Modelové srovnání výnosovosti nízkého a vysokého dubového lesa |
Příspěvek přidal Michal Kneifl | |||||||||
Wednesday, 10 February 2010 | |||||||||
Pokud dnes chceme porovnat produkci vysokého lesa a lesa nízkého, musíme
vycházet z ověřených empirických údajů, nebo modelových hodnot. Na
stejném stanovišti dnes v ČR neexistují dva porosty stejné druhové
skladby a zároveň různých hospodářských tvarů. V naší studii vycházíme z
ověřených historických dat a tabulkových hodnot získaných na základě
analýzy rozsáhlého dendrometrického šetření. Takováto šetření u nás
prováděl v rozmezí let 1954 až 1967 Fedor Korsuň. Jako modelový případ
jsme vybrali stanoviště lužního lesa, tedy těch nejlepších myslitelných
bonit pro oba hospodářské tvary. Pro modelové kalkulace byly použity
následující zdroje informací:
Pro nízký les byly uplatněny tři varianty obmýtí a sice 20, 30 a 40 let.
U lesa vysokého bylo obmýtí stanoveno v souladu s doporučením vyhlášky
č. 83/1996 Sb. na 150 let. Výsledné srovnání objemové a hodnotové (při
současných cenách sortimentů) produkce těchto dvou hospodářských tvarů
je obsahem prezentovaného příspěvku. Pro modelovou sortimentaci bylo
využito tabulek DEJMALA (1986) a pro kalkulaci hrubého výnosu průměných
cen dubových sortimentů za rok 2008. Modelové srovnání výnosovosti nízkého a vysokého dubového lesaMichal Kneifl, Jan Kadavý Ústav hospodářské úpravy lesa, Lesnická a dřevařská fakulta, MZLU v Brně, Zemědělská 3, 613 00 Brno, Česká republika AbstraktPokud dnes chceme porovnat produkci vysokého lesa a lesa nízkého, musíme vycházet z ověřených empirických údajů, nebo modelových hodnot. Na stejném stanovišti dnes v ČR neexistují dva porosty stejné druhové skladby a zároveň různých hospodářských tvarů. V naší studii vycházíme z ověřených historických dat a tabulkových hodnot získaných na základě analýzy rozsáhlého dendrometrického šetření. Takováto šetření u nás prováděl v rozmezí let 1954 až 1967 Fedor Korsuň. Jako modelový případ jsme vybrali stanoviště lužního lesa, tedy těch nejlepších myslitelných bonit pro oba hospodářské tvary. Pro modelové kalkulace byly použity následující zdroje informací:
Pro nízký les byly uplatněny tři varianty obmýtí a sice 20, 30 a 40 let. U lesa vysokého bylo obmýtí stanoveno v souladu s doporučením vyhlášky č. 83/1996 Sb. na 150 let. Výsledné srovnání objemové a hodnotové (při současných cenách sortimentů) produkce těchto dvou hospodářských tvarů je obsahem prezentovaného příspěvku. Pro modelovou sortimentaci bylo využito tabulek DEJMALA (1986) a pro kalkulaci hrubého výnosu průměných cen dubových sortimentů za rok 2008.
Výsledky modelového srovnání jsou v práci doloženy četnými tabelárními a grafickými výstupy. 1 ÚvodV současnosti zažíváme renesanci zájmu o tvary nízkého a středního lesa. Akcentovány jsou zejména vyšší biodiverzita tzv. světlých lesů a potenciální produkce palivového dříví v hospodářských souborech s krátkým obmýtím. Světová hospodářská krize, kolísající, ve svém trendu však neustále narůstající ceny konvenčních zdrojů energie a v neposlední řadě podpora výroby energie z obnovitelných zdrojů jednotlivými vládami států EU zájem o nízké lesy jen umocňují. Rozhodnutí vlastníka lesa orientovat se na palivové dříví jako na hlavní, likvidní a do budoucna poptávaný produkt musí spočívat na důkladné analýze případných negativ a pozitiv. Pro pěstování palivového dříví není potřeba dlouhého obmýtí a tak se logicky naskýtá možnost využít pro tento účel historicky osvědčeného tvaru nízkého lesa (pařezin). Obecné povědomí lesnické veřejnosti o tvaru lesa nízkého je negativní. Nemáme bohužel možnost se v našem státě opřít o příklady aktivního lesnického hospodaření v nízkém lese, chybí doporučení rámcové péče o nízký les v jeho vývojových stadiích, tedy zásady obnovy, výchovy a mýtní těžby. Pro prvotní posouzení možností produkce nízkého lesa a její srovnání s lesem vysokým je však možno použít historických dat a růstových tabulek. Na modelovém příkladu je pak možno základní otázky související s převodem lesa vysokého na nízký testovat.2 CílCílem studie je, na základě historických a současných zdrojů informací o růstu vysokého a nízkého lesa, na srovnatelném stanovišti a ve srovnatelných klimatických podmínkách, simulovat převod vysokého lesa na nízký a porovnat různé varianty takového převodu z hlediska hrubého výnosu z lesa vyjádřeného cenou potenciálně realizovaných sortimentů dříví.3 Materiál a metody3.1 Růstové tabulky3.1.1 Schwappachovy růstové tabulky pro dub
Z těchto tabulek tedy získáme informaci o výši zásoby, výši výchovných zásahů a střední tloušťce hlavního a probírkového porostu. Je všeobecně známo, že růstové tabulky vyjadřují růst porostu stejnověkého, stejnorodého (tedy nesmíšeného) a plně zakmeněného. Plné zakmenění je zde definováno správným způsobem, tedy jako takové, které poskytuje maximální možný celkový běžný objemový přírůst. Platí tedy, že maximální zakmenění ≠ plné, tedy optimální zakmenění. V tabulkách je zásoba hlavního porostu vyjádřena kumulativně, kdežto zásoba podružného porostu (probírek) přírůstově za probírkovou periodu 10 let. Původní tabulkové hodnoty středních tlouštěk jsme převedli na 4cm tloušťkové stupně z důvodu pozdější následné aplikace sortimentačních tabulek (DEJMAL, 1986), které pracují s tloušťkovými stupni jako vstupním parametrem evaluace podílu sortimentů. Zbývá odpovědět na otázku, proč byly zvoleny tabulky historické a ne současné. Vysvětlení spočívá ve dvou rovinách. Za prvé nemáme dnes k dispozici růstové tabulky výmladkového dubu a musíme tudíž sáhnout po historických. Ty jsou, co do časového rozpětí sběru zdrojových dat Schwappachovým tabulkám pro generativní dub bližší, než růstovým modelům současným. Za druhé, v současnosti legislativně ukotvené Růstové tabulky hlavních dřevin ČR (ČERNÝ, PAŘEZ, MALÍK, 1996) nejsou prakticky v lesnictví využívány. 3.1.2 Korsuňovy porostní tabulky pro výmladkový dubV roce 1954 publikoval KORSUŇ výsledky svých dlouhodobých a velice obsáhlých měření dubových pařezin na Moravě a v Čechách. Sestavil růstové tabulky nízkého lesa dubu pro celkem 5 bonitních stupňů, které se dají zjednodušit do 3 bonitních tříd. Pro účely práce je členění na bonitní třídy plně dostačující. Použité údaje tabulek jsou obsahem následující tabulky.Tabulka č. 2: Vybrané hodnoty Korsuňových růstových tabulek pro výmladkový dub Rovněž v případě těchto tabulek jsou údaje zásob v jednotkách m3 hroubí s kůrou. Údaje vývoje středních tlouštěk nebyly námi použity, neboť v dalších kalkulacích nepředpokládáme v nízkém lese výskyt jiného sortimentu, než palivového dříví. Důležitá je pouze skutečnost, zda v daném věkovém stupni napadá a v jakém množství, při probírce ev. při obnovní těžbě, hroubí. 3.2 Sortimentace těžebního fonduU nízkého lesa se předpokládá, že jediným sortimentem v celé spektru výchovných a mýtních těžeb bude palivo. Složitější situace nastává u lesa vysokého. Ten, díky delší produkční době, poskytuje široké spektrum sortimentů od cenných, přes průmyslovou kulatinu, až po sdružené sortimenty vlákniny a paliva. Pro teoretickou sortimentaci jsme použili tabulek DEJMALA (1986). Rozdělení sortimentů na třídy v roce 1986 (odpovídající tehdejší českolovenské státní normě) nekoresponduje přesně s dnešními sortimenty tak, jak je definují Doporučená pravidla pro třídění a druhování dříví v ČR. Někteří autoři, např. HOUSKA (2008), nebo BERÁNEK (2007), upravili sortimentační tabulky na současné doporučené rozdělení sortimentů. Jejich práce bylo při zpracování této studie využito. Poslední změna se týká ostatních sortimentů, tedy jakosti IV. a V., které byly z důvodu srovnatelné ceny zahrnuty do posledního sortimentu – palivového dříví. Tabulka č. 3 prezentuje výslednou úpravu Dejmalových tabulek.Tabulka č. 3: Upravené hodnoty podílů sortimentů dle Dejmalových sortimentačních tabulek 3.3 Ceny sortimentů a cenové indexyHrubý výnos z lesní těžby je možno vyčíslit v ceně realizovaných sortimentů. Absolutní hodnoty cen jednotlivých sortimentů mají vliv na výši hrubého výnosu z lesní těžby. Vzájemné podíly cen jednotlivých sortimentů v kombinaci s okamžikem kulminace objemového přírůstu ovlivňují hodnotovou mýtní zralost a tím i obmýtí lesa. Pro ocenění hrubého výnosu jsme použili průměrných cen sortimentů dubu za rok 2008 (Lesnická práce, 1/2009). Zároveň jsme z publikovaných cen vypočítali cenové indexy, vztažené k ceně sortimentu II. jakostní třídy.Tabulka č. 4: Ceny sortimentů dříví a cenové indexy dle průměrných cen v ČR za rok 2008 3.4 Algoritmus a software pro simulaci vývoje těžeb v čase
Pro simulace vývoje těžeb a jejich ocenění byl zkonstruován program v prostředí MS Visual Basic for Applications. Program je, v podobě vloženého modulu, součástí souboru typu Microsoft Excel nazvaného nl_sim.xls, jehož jednotlivé listy využívá jednak pro jednoduchou vizualizaci průběhu simulace a jednak jako databázi údajů o růstu (růstové tabulky), těžbě, sortimentaci a ocenění těžebního fondu. Při modelové těžbě, vždy po 10-ti leté periodě růstu, program odebírá v příslušných věkových stupních hmotu výchovných těžeb (tabulkové zásoby podružného porostu – viz tabulky 1 a 2) a jednak objemy těžby obnovní. Zde jsou aplikována těžební procenta, jež jsou součástí přílohy č. 3 vyhlášky č. 84/1996 Sb. O lesním hospodářském plánování. U lesa vysokého jsou při obnovních těžbách aplikována těžební procenta odpovídající třicetileté obnovní době (tedy 4% zásoby 13. věkového stupně, 30% zásoby 14. v.s., 50% zásoby 15. v.s., 88% z 16. v.s. a 100% zásoby 17. v.s. a vyšších). U lesa nízkého a jeho převodu jsou aplikovány tři varianty obmýtí a sice 20, 30 a 40 let. Obnovní doba je volena vždy stejná a sice nejkratší – 10 let ve smyslu přílohy č. 3 vyhlášky č. 84/1996 Sb. O lesním hospodářském plánování. Zásoba určená k těžbě není ve skutečnosti vytěžena v jednom kroku a jediném věkovém stupni, ale ve třech po sobě jdoucích krocích: 12% v decenniu předcházejícímu obmýtí, 86% v deceniu odpovídajícímu obmýtí a zbytek v decenniu bezprostředně následujícím po obmýtí. Faktická obnovní doba je tedy 30 let, podstatná část celkové mýtní těžby se ale těží v době obmýtí.
Všechny porosty hospodářského souboru (dále jen HS) jsou zařazeny do I. relativní bonitní třídy dle Schwappacha. Předpokládáme, že nově vznikající nízký les bude mít rovněž I. – tedy nejlepší - relativní bonitní třídu (dle Korsuně). Že tomu tak skutečně bude, nevíme s jistotou, je to však velmi pravděpodobné a zcela jistě pravděpodobnější, než že na průměrně produkčních stanovištích pro les vysoký bude následně růst rovněž průměrně produkční les nízký, resp. na podprůměrných stanovištích vysokého lesa podprůměrná pařezina. Je totiž známo, že relativní bonity nejsou plně srovnatelné. Pomiňme nyní fakt, že žádný náš současník - vlastník lesa - by pravděpodobně bez pádného argumentu porosty generativního původu na nejlepších stanovištích nikdy na nízký les převádět nezačal. Uvedený graf pracuje pouze s daty ploch jednotlivých věkových stupňů hospodářského souboru. Součástí vstupních dat a simulací jsou však také objemové a hodnotové vyjádření vývoje zásob a realizovaných těžeb. Je možno si všimnout, že model je deterministický, nepočítá tedy s žádnými náhodnými efekty, které v reálném životě ovlivňují věkovou strukturu lesa (a vnáší do procesu nejistotu). Pokusili jsme se simulovat pět variant vývoje, z toho tři varianty převodu původního hospodářského souboru:
Porovnáme hrubou hodnotovou produkci všech tří variant převodu za současných cen sortimentů a hodnot cenových indexů. Ze tří variant vybereme nejlepší a definujeme podmínky, za kterých se jak převod, tak následné hospodaření v nízkém lese vyrovná výsledku hospodaření v lese vysokém. 4 VýsledkyGraf č. 2 znázorňuje příklad několika fází převodu v rámci II. varianty, tedy kdy obmýtí lesa nízkého bude 20 let. Můžeme si všimnout postupného nárůstu převedených ploch lesa nízkého (grafy v pravé části), postupného úbytku celých věkových stupňů, nebo jejích částí v lese vysokém a to od východiska vegetativní obnovy ve 2. věk. stupni (platí pro II. variantu). Ke konci převodu již nezbývají v původním HS dospělé porosty generativního původu, mladé porosty jsou postupně vegetativní obnovou převáděny na les nízký. Na konci simulace (170 let) má původní HS lesa vysokého plochu 0,00ha, nově vzniklý HS lesa nízkého zaujal celou plochu 100ha. Graf č. 2: Schematické znázornění některých fází převodu na les nízký 4.1 Srovnání průměrného objemového a hrubého hodnotového výnosu variant za periodu 170 let
Konstatujeme, že převod lesa vysokého v dubových porostech na I. bonitní třídě dle Schwappacha je u dvou z celkem tří variant převodu, co do objemové produkce a hrubých tržeb výhodnější, než setrvání u tvaru lesa vysokého. Pouze u varianty převodu s východiskem vegetativní obnovy 20 let vychází co do hrubého výnosu o cca 20% hůře, než setrvání u lesa vysokého. Nejvýhodněji se jeví převod s variantou III.
Pokud by vše v reálném životě probíhalo podle tohoto scénáře, je nutno konstatovat, že po zavedení lesa nízkého (fáze po ukončení převodu) by sice objemový výnos zůstal trvale vyšší, než u lesa vysokého, ale hrubý hodnotový výnos by poklesl na cca 60% výnosu lesa vysokého. Je to způsobeno skutečností, že po celou dobu převodu se odbourávala zásoba porostů vysokého lesa starších, než obmýtí lesa nízkého. Toto odbourání, převod, jsme modelově uskutečnili v průběhu 170 let. Na konci zůstaly pouze porosty výmladného původu, o věku maximálně 50 let. Musíme tedy konstatovat, že při současných cenách sortimentů dříví je hrubý výnos nízkého lesa na I. bonitní třídě dle Schwappacha výrazně nižší, než výnos lesa vysokého. 5 DiskuseVzestupný trend cen palivového dříví v několika posledních letech podporuje oprávněnost úvah o znovuzavedení lesa nízkého. Historicky se nízký les vyskytoval na ne nepodstatné části území České republiky a byl zdrojem palivového dříví po dlouhá staletí. Předložená práce, na základě dostupných údajů, simuluje převod modelového lesního majetku z tvaru lesa vysokého na les nízký. Lze se jistě shodnout na faktu, že předložený model převodu je velmi jednoduchý, deterministický, nezahrnující náhodnou složku, která je v přírodních procesech všudypřítomná. Lze diskutovat o jednotlivých vstupech a důvodech, proč jsme volili právě tuto cestu. Každý ze vstupů může a pravděpodobně i vnáší do výsledných čísel jistou míru nepřesnosti a výsledné absolutní hodnoty jak objemového, tak i hrubého hodnotového výnosu mohou být od konkrétního stavu vybraného libovolného lesního majetku značně odlišné. Podle našeho názoru je však důležitý především vzájemný poměr výsledných hodnot, tedy jejich relativní vyjádření. Neboť, spoléháme-li se na historicky ověřené růstové tabulky, které navíc byly sestaveny na základě rozsáhlých, dnes již prakticky nemyslitelných objemech experimentálních dat, můžeme alespoň v relativní míře předpokládat rozdíly v obou hospodářských tvarech. Rovněž využití sortimentačních tabulek je problematické, neboť míra zastoupení jednotlivých sortimentů vysokého lesa nezávisí jen na střední tloušťce těženého porostu, nýbrž na mnoha dalších faktorech počínaje genofondem porostů a jeho variabilitou, variabilitou stanovišť v rámci skutečného komplexu lesních porostu, výchovou aj. Nakonec je nutno zmínit také nákladovou část lesnického hospodaření. V příspěvku pracujeme pouze s hrubým výnosem, potenciálním výsledkem prodeje vytěžených sortimentů bez zatížení výrobními a jinými náklady. Jelikož je nízký les alespoň podle historických pramenů a zahraničních zkušeností nenáročný a nákladově pravděpodobně podstatně levnější, než les vysoký, může zahrnutí nákladových položek výsledek simulovaného převodu a následného hospodaření v nízkém lese zpřesnit a více přiblížit realitě.6 ZávěrNa základě historických a současných zdrojů o růstu dubu ve tvaru vysokého a nízkého lesa, s využitím sortimentačních tabulek a průměrných cenových indexů za rok 2008 byly na základě sestaveného jednoduchého simulačního programu v prostředí Microsoft Visual Basic for Applications simulovány různé varianty převodu lesa vysokého na les nízký a porovnávána jejich objemová produkce a hrubý peněžní výnos. Bylo zjištěno, že při současném poměru cen sortimentů nedosahuje převedený nízký les hrubé hodnotové produkce lesa vysokého, převod je však v některých variantách finančně výhodnější. Dále bylo zjištěno, že po eventuelním vzestupu cenového indexu poměru ceny paliva ku ceně sortimentu jakosti II. ze současných 12,32% na 22%, tedy z 824,- na 1470,- Kč/m3 paliva by se hrubý hodnotový výnos nízkého a vysokého dubového lesa na první bonitní třídě dle Korsuně, resp. Schwappacha vyrovnal.7 Literatura
PoděkováníPříspěvek vznikl jako součást projektu NAZV ČR č. QH71161 „Nízký a střední les – plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa“.Shlédnutí: 11319
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář. Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2 |
|||||||||
Aktualizováno ( Friday, 12 February 2010 ) |