala. Kde dosáhla, tam jsou výmladky skousané! (viz. foto)

 

Zastávka 16:

Plocha u Dunaje 3 roky po těžbě, oploceno 1 rok po těžbě. Je ponecháno více stromů horní etáže z důvodu obav o rozvrácení porostu (stromy byly nestabilní). Javor, jasan, líska + pařezové výmladky. Absolutně chybí dubový nálet, i když jsou na ploše staré duby. V horní etáži jsou i smrky, u nichž není jasný zdejší původ (výsadba, nános semen po Dunaji z Alp?)

Závěr


Při obnovení středního lesa v této lokalitě je dle slov lesního správce hlavní zásadou diferencovaný přístup podle stavu a přírodních podmínek každého konkrétního porostu. Hospodář se snaží dosáhnout pestrosti v dřevinné i prostorové skladbě porostů z důvodů předběžné opatrnosti pro případ různých možných ohrožení (klimatická změna a s tím spojené možné důsledky - škůdci, sucho, extrémní výkyvy počasí). Na většině lokalit je pak možno se rozhodnout (i později), zda bude les dále obhospodařován cestou středního nebo vysokého lesa. Obojího zde lze bez problémů za současného stavu struktury obnovených porostů dosáhnout. Vedle sebe tak existují porostní skupiny, jež jsou obhospodařovány jako les vysoký i jako les střední.

Poděkování

Článek vznikl jako součást projektu NAZV ČR č. QH71161 „Nízký a střední les – plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa“.


Shlédnutí: 43348

Napište první komentář
RSS komentáře

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2

Aktualizováno ( Friday, 17 April 2009 )