Úvod 

V úvodu článku jsou výstavky popisovány jako stromy, se kterými se můžeme setkat jak v lese  středním, tak i vysokém. Díky smýcení okolních stromů získávají ty, které v lese zůstávají, tj. výstavky větší přístup ke světlu, srážkám a živinám, což se projevuje v jejich obohacení na přírůstu. Nicméně poté, již v prvním nejpozději však ve druhém roce, začínají podle ZATLOUKALA vyrážet z jejich kmenů ze spících oček letorosty, které nejsou-li zavčas odstraněny, začínají absorbovat „životní sílu“, která proudí do jejich koruny ve svůj prospěch. Výsledkem je pak od vrcholu prosychající koruna, která následně odumírá. Takový dubový výstavek tak vytváří podobu pyramidy, obrostlou skoro od kořene a končící suchým vrškem (viz. foto č. 4). S takovými výstavky se podle ZATLOUKALA můžeme více setkat u lesů vysokých, kde buď z neznalosti nebo pohodlnosti se výstavky nevyvětvují v naději, že během času vyrůstající a vzmáhající se podrost je sám očistí.

Foto č. 1: Špatně vyvinutá koruna dává „dobrý“ základ tvorby pňových výstřelků – dubová tyčovina. Fotografie po provedené silné úrovňové probírce v roce 2008 s cílem převodu lesa vysokého na les střední (foto: Kadavý, 2009).	Foto č. 2: Kvalita koruny jako „rozhodující“ činitel tvorby pňových výstřelků? – dubová tyčovina.  Množství výstřelků je výrazně nižší. Fotografie po provedené silné úrovňové probírce v roce 2008 s cílem převodu lesa vysokého na les střední (foto: Kadavý, 2009).

Má-li dubový výstavek poskytovat to, k čemu byl určen, tj. dát po určité době silnější cenné užitkové dřevo, naskýtá se zde otázka, zda je výhodnější ponechat kmen nevyvětvený, či má-li se vyvětvit a udržet jej tak hladký a tímto mu zachovat náležitě zdravou a svěží korunu?

Zásadní rozpor je tak dle ZATLOUKALA možno spatřit především v tom, že na základě zkušeností je možno konstatovat, že největší přírůst se vytváří tam, kde je přítomno nejvíce asimilujících prostředků. Tedy na obrostlém (nevyvětveném) dubu by měl být přírůst největší. Na druhou stranu však můžeme připustit, že v místech, kde výhonky na kmeni znenáhla vyspívají ve větve, spotřebují velkou část živin ke svému vytvoření, a sílí na úkor objemového přírůstu.

Která skupina tak bude mít přírůst větší? Skupina ze vzorku vyvětvených či naopak nevyvětvených dubových výstavků? K zodpovězení této otázky přistoupil ZATLOUKAL tak, že sesbíral data tloušťkových přírůstů (ve výčetní výšce pomocí Presslerova nebozezu) z dubových výstavků rostoucích na stanovištích s poměrně stejnými stanovištními podmínkami.

Výsledky autora (ZATLOUKAL, 1921)

Výsledky šetření (průměrné hodnoty) jsou obsahem následující tabulky (tab. č. 1) a grafu (graf č. 1): 

Tab. č. 1: Roční tloušťkové přírůsty vyvětvených a nevyvětvených dubových výstavků

Z výsledků vyplývá, že existuje z pohledu analyzovaného tloušťkového ročního přírůstu evidentní rozdíl mezi vyvětvovanými a nevyvětvovanými dubovými výstavky. Vyšších hodnot tloušťkového přírůstu dosahují výstavky vyvětvované. Od 6. do 9. věkové třídy tak tento rozdíl dosahuje v absolutním vyjádření od 1,1 do 2,4 mm, což v relativním vyjádření činí rozdíl od 18 do 57% oproti přírůstu výstavků nevyvětvených.

Data z tabulky č. 1 jsou pro lepší názornost prezentována graficky v níže uvedeném grafu (graf č. 1). 

Výsledky růstové analýzy

Data publikovaná ZATLOUKALEM byla podrobena růstové analýze. K danému jsme přistoupili především proto, neboť se domníváme, že se jedná o poměrně cenná data (kolik se dnes na území ČR vyskytuje porostů s dubovými výstavky?) a také proto, že autor „se spokojil“ s uvedením vypočítaných průměrných hodnot přírůstu po věkových třídách, bez analýzy těchto hodnot v rámci celého možného růstu výstavkových stromů. Výsledky růstové analýzy budeme následně konfrontovat se závěry, ke kterým dospěl jejich autor. Potvrdí či naopak vyvrátí naše analýza závěry autora?

Nejdříve byla vstupní opublikovaná data ošetřena na tzv. „výskyt extrémních hodnot“ a následně vyrovnána Chapman-Richards přírůstovou funkcí. Výsledek této procedury je obsahem grafu č. 2.

Graf č. 2: Průběh přírůstové funkce vyvětvovaných a nevyvětvovaných dubových výstavků

Z výsledků je patrné, že přibližně do 44 roku věku se analyzované výstavkové stromy vyvíjely z pohledu analyzovaného tloušťkového přírůstu přibližně stejně. Po tomto okamžiku pak naopak dochází k zřetelně odlišnému vývoji této veličiny. Vyvětvované výstavky vykazují v celém analyzovaném rozpětí jejich věků vyšší hodnoty tloušťkového přírůstu, jak názorně dokládá tab. č. 2. 

Tab. č. 2: Roční tloušťkové přírůsty vyvětvených a nevyvětvených dubových výstavků (růstová analýza)

Z výsledků vyplývá, že i růstová analýza potvrdila existenci evidentního rozdílu mezi vyvětvovanými a nevyvětvovanými dubovými výstavky a jejich tloušťkového přírůstu. Vyšších hodnot tloušťkového přírůstu tak dosahují výstavky vyvětvované. Od 6. do 9. věkové třídy tento rozdíl dosahuje v absolutním vyjádření od 0,9 do 1,2 mm, což v relativním vyjádření činí rozdíl od 17 do 41% oproti přírůstu výstavků nevyvětvených.

Srovnání a využití výsledků

Ze srovnání původních výsledků, které opublikoval ZATLOUKAL a výsledků růstové analýzy vyplývá, že i růstová analýza potvrdila vyšší hodnoty tloušťkového přírůstu u výstavků vyvětvovaných oproti výstavkům nevyvětvovaným, jak prezentuje níže uvedená tabulka č. 3. Ač rozpětí dosažených hodnot rozdílů tloušťkových přírůstů výstavkových dubů vyvětvených a nevyvětvených doložených růstovou analýzou nedosahuje takových hodnot, jaké poskytovaly původní výsledky, přesto i tak dokládá zvýšený přírůst u výstavků vyvětvených oproti nevyvětveným. Konkrétně jsou výsledky tloušťkového přírůstu z růstové analýzy o 18 – 50% nižší oproti původním výsledkům, i tak jsou však hodnoty tloušťkového přírůstu vyvětvených výstavkových dubů o 0,9 – 1,2 mm vyšší než u výstavkových dubů nevyvětvených.

Tab. č. 3: Srovnání původních výsledků a závěrů růstové analýzy rozdílů tloušťkového přírůstu mezi výstavkovými duby vyvětvenými a nevyvětvenými

Foto č. 3: Pňové výstřelky („vlci“) absorbují „životní sílu“, která proudí do koruny u jednotlivě ponechaného výstavku ve svůj prospěch – sečný výstavek. Výstavek vytváří podobu pyramidy, obrostlou skoro od kořene a končící suchým vrškem. Výsledkem je pak od vrcholu prosychající koruna, která následně odumírá (foto: Kadavý, 2009)	Foto č. 4: Tento sečný výstavek pravděpodobně již nikdy nebude „zavlčen“. Proporce mezi korunou a kmenem se nalézá ve více než ideálním stavu (foto: Kadavý, 2009)

Analýza vývoje tloušťky dubových výstavků

Výsledky růstové analýzy tloušťkových přírůstů byly použity pro lepší názornost k bližší charakteristice možného vývoje tloušťek dubových výstavků v závislosti na jejich věku. Přírůstové funkce tloušťkových přírůstů byly proto převedeny na růstové funkce vývoje tloušťky u těchto dubových výstavků (viz graf č. 3). Z výsledků této analýzy je patrné, že se tyto výstavky vyvíjely přibližně do 105 let jejich věku přibližně stejně. Následně pak dochází k jejich rozdílnému vývoji ve prospěch výstavků vyvětvovaných, tj. k nárůstu jejich výčetních tloušťek.

Graf č. 3: Srovnání vývoje výčetních tloušťek u vyvětvených a nevyvětvených dubových výstavků

Konkrétní hodnoty výše prezentovaných výsledků jsou přehledně seskupeny v níže uvedené tabulce (tab. č. 4). Z výsledků vyplývá, že s narůstajícím věkem rozdíl výčetních tloušťek mezi vyvětvenými a nevyvětvenými výstavkovými duby narůstá. Maximální hodnota tohoto rozdílu u výstavků v 11. věkové třídě a výstavků starších tak může podle tohoto modelu dosahovat cca 6 cm, resp. 8 %. Vývoj těchto rozdílů u ostatních věkových tříd je obsahem níže uvedené tabulky.

Tab. č. 4: Srovnání vývoje a rozdílů výčetních tloušťek u vyvětvených a nevyvětvených dubových výstavků

Závěr

Z výsledků je zřejmé, že s přibývajícím věkem dochází k poklesu tloušťkového přírůstu, u nevyvětvených stromů více, u vyvětvených pomaleji. Existuje tak evidentní rozdíl mezi vyvětvovanými a nevyvětvovanými dubovými výstavky.

Vyšších hodnot tloušťkového přírůstu dosahují výstavky vyvětvované. Od 6. do 9. věkové třídy tento rozdíl může dosahovat v absolutním vyjádření od 1,1 do 2,4 mm, což v relativním vyjádření představuje rozdíl od 18 do 57% oproti přírůstu výstavků nevyvětvených.

I růstová analýza potvrdila existenci evidentního rozdílu mezi vyvětvovanými a nevyvětvovanými dubovými výstavky a jejich tloušťkového přírůstu. Vyšších hodnot tloušťkového přírůstu tak také dosahují výstavky vyvětvované. Od 6. do 9. věkové třídy tento rozdíl dosahuje v absolutním vyjádření od 0,9 do 1,2 mm, což v relativním vyjádření činí rozdíl od 17 do 41% oproti přírůstu výstavků nevyvětvených.

Z analýzy vývoje výčetních tloušťek dubových výstavků vyplývá, že s narůstajícím věkem rozdíl výčetních tloušťek mezi vyvětvenými a nevyvětvenými výstavkovými duby narůstá. Maximální hodnota tohoto rozdílu u výstavků v 11. věkové třídě a výstavků starších tak může podle použitého růstového modelu dosahovat cca 6 cm, resp. 8 %.

Závěrem ZATLOUKAL (1921) k dané problematice dodává, že na základě výsledků je nesporné, že vyvětvené dubové výstavky jsou schopny díky zvětšenému přírůstu vynahradit výlohy a námahu, která je spojena s jejich vyvětvováním. Z tohoto důvodu je pak možné ponechávání nevyvětvených dubových výstavků považovat za nehospodárné.

Citovaná literatura

Zatloukal, Z. (1921): Dub jako výstavek. Československý les, Praha.

Napište první komentář

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2