V květnu před dvěmi roky se v Moravském Krumlově konal seminář s názvem "Jaká je budoucnost hospodaření ve středním lese?". Podařilo se nám získat souhlas s uveřejněním příspěvku jednoho z přednášejících na tomto serveru, kterým je pan inženýr Rostislav Boháček. Touto cestou mu za to moc děkujeme a jsme rádi, že tak můžeme jeho příspěvek zpřístupnit širokému okruhu čtenářů tohoto serveru. Zároveň ostatní přednášející z daného semináře žádáme, zda-li by se s námi nepodělili o jejich příspěvky? Rádi bychom je rovněž opublikovali na našem serveru. 

Přejeme příjemné čtení.

Historický vývoj hospodářské úpravy lesů pro střední lesy

Ing. Rostislav Boháček, LESPROJEKT BRNO, a.s.

Dub též jako hlavní dřevina lesů výmladkového původu se dostal do našich lesů před bukem, v teplém období, které následovalo po období borovice a borovice s lískou. Největší rozmach doubrav nastal v nejteplejším období postglaciálního vývoje lesa, do jehož posledního úseku spadají u nás počátky neolitického osídlení, spojeného s rozvojem zemědělství. Největší rozvoj a rozšíření doubrav na sever byl tedy pod stálým vlivem činnosti lidí, obeznámených již s používáním ohně. Představy o jejich původním stavu se liší. Mohly to být teplomilné doubravy, přecházející na rovinách v rozsáhlé bezlesé plochy, které právě zaujímal neolitický člověk a později před postupujícím lesem hájil. Patrně to ale byly vysokokmenné doubravy, poměrně těžko prostupné, zato ale bohatý zdroj pro výživu člověka a jeho stáda, neboť dávaly množství plodů a umožňovaly spojení pastvy a žíru. Pastevecké hospodářství se zakládáním požárů pro rozvoj travin a střídání pastvin i sídel byly nejdůležitějšími činiteli při kultivování krajin. Požáry v doubravách vedly ke zničení stínícího porostu, zatím co dub, chráněný silnou borkou, požáry přetrval. Vlivem okusu, sešlapováni dobytkem a opakovaným vlivem ohně vznikly nakonec parkovité formace, v nichž slunné duby nepřekážely vývoji travin. Takto prosvětlené a rozrušené lesy byly stálým pasením udržované ve světlém stavu, pokud nebyly dále měněny v pole.

Pozdější nástup buku a jedle vytlačoval dub na místech, kde se vliv člověka neuplatňoval, na extrémní skalnaté lokality. Dub v konkurenci s bukem v oblastech hustšího osídlení podporovaly kromě pastevectví také časté těžby a zkracování obmýtí, neboť dub s bohatou výmladností snadno vytlačoval slabě výmladný buk. V hustě obydlených oblastech se značnou potřebou palivového a stavebního dříví vzniklo záhy zvláštní obhospodařování v krátkém obmýtí, tedy pařeziny, které vznikaly nepochybně z výběrných lesů listnatých, v nichž mladé stromy byly poráženy dříve, než dosáhly plodnosti, zato však z pařezů vyháněly. Takové háje dubové „se smejčily" v periodách 16letých (urbář smečenský 1604). Proto v nich bylo „dříví všelijaké, ale k plotivu a na vobruče pohodlné". Středověké hospodářství v doubravách („živý les s pastvou dobytka") postupně vedlo k převládnutí dřevin silně výmladných a k vymizení dřevin slaběji výmladných a citlivějších k okusu (vznik habřin z doubrav), nebo vyčerpáním a zchudnutí půdy došlo k převládnutí borovice. Jindy se střídal živý les s přechodným polařením mezí vyhánějícími pařezy v různých krajinných obměnách. Dlouho do středověku byl plat za žír a pastvy hlavním příjmem z lesa. Zejména na doubravy byl chov vepřů docela odkázán a proto všechny instrukce z té doby nařizují „do lesa, když by se žalud obrodil, svině hnáti" (1508).

Z těchto nízkých tvarů lesa se vytvořila později upravená těžba nízkého lesa čili pařezin s určitým rozdělením v paseky, z nichž nejstarší se kácela a na nejmladší bylo zakázáno pást. Potřeba velkých stromů a silnějšího dříví a potřeba plodných dubů pro žír dobytka a zvěre nutila ponechat určité kmeny po několik obmýtí, a tak záhy vznikal střední (sdružený) les. Toto hospodářství převládalo po celý středověk alespoň v oblastech kolem větších sídel a omezovalo se právě na doubravy, neboť jedině listnaté („bílé") lesy mají pro tento hospodářský způsob předpoklady.

Pařeziny byly rozšířeny v údolním, nížinném a pahorkatinném pásmu Čech a střední a jižní Moravy - v Polabí, v podhorské oblasti Orlických hor, na severním okraji Železných hor, v západní části Českomoravské vrchoviny, částečně v Brdech a na Křivoklátsku, na Moravě v kotlinách úvalu Dolnomoravského, Hornomoravského a Dyjsko-svrateckého, v oblasti Moravské brány, Chřibů a Ždánického lesa. Původní lesy na území současných lesů výmladkového původu lze dle převládajících dřevin rozdělit na luhy, olšiny, dubové lesy, smíšené listnaté lesy dubohabrové s příměsí ostatních listnáčů a dubobukové lesy. V luzích snadněji zabíraly výmladnou plochu měkké listnáče vrba a topol. V nížinách a pahorkatinách pak převládly dřeviny s nejlepší výmladností: DB, HB a později introdukovaný AK. Do nížin a nižších pahorkatin se rozšiřoval i cer, vnášený pro častější a hojnější úrodu žaludů, dobrou klíčivost semen, a odolnost semenáčků proti suchu a slunečnímu záření. Dobrou výmladnost dále vykazují LP, JV, JS a JL, naopak slabě výmladné jsou BK a BR. Pařeziny s produkcí převážně palivového dříví se obnovovaly po 20 až 40 letech, při zvýšené poptávce po tříslu se zakládaly loupaninové dubiny s obmýtím 15, maximálně 20 roků.

Dle inventarizace lesů 1950 měl největší zastoupení pařezin kraj Brno (30 000 ha lesů o výměře nad 10 ha, následoval kraj Gottwaldov (Zlín) s 20 000 ha lesů o výměře nad 10 ha a krajPraha se 7 000 ha lesů o výměře nad 10 ha. V Brněnském kraji zaujímaly v padesátých letech minulého století výmladkové lesy 18% celkové výměry výnosového lesa. V jejich druhové skladbě převládal dub (42,1%), následoval akát s břízou (21,2%) a habr (18,4%). Vrba, olše a lípa byly společně zastoupeny 9,3%, buk, topol a jasan+javor+jilm cca po 2 %.

Nejrozsáhlejší plochy pařezin se udržely na jižní Moravě v okolí měst Brna, Znojma, Moravského Krumlova (Bobravská vrchovina), ve Ždánickém lese, podhůří moravských Karpat, v komplexu Hodonínská doubrava aj. Dle modelů hospodaření celková výměra těchto lesů v kategoriích lesa hospodářského a zvláštního určení činí na Moravě 25 053 ha (se zahrnutím ostatních měkkých listnáčů v některých hospodářských souborech), nepravé dubové kmenoviny jsou zastoupeny v rozloze cca 15 787 ha, v PLO 39 - Podbeskydská pahorkatina je samostatně vylišen les střední o ploše 57 ha. Celkově lze říci, že oblasti pařezin se nacházejí v nadmořských výškách cca 200 - 400 m, v teplejších a sušších klimatických okrscích či oblastech s teplotními průměry mezi 8 - 10 °C při velkých teplotních výkyvech a průměrném ročním množství srážek 500 - 750 mm s nepravidelným rozdělením zvláště ve vegetačním období.

Zákon č. 37/1928 Sb.o prozatímní ochraně lesů uznával pařezinu za řádné lesní hospodářství. Ponechával majiteli lesa úplnou volnost, v jakém hospodářském tvaru obhospodařuje les, stejně tak mu dával volnost ve volbě dřevin. Omezoval vlastníka lesa jen ustanovením o zákazu provádět mýtní těžbu v lesích tvaru středního (spodní porost) a nízkého v porostech mladších 20 let s výjimkou při loupenictví dubovém, kdy bylo možno těžit od 15 let a v akátových pařezinách od 10 let. Jediným regulátorem výše mýtní těžby byla plocha. Zákon předpokládal, že v pařezinách je prováděna mýtní těžba sečí holou, pro tvar lesa středního požadoval, aby výstavky byly těženy pouze na mýcené ploše. Hospodářská úprava pařezin byla považována za jednoduchou, proto zákon obsahoval úlevu pro kvalifikaci zařizovatele, který je oprávněn vypracovat lesní hospodářský plán pro lesní statek s tvarem lesa nízkého. Snaha o převod výmladkového lesa na les vysoký (vysokokmenný) se projevovala hlavně u lesů státních. Např. v Brněnském kraji pouze na 14,7% z uvažované výměry 29 766 ha lesa výmladkového LHP, vypracovaný dle zákona č. 37/1928 Sb., určoval převedení na les vysoký s převodní dobou 50-60 let, převážně v lesích státních. Na 23,9% výměry byly obhospodařovány výmladkové lesy jako pařeziny s obmýtím 50 let, zbytek výměry 61,4% zahrnutý do 95 LHC byl obhospodařován jako pařezina s kratší dobou obmýtí, nejčastěji 30 let. Doba obmýtní souvisela s velikostí majetku. Čím menší byl lesní hospodářský celek, tím zpravidla bylo obmýtí nižší. Hodnotu výmladkových lesů zvyšuje výstavková etáž. V kraji Brněnském 70% výmladkových lesů mělo dle IL 1950 výstavkovou etáž, při tom porostů, kde výstavky zaujímají méně než 1/10 porostní plochy bylo 30%, s výstavky zaujímajícími více než 1/10 porostní plochy 40% a 30% výmladkových lesů je bez výstavků. Výměra pravého středního lesa byla však malá, neboť výstavky byly ponechávány po holoseči jen náhodně a etáže tak nemají závislost na sobě.

Vládní nařízení č. 35/1944 Sb. o zařízení lesů, kterým byl nahrazen zákon č. 37/1928 Sb. požadovalo, aby LHP zajišťoval dosažení všeobecného cíle lesního hospodářství, tedy maximální výrobu užitkového dříví a udržení půdní výnosové schopnosti. Z tohoto důvodu ustanovuje jako zásadní hospodařit v kmenovině a od hospodaření v lese středním a pařezině upustit, pokud tomu nebrání důležité místní důvody.

Lesní zákon č. 166/1960 Sb. v § 35 ustanovil základním hospodářským tvarem lesa les vysokokmenný (v dnešní terminologii les vysoký). Lesy sdružené (střední) a výmladkové uložil až na výjimky postupně převést na tvar lesa vysokokmenného. V hospodářské úpravě lesů výmladkových a sdružených (středních) se při zpracování LHP vytvářely hospodářské skupiny dle podmínek prostředí a stanovených cílů hospodaření jak pro lesy základě výjimky i do budoucna výmladkové (pařeziny), tak pro lesy v převodu na les vysokokmenný. Při vytváření hospodářských skupin bylo třeba naráz rozhodnout o způsobu a naléhavosti převodu uvažovaných porostů i o speciálním hospodářském účelu.

Převody pařezin se rozlišovaly na převod přímý (holoseč či násek) a na převod nepřímý - a) výchovou (předržením), b) obnovou. Hlavní zásadou veškerých hospodářských zásahů, vyplývající ze stanovištních poměrů, měla být především ochrana půdního povrchu, zvýšení půdní vlhkosti a ochrana před výparem.

Převod přímý se týkal porostů nevhodné druhové skladby, netvárných či zdravotně poškozených, s nedostatečnou přirozenou obnovou. Hlavní dřevinou obnovního cíle byla zpravidla borovice vyjma živných stanovišť. Převod nepřímý výchovou se uplatnil u porostů vhodné druhové skladby zpravidla mladšího věku, s dostatečným počtem a rovnoměrným rozmístěním kvalitních složek porostu, aby do mýtní zralosti mohly vytvořit hodnotný porost. Dostatečný je počet, který se zachová v porostu do začátku obnovy, tj. 200 - 300 tvárných a nadějných DB semenného původu nebo mladých hlav. Při dostatečném počtu kvalitních složek se doporučovalo předržení i porostů nevhodné druhové skladby, která by se upravila podsadbami do 50 let věku pařeziny. Ve výchovných těžbách se podporovaly tyto stromy semenného původu či vyhovujícího tvaru kmene, případně s nezbytným postupným uvolněním podsadeb. Výsledkem jsou tzv. nepravé kmenoviny, zařazované v současnosti vzhledem ke kvalitě zásoby a vyššímu stupni napadení hnilobami do hospodářských souborů s nižším obmýtím než porosty založené ze semene.

Převod nepřímý obnovou se uskutečňoval různými formami clonné seče či kombinací s holou sečí , zpravidla počátečním uvolněním vybraných tvárných jedinců semenného původu (tzv. obsek dubu). Prostorová úprava vyžadovala rozčlenění porostu na pracovní pole, vložení sítě přibližovacích linií, ochranu proti vnějším škodlivým činitelům a rozmístění obnovních prvků s postupem dalšího rozvíjení obnovy. K zařazení porostů do převodu obnovou mohlo dojít mnohem dříve než je obvyklé u porostů semenného původu, k semenění výmladkových lesů dochází u dubu ve stáří 30 - 35 let, u habru od 15 let a buku mezi 25 - 30 lety. Obnovní období musí být takové, aby se dosáhlo maximálního přírůstu a přirozené obnovy. Delší obnovní doba zajistí přírůst v objemu (hmotě), vhodnější věkové rozvrstvení a větší vyrovnanost ve výnosu. Obnovní doba se v zásadě diferencovala jako 10 - 20letá nebo v délce 30 - 40 let. Známý svým originálním řešením převodů byl Julius Wiehl.

Těžební úprava výmladkového lesa byla a je založena na plechovém podílu, připadajícím k těžbě při určité obmýtní době. Etát těžby předmýtní se stanovil induktivně součtem návrhu probírek v jednotlivých porostech. Etát těžby mýtní byl určen v jednotlivých hospodářských skupinách násobkem průměrné ha zásoby posledního věkového stupně zvětšené o pětiletý běžný přírůst a decenální paseky jako plošného podílu vyplývajícího z porostní plochy hospodářské skupiny a jejího obmýtí. Běžný přírůst bylo možné nahradit průměrným přírůstem věkovým.

Těžební úprava lesa výmladkového v převodu na les vvsokokmenný se řešila ve dvou podskupinách - a) pro lesy převáděné přímým převodem spolu s lesy převáděnými převodem nepřímým obnovou a b) pro lesy převáděné nepřímým převodem výchovou. Etát těžby předmýtní se obdobně jako pro stávající výmladkový les stanovil induktivně součtem návrhu probírek v jednotlivých porostech. Etát těžby mýtní se pro první podskupinu odvodil pomocí dlouhodobého časového plánu převodu (plochy porostů se rozložily do příslušných časových period a podíl na platné decennium představoval hledaný plochový etát těžby mýtní. Pojem časových statí (period), jejichž počet odpovídá počtu decennií převodní doby, je přínosem naší hospodářské úpravy. Zařazení porostů do časových period se provedlo dle posouzení vhodnosti druhové skladby, přirůstavosti, stáří pařezových hlav, tvárnosti kmenů, mezernatosti zápoje, ohrožení škůdci, připravenosti k obnově a dopravní přístupnosti. Hmotový etát těžby mýtní se stanovil jako násobek průměrné ha zásoby porostů časové periody platného decennia zvětšené o pětiletý běžný (průměrný věkový) přírůst. Pro druhou podskupinu b) lesy převáděné výchovou se etát těžby mýtní stanovil podle zásad platných pro les vysokokmenný s použitím ukazatele 1/20 zásob porostů poslední věkové třídy a starších. Obmýtí se určilo na základě produkčních a účelových hledisek v závislosti na dřevině, kulminaci celkového průměrného přírůstu (v množství a kvalitě) a cílovém sortimentu.

V těžební úpravě lesa sdruženého (středního) se odvozuje etát zvlášť pro etáž výstavků a zvlášť pro výmladkovou etáž. Etát těžby předmýtní se stanovil jen pro výmladkovou etáž a stejně jako pro výmladkový les induktivně jako součet návrhu probírek v jednotlivých porostech. Etát těžby mýtní se stanovil pro výmladkovou etáž stejným způsobem jako pro výmladkový les. Etát pro etáže výstavků je úzce spjat s postupem, způsobem a intenzitou těžby výmladkové etáže a vyplývá jen z návrhů těžeb v jednotlivých porostech. Nemůže být v žádném případě usměrňovaný vypočítanými ukazateli.

V lese sdruženém v převodu na les vysokokmenný platila pro odvození etátu předmýtní a mýtní těžby pro výmladkovou etáž stejná pravidla jako pro výmladkové lesy v převodu. Etát těžby předmýtní pro výstavkové etáže se stanovil tam, kde převod byl uskutečňován nepřímým převodem výchovou a pro výstavkové etáže se navrhovaly výchovné zásahy. Etát těžby mýtní byl pro výstavkové etáže dán těžebními možnostmi jednotlivých porostů a přímo souvisel s postupem, způsobem a intenzitou plánovaných převodů a se stupněm využití výstavků pro přirozenou obnovu.

V návrhu Národního lesnického programu II na období 2007 - 2013 se počítá s větší volností i pokud se týče tvaru lesa. Pro jeho hospodářskou, zejména těžební úpravu, je třeba využít dosavadních zkušeností se zařízením těchto lesů a k přijatým zákonným ustanovením příslušně upravit též Informační standard lesního hospodářství. 

Literatura:

• Svoboda, P.: Lesní dřeviny a jejich porosty - část II, SZN Praha, 1955, str. 109-115
• Sigotský, F.: Převody nízkých lesov, Štátné podohospodarske nakľadatelstvo Bratislava, 1953, 142 stran
• Konference o převodech pařezin: Lesnictví, sborník ČSAZV, ročník 3 (XXX), číslo 2, Praha,únor 1957, str. 79-176
• Technologické postupy prací hospodářské úpravy lesů: ÚHÚL ve Zvolenu, 1963, str.296-299 („Zelené šero")
• Instrukce hospodářské úpravy lesů: MLVH ČSR, 1972 (obsahuje Instrukci o hospodářské úpravě lesů MZLVH č.71/1961 registrovanou v částce 11/1962 Sb. a Instrukci Hospodářské úpravy lesů ze dne 18.11.1971 čj. 12835/II/ORLH/71
• Sbírka pokynů státních lesů č. 1/1958: Rámcové směrnice pro převody výmladkových lesů na lesy vysokokmenné

Napište první komentář

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2