Návrat ke střednímu lesu v lesích města Ingolstadt
Robert Knott1, Michal Servus2, Jan Kadavý3, Michal Kneifl3
1Ústav zakládání a pěstování lesa, Lesnická a dřevařská fakulta, MZLU Brno Zemědělská 3, 613 00 Brno, Česká republika, 2CHKO Litovelské Pomoraví, Husova 5, 784 01 Litovel, Česká republika, 3Ústav hospodářské úpravy lesa, Lesnická a dřevařská fakulta, MZLU Brno Zemědělská 3, 613 00 Brno, Česká republika
Abstrakt
Předkládaný příspěvek shrnuje zkušenosti s lesnickým hospodařením v lesích města Ingolstadt (SRN, Bavorsko) nedaleko obce Gerolfing v duchu zásad středního lesa. Hlavním cílem hospodaření v Gerolfingské doubravě v současné době není primárně ekonomický zisk, jak by se dalo očekávat, ale především zájmy ochrany přírody. Hlavním důvodem změny hospodaření směrem ke střednímu lesu je předpokládaný návrat bohaté biodiverzity spojený s tímto tvarem lesa. Z hospodářského hlediska je primární produkce palivového dříví, dalším cílem jsou cenné sortimenty, které jsou však v současné době okrajovou záležitostí. Díky omezení z důvodu ochrany přírody není možné využít plně maximální hodnotovou produkci obhospodařovaných porostů.Úvod
V červenci roku 2008 navštívila část řešitelského týmu projektu „Nízký a střední les - plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa“ lesní komplex v sousedním Německu nedaleko bavorského Ingolstadtu u obce Gerolfing. Podnětem byl článek lesního hospodáře pana Huberta Krenzlera „Ingolstadt sází na střední les (Ingolstadt setzt auf Mittelwald )“. Z tohoto článku vyplynulo, že část majetku města Ingolstadt je obhospodařována jako střední les. Volný překlad tohoto článku byl publikován na webových stránkách projektu (www.nizkyles.cz). Zde je souhrn osobních poznatků, které jsme si odnesli z návštěvy této zajímavé lokality.Základní informace o lesním majetku, historie
Lesní majetek města Ingolstadt se skládá ze dvou částí. První část majetku se nachází v nivě u řeky Dunaje (Gerolfingská doubrava) a druhá pak na zvedající se pahorkatině. Nejnižší nadmořská výška majetku je u Dunaje a dosahuje hodnoty okolo 350 m n.m., nejvyšší místa okolo 500 m n.m. Roční úhrn srážek se zde pohybuje v rozmezí 670 až 680 mm. V luhu převažují typické dřeviny lužního lesa (dub, jasan, javor), v pahorkatinné části dosud převládá smrkové hospodářství, přičemž zde probíhá přeměna druhové skladby směrem k přirozenější, tj. s vyšším podílem listnatých dřevin jako dubu, buku a dalších. Celková rozloha majetku činí 750 ha.Z pohledu hospodaření přes tvar středního lesa je zde zajímavou částí právě Gerolfingská doubrava. Jedná se o komplex lužního lesa o rozloze přibližně 100 ha. V minulosti i nedávné procházela doubrava zásadními změnami ve způsobech hospodaření. Původní střední les byl v posledních asi čtyřiceti letech obhospodařován spíše nesystematicky. Lokálně probíhaly cílené převody na les vysoký, na částech se hospodařilo systémem výběru zralých výstavků a na částech lesnicky zanedbaných s převahou lískových porostů se téměř nehospodařilo. Po majetkových změnách, kdy připojením obce Gerolfing k městu v důsledku územních reforem les přešel do rukou města Ingolstadt, se lesní hospodář rozhodl napravit minulý stav a vrátit Gerolfingské doubravě charakter dobře obhospodařovaného majetku s převažujícím tvarem lesa středního.
Cíl hospodaření
S ohledem na význam komplexu lužního lesa u bohatého bavorského města, Ingolstadt je známý například výrobou automobilů Audi či jako křižovatka mezinárodního ropovodu, se vlastník rozhodl zohlednit kromě kriterií primárně hospodářských i neekonomická. Celý les má charakter příměstského rekreačního lesa se sítí turisticky využívaných cest. Rovněž se jedná o lokalitu využívanou jako vodní zdroj k čerpání podzemních vod. Bezprostřední kontakt s Dunajem a charakter lužních lesů činí lokalitu velmi zajímavou i z pohledu ochrany přírody. Cílem hospodaření v Gerolfingské doubravě v současné době tak není primárně ekonomický zisk, jak by se dalo očekávat u nestátního vlastníka, ale rovněž zájmy ochrany přírody. Důvodem návratu hospodaření směrem ke střednímu lesu je tedy i předpokládané zvýšení biodiverzity spojené s tímto tvarem lesa. Z hospodářského hlediska je v současnosti primární produkce palivového dříví (95% celkové produkce), dalším cílem je pěstování cenných sortimentů. Vzhledem k předchozímu hospodaření je však jejich produkce (těžba) předpokládána v budoucnosti. Podíl cenných sortimentů činí nyní pouze 5 %.Jistá ztrátovost hospodaření na sto hektarové lužní části majetku v současné době je kompenzována výnosy z jiné části majetku, která se nachází ve vyšších polohách (smrkové hospodářství) – cca 650 ha. Současný stav lesa dovoluje také zahájit převod na les vysoký a v případě změny hospodářské politiky města jej zhruba do 30 let realizovat především díky husté spodní etáži generativního původu. S ohledem na výše uvedené se však lesní hospodář rozhodl zachovat či spíše obnovit tradiční způsob hospodaření. Hospodaření na luhu vylepšují dotační tituly poskytované ochranou přírody a směřované právě k udržení lesa středního, podpoře ponechávání výstavků apod..
Lesní hospodář předpokládá, že ekonomické výsledky zaběhlého středního lesa budou diametrálně odlišné oproti stadiu probíhajícího znovuzavádění, především díky víceméně plynulé produkci cenných sortimentů.
V současné době na svém lesním majetku město Ingolstadt hospodaří tak, aby hospodářský výsledek měl celkově vyrovnanou (nulovou) bilanci.
Poznatky z pokusů s různými způsoby obnovy při návratu ke střednímu lesu
S ohledem na neutěšený stav v němž se lesy Gerolfingské doubravy nacházely před připojením k Ingolstadtu se lesní správa rozhodla zahájit kroky k nápravě. Postupně byly založeny „pokusné“ plochy s různým zaměřením pěstebně-těžebního zásahu. Základními srovnávacími parametry byla intenzita zásahu, výchozí dřevinná skladba, varianty s oplocením či bez něj, různé velikosti ploch se zásahem a různá rychlost obnovního postupu.Jedním z hlavních problémů je přirozená obnova dubu, přičemž důvodem jsou mnohem intenzivněji se zmlazující a odrůstající ostatní dřeviny. Při znovuzavádění středního lesa a snaze zachovat dub v dřevinné skladbě je třeba aktivně jej podporovat V případě generativního zmlazení se prosazují především jasan, javor a lípa, z vegetativního zmlazení pak činí problémy líska, případně ostatní listnaté dřeviny. Generativně přirozeně zmlazená spodní etáž jasanu, javoru a ostatních dřevin je natolik hustá, že místy je problém porostem vůbec projít. Líska tvoří v některých částech dominantní dřevinu spodní etáže. Dokud v minulosti měli občané obce Gerolfing přiděleno právo těžby, těžili spodní etáž kompletně. Díky zániku tohoto práva a změně hospodaření došlo k předržení této etáže. Na živných stanovištích je nezanedbatelný také problém s liánovitě rostoucím plaménkem, který dokáže ostatní dřeviny nejen utlačovat, ale i zcela zahubit.
Na jedné z prvních pokusných ploch, která zde byla založena provedením obnovní těžby (před 13 lety) při návratu ke střednímu lesu, byla polovina oplocena a polovina nikoliv. Plocha byla vybrána v lokalitě kde se přirozené zmlazení nevyskytovalo, nebo jen v minimální míře. Na oplocené části vyrazila líska z pařezů tak rychle, že potlačila vše ostatní, a proto v současnosti chybí generativní dorost do horní etáže (budoucí výstavky,
dorostky). Pouze se vyskytují jedinci topolů a jiných měkkých dřevin – často i z kořenových výmladků. Půda je zcela holá a bez bylinného patra. Tento fakt je způsoben nedostatkem světla díky zástinu husté, nově vzniklé spodní etáže dřevin. Na druhé části plochy nebylo provedeno oplocení. Jako důsledek intenzivního okusu zvěří zde nebylo doposud dosaženo horizontálního zápoje. Zapojení a odrůstání obnoveného porostu trvá déle. Pozitivem však je, že se na plochu dostanou i jiné dřeviny. Rozdíl v druhové i prostorové struktuře oplocené a neoplocené části pokusné plochy je velmi výrazný. Na neoplocené části se paradoxně projevil částečně kladný vliv okusu srnčí zvěří.Na několika místech byla vyzkoušena umělá obnova dubu. Ten však musí být důsledně podporován v silném konkurenčním tlaku ostatních dřevin. To platí i v případě výsadby odrostků.
Na některých plochách byl vyzkoušen alternativní postup obnovy s opět paradoxním využitím přemnožené srnčí zvěře. Po těžbě byla plocha ponechána nějakou dobu neoplocená s cílem využít okusu zvěře k eliminací agresivní lísky. Následně po roce došlo k oplocení a výsadbě standardních, 50 cm vysokých sazenic dubu letního. Plocha zůstane oplocena 2 - 3 roky. Nutná bude následná individuální ochrana dubu.
Vliv zvěře
Jak bylo již naznačeno výše, zvěř a její vysoké stavy jsou problémem i v představované lokalitě. Paradoxně je však využívána (zatím alespoň ve stadiu pokusných ploch) k udržení pestřejší druhové skladby v přirozené obnově a k potlačení velmi vitální lísky. Pozitivních výsledků bylo dosaženo při již popsaném způsobu, kdy se nechá rok zvěř skousávat vegetativně zmlazenou lísku před oplocením plochy před umělou obnovou. Početní stavy srnčí a černé zvěře jsou velmi vysoké a v poslední době dochází ještě k jejich zvyšování. Podle slov lesního hospodáře má nájemce zdejší honitby problém především se škodami černou zvěří na sousedních polích, proto je srnčí zvěři při lovu věnována menší pozornost. Přitěžujícím faktorem je, že po započetí návratu ke střednímu lesu došlo k zvýšení podílu ploch s hustou spodní etáží, tudíž i ke ztížení podmínek lovu a následně k prudkému zvýšení stavů srnčí zvěře. V současnosti loví nájemce honitby 6 až 7 ks srnčí zvěře na 100 hektarů, lesní hospodář považuje za vhodné alespoň dvojnásobné množství. Rozdíl mezi oplocenými a neoplocenými plochami je na první pohled velmi výrazný.Poznatky z hospodaření
Výchozí stav lesa při převzetí městem Ingolstadt před 13 lety nebyl uspokojivý. Nejcennější silné duby byly z převážné části vytěženy a vzhledem k 40-ti letému přerušení principů obhospodařování lesa jako lesa středního, se značně změnila struktura lesních porostů. Návrat středního lesa je zde uskutečňován obnovou o velikosti 3 až 5 ha za rok. Obnovní prvek je podmíněn stavem mateřského porostu. Pokud se vyskytuje podrost lísky, těží se na větší ploše, u jasanu případně jiných dřevin je těžená plocha menší.V současné době zbývá přibližně 70 ha nerozpracovaného lesa. Na celé ploše znovu zaváděného středního lesa jsou pouze 2 oplocenky, celkem jsou tedy oploceny přibližně 4 ha lesa. Obmýtí spodní etáže není pevné, pohybuje se v rozmezí 25 až 30 let. Z důvodů uvolnění korun stromů horní etáže zde lokálně probíhá těžba jednotlivých stromů před plánovanou dobou obmýtí spodní etáže.
Při těžbě se v horní vrstvě porostu ponechávají tzv. „biotopové stromy“ v počtu 6 ks na hektar. Tento počet je vázán smluvně s orgánem ochrany přírody (strom musí mít tloušťku minimálně 50 cm) a je dotován částkou 80,- EUR na hektar a rok. Biotopové stromy se označují, číslují a evidují z důvodu kontroly. V budoucnu se předpokládá zaměření stromů pomocí GPS z důvodu snadnějšího dohledání a kontroly. Výstavky dubu (příp. i ostatních dřevin) se po dohodě s ochranou přírody těží v momentě projevů známek odumírání, tedy až v okamžiku, kdy se viditelně zhorší jejich zdravotní stav. Díky tomuto omezení není možné využít plně maximální hodnotovou produkci porostů.
Cena za prodávané dubové sortimenty (přibližně naše 3. třída jakosti) se pohybuje v rozmezí 200 až 400 EUR za m3. Nezanedbatelný podíl na produkci má i jasanové dříví. Zajímavé je konstatování lesního správce, že u jasanu z této lokality bývá zaznamenána hniloba kmene do maximální výšky 40 cm a pak jsou již kmeny zdravé. Cena za 1m3 jasanu se pohybuje mezi 160 až 210 EUR. Velmi ceněn je javor klen, kterého je však v požadovaných dimenzích nedostatek.
Vyvětvování výstavků se neprovádí, ale i přesto je délka nezavětvené části báze kmene okolo 5 až 6 m, což zajišťuje spodní etáž.
Využití dřevní hmoty – palivo, cenné sortimenty
V nedávné minulosti byla nafta a ostatní zdroje energie (elektřina) natolik levné, že o palivové dříví nebyl v této oblasti zájem, v současnosti však poptávka po palivovém dříví stoupá. Zajímavým poznatkem je, že rozvrstvení poptávky po sortimentech paliva je podmíněno generačně. Starší generace zde požaduje lísku hlavně ze zvyku a také proto, že ji považuje za výborné palivo, dobře zpracovatelné při samovýrobě. Mladší odběratelé se pak zaměřují spíše na štípané silnější dříví jasanu, dubu apod.. Ceny paliva lísky se pohybují v samovýrobě okolo 6,- EUR za 1 prm, tvrdého dříví (jasan, dub) okolo 16,- EUR za prm a ostatního měkkého paliva kolem 5,- EUR/prm. Městské lesy rovněž palivo samy vyrábějí, štípané silnější dříví jasanu, dubu prodávají za cca 40,- EUR/prm. Prodej silných cenných sortimentů se děje formou dražby. Je to nejlepší způsob prodeje, kupci přijíždějí zdaleka (pro výrobu sudů i z Francie), případně i z německých továren. S odbytem cenných silných sortimentů není žádný problém, tímto způsobem (dražbou) se dá prodat i silné lipové dřevo až za 180,- EUR za m3.Závěr
Při obnovení středního lesa v této lokalitě je dle slov lesního správce hlavní zásadou diferencovaný přístup podle stavu a přírodních podmínek každého konkrétního porostu. Hospodář se snaží dosáhnout pestrosti v dřevinné i prostorové skladbě porostů z důvodů předběžné opatrnosti pro případ různých možných ohrožení (klimatická změna a s tím spojené možné důsledky - škůdci, sucho, extrémní výkyvy počasí). Na většině lokalit je pak možno se rozhodnout (i později), zda bude les dále obhospodařován cestou středního nebo vysokého lesa. Obojího zde lze bez problémů za současného stavu struktury obnovených porostů dosáhnout. Vedle sebe tak existují porostní skupiny, jež jsou obhospodařovány jako les vysoký i jako les střední.
Poděkování
Příspěvek vznikl jako součást projektu NAZV ČR č. QH71161 „Nízký a střední les – plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa“.Shlédnutí: 14151
Napište první komentář |  |
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..
Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2