Obmýtí v nízkém lese
Jan Kadavý

Ústav hospodářské úpravy lesa, Lesnická a dřevařská fakulta, MENDELU v Brně, Zemědělská 3, 613 00 Brno, Česká republika, Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny

Abstrakt

Příspěvek se zabývá problematikou produkce a odvození výše obmýtí nízkého lesa. V příspěvku jsou definovány základní pojmy, mezi které patří les nízký a obmýtí. Následně se příspěvek zabývá objemovou produkcí nízkého lesa jako základu pro adekvátní odvození jeho dob obmýtí. K danému účelu využívá rozbor a popis tabulek v minulosti používaných na území našeho státu. Dále pojednává o historických literárně doložených údajích obmýtí nízkého lesa a tyto porovná s legislativně doporučovanými údaji v současné době. Výsledkem práce je srovnání dob obmýtí odvozených od kulminací celkového průměrného přírůstu objemového dvou typů zásob (stromové a hroubí) dubového nízkého lesa a legislativně doporučovaných obmýtí odvozených od kulminací celkového průměrného přírůstu hodnotového objemu hroubí tzv. tvrdé pařeziny. Výsledkem je návrh na zkrácení a adekvátní rozšíření rozpětí stávajících doporučených dob obmýtí. Práce je doplněna tabelárními a grafickými výstupy.

Klíčová slova

nízký les, objemová produkce, objem stromový, objem kmenový, celkový průměrný přírůst, obmýtí, dub sp.

Úvod

Za les nízký označujeme hospodářský tvar lesa, který je založen na systematicky opakované vegetativní obnově výmladky. Nízký les roste díky možnosti čerpat živiny z živých kořenových systémů zpočátku velmi rychle, takže výškový i tloušťkový přírůst dřevin kulminuje podle úrodnosti stanoviště podstatně dříve než v semenném (vysokém) lese. Těžené dřevo má však výrazně horší jakost, je sukaté, ve spodní části kmene zakřivené a má horší technické vlastnosti.
Obmýtí je pak zpravidla určováno optimální výmladností, druhem dřeviny, výší očekávané produkce a je vázáno i na úrodnost stanoviště. V současné době se prakticky obmýtí používá jako rámcová produkční doba porostů zařazených do konkrétního hospodářského souboru. Tato doba se blíží kulminaci hodnotového celkového průměrného přírůstu.

Cílem předkládaného příspěvku je provést rozbor historických, literárně doložených, údajů vztahujících se k obmýtí nízkého lesa. Tato obmýtí následně porovnat s v současné době legislativně doporučovanými údaji tohoto parametru, která jsou vykalkulována na základě kulminací celkového průměrného přírůstu hodnotového. Provést výpočet dob obmýtí nízkého lesa na základě kulminací celkového průměrného přírůstu objemového. Výsledky porovnat a v případě nalezení rozdílů navrhnout adekvátní nápravu.

Objemová produkce nízkého lesa

Jednou z možností jak stanovit optimální výši obmýtí nízkého lesa je k danému účelu využít hodnot dosahované objemové produkce tohoto tvaru lesa. Prací, které by se však zaměřovaly výlučně na definování produkčních schopností nízkého lesa najdeme v odborné literatuře pramálo. Přitom jednou z možností, jak danou problematiku „uchopit“, je např. k danému účelu využít údajů z historických tabulek (výnosových, taxačních či růstových), které se k tomuto účelu používaly na území našeho státu (viz např. Feistmantel 1877, Blažek 1944, Korsuň 1947, 1954, 1966, 1969 či Řehák, 1981 apod.).

Ve spojení s hospodařením v nízkém lese tak byly v minulosti na území našeho státu využívány především následující druhy tabulek:
● Feistmantel (1877): Waldbestandestafeln
● Blažek (1944): Výnosové tabulky pro nízký les (pařezinu) upravené k účelům zběžného odhadu lesů (upravené tabulky Feistmantela)
● Lesprojekta Zvolen (1959): Vzrastové tabuľky - grafikony (upravené tabulky Feistmantela)
● Lesprojekta Zvolen (1960): Vzrastové tabuľky (upravené tabulky Feistmantela)
● ÚHÚL (rok vydání neznámý): Výmladkový les (podle upravených tabulek moravských)

Výše uvedené růstové tabulky nízkého lesa poskytují údaje v následujícím základním členění:
● pro dub a habr s příměsí buku, javoru a ostatních měkkých dřevin („tvrdý“ nízký les; TNL)
● pro olši, břízu, osiku, topol s příměsí dubu, habru a jiných dřevin („měkký“ nízký les; MNL)

Všechny výše uvedené tabulky byly konstruovány pro věkové rozpětí od 10 do 60 let věku a právě toto věkové vymezení a výše uvedené základní členění na dvě skupiny směsí nízkého lesa („tvrdý“ a „měkký“ nízký les) je odlišují od další skupiny níže uvedených tabulek, které se vztahují k nízkému lesu a k území našeho státu. Jedná se o práce, které položily základ k tvorbě či konkrétně vyústily ve zpracování růstových tabulek nízkého lesa, vztahujících se však již ke konkrétnímu druhu dřeviny:
● Korsuň (1947): Taxační tabulky pro akát
● Korsuň (1954): Život dubových pařezin v číslicích
● Korsuň (1966): Hmotové a porostní tabulky pro olši
● Korsuň (1969): Hmotové a porostní tabulky pro habr
● ÚHÚL (1972, 1981): Výmladkový dub (grafické tabulky – Korsuň, 1954)
● Řehák (1981): Úprava růstových tabulek pro výmladkový dub, olši a habr
● Lesoprojekt (1992): Rastové tabuľky drevín (dub výmladkový, hrab výmladkový – Korsuň 1954, upravil Řehák 1981)

Jak je z výše uvedeného přehledu patrné, tabulky se již nevztahují na dvě základní směsi dřevin nízkého lesa („měkká“ a „tvrdá“ pařezina), ale jsou zaměřeny na konkrétní druhy dřevin, tj. na dub, habr, olši a akát. Vycházejí z datového a metodického základu, který svými pracemi položil Korsuň (1947, 1954, 1966 a 1969), a které dále upravil Řehák (1981). Na základě výše uvedených zdrojů sestavil Kadavý (2010) tzv. “kompilační tabulky” produkce nízkého lesa a produkce vybraných dřevin nízkého lesa. Tyto vycházejí z dat tabulek Feistmantelových (1877), které vyjadřovaly produkci měkkého (MNL) a tvrdého (TNL) nízkého lesa výhradně v tzv. hmotě stromové (plm, nad 2 cm s.k. Rokitanski, 1877) hlavního porostu. Tabulky byly navíc rozšířeny o údaje zásoby (hmoty) hroubí (plm, nad 7 cm s.k.) autora Blažka (1944), Lesprojekty Zvolen (1960) a ÚHÚLu (rok vydání neznámý). Dále byly doplněny o hodnoty zásob hroubí (m3 a plm, nad 7 cm s.k. a b.k.) vybraných dřevin nízkého lesa hlavního porostu, tj. pro trnovník akát, dub zimní, habr obecný a olši lepkavou podle Korsuně (1947, 1969 a 1966), Řeháka (1981) a ÚHÚL (1972, 1981).
 
Jen pro úplnost dodejme, že v současné době žádné oficiální růstové tabulky pro nízký les k dispozici nemáme. Současné Taxační tabulky (ÚHÚL, VÚLHM 1990) a Růstové tabulky hlavních dřevin ČR (Černý a kol., 1996) s nízkým lesem vůbec neuvažují a jsou sestaveny pouze pro les vysoký bez možnosti korekce na les nízký.

Obmýtí nízkého lesa

V historických materiálech vztahujících se k obhospodařování nízkým lesem většinou nalezneme konstatování, že stanovovaná obmýtí bývala značně rozdílná (viz např. Cotta, 1845). O výši obmýtí tak nerozhodoval pouze typ nízkého lesa (měkký či tvrdý), ale rovněž i to, k jakému účelu se dříví z něj používalo:

Tabulka č. 1: Přehled doporučených obmýtí v nízkém lese (pařezinách) podle Cotty (1845)

Polanský (1947, 1966) uvádí, že obmýtí by v nízkém lese mělo být krátké a nemělo by přesahovat dobu 30 let. Je proto vhodné, aby se pohybovalo v rozmezí od 10 do 30 let. Za nejvyšší mez pak považuje 50 let. Jinak se tato doba podle tohoto autora řídí účelem hospodářským. Proto v košikářských vrbinách má činit jen 1 - 3 roky (výjimečně 5 let), v dubinách (na tříslo) 15 - 20 let, u akátu 10 - 30 let, u olše lepkavé může být 30 až 50 let, u dubu pak 20 až 50 let a u habru, buku a lípy 30 až 40 let.

V současné době se obhospodařování nízkým lesem připouští a upravuje s ohledem na výši obmýtí následovně:

Tabulka č. 2: Doporučovaná obmýtí nízkého lesa s ohledem na cílový HS a porostní typ
Pozn.: případně i v HS 29, ale spíše jako břehové porosty než klasický nízký les (vyháška č. 83/1996 Sb.)

Z údajů výše uvedené tabulky je patrné, že vyhláška č. 83/1996 Sb. připouští hospodaření nízkým lesem v šesti cílových hospodářských souborech. Z hlediska porostních typů jednoznačně preferuje tzv. tvrdou pařezinu, u které doporučuje obmýtí 40 let (s rozpětím od 30 do 50, resp. 60 let). V případě měkké pařeziny (HS č. 19) pak připouští obmýtí v rozpětí 20 - 30 let. Dále je v současné době pro vrbové  porostní typy doporučováno obmýtí 40 leté a pro akátové 70 leté u přesně specifikovaných cílových hospodářských souborů a podsouborů (Hospodářská doporučení, 1997).

Metodika a materiál

Ke stanovení optimální výše obmýtí nízkého lesa jsme se rozhodli použít hodnot objemové produkce tohoto tvaru lesa a toto porovnat s obmýtím doporučovaným podle vyhlášky č. 83/1996 Sb. Za reprezentativní dřevinu tzv. tvrdé pařeziny byl zvolen dub. K optimalizaci obmýtí nízkého lesa byly využity údaje z následujících, v minulosti k danému účelu používaných, růstových tabulek:
● Korsuň (1954): Život dubových pařezin v číslicích a
● Řehák (1981): Úprava růstových tabulek pro výmladkový dub, olši a habr.

Výše obmýtí byla stanovena na základě výpočtu okamžiku kulminace celkového průměrného přírůstu (CPP) zásoby stromové (Korsuň, 1954) a zásoby hroubí (Řehák, 1981). Tabelované hodnoty zásoby tzv. “celého porostu (Korsuň, 1954)” a “celkové objemové produkce (Řehák, 1981)” byly k danému účelu vyrovnány Chapmann, Richards (1959) růstovou funkcí podle adekvátního rozpětí bonit ve členění na bonitu nejlepší (1), průměrnou (3) a nejhorší (5).

Výsledky

Výsledky výpočtem stanoveného obmýtí pro dřevinu dub sp. na základě kulminace CPP zásoby stromové a CPP zásoby hroubí jsou obsahem tabulky č. 3 a grafů č. 1 - č. 3.

Tabulka č. 3: Stanovená obmýtí dubového nízkého lesa

Je patrné, že obmýtí odvozená na základě kulminace CPP zásoby stromové se dostavují výrazně dříve než v případě obmýtí odvozených z kulminací CPP zásoby hroubí. Je tak možné konstatovat, že obmýtí odvozená z kulminací CPP zásoby stromové se pohybují v rozpětí od cca 10 (resp. 8) do 30 (resp. 32) let. Naopak obmýtí odvozená z okamžiku kulminací CPP zásoby hroubí se pak dostavují v rozmezí od cca 40 (resp. 36) do 50 (resp. 51) let. Je evidentní, že vyhláškou č. 83/1996 Sb. doporučovaná obmýtí se více blíží tomu typu obmýtí, které je odvozeno od kulminací CPP zásob hroubí.

Produkční schopnosti dubového (dub sp.) nízkého lesa jsou uvedeny v tabulce č. 4 a grafech č. 1 - č. 3 a doplňují tak údaje z tabulky č. 3. Je patrné, že vyšších hodnot, napříč bonitami, je dosahováno u CPP odvozených ze zásob stromových.

Tabulka č. 4: Produkční schopnosti dubového nízkého lesa

Výsledky jsou prezentovány na grafech č. 1 - č. 3. Šipkami jsou navíc vyznačeny okamžiky kulminací hodnot CPP podle použitých typů zásob, které jsou obsahem tabulky č. 3.

Graf č. 1: Vývoj hodnot CPP v závislosti na věku na nejlepší (1.) bonitě dubového nízkého lesa

Graf č. 2: Vývoj hodnot CPP v závislosti na věku na průměrné (3.) bonitě dubového nízkého lesa

Graf č. 3: Vývoj hodnot CPP v závislosti na věku na nejhorší (5.) bonitě dubového nízkého lesa

Diskuze a závěr

Cílem předkládaného příspěvku bylo provést rozbor historických, literárně doložených, údajů vztahujících se k obmýtí nízkého lesa. Tato obmýtí byla následně porovnána s v současné době legislativně doporučovanými údaji. Ze srovnání jednoznačně vyplývá, že v minulosti byly doby obmýtí “nastaveny” níže (s nižším počtem let produkčního cyklu) než v s oučasné době doporučuje naše legislativa upravujícící danou oblast (vyhláška č. 84/1996 Sb.). Přitom je známo, že tato obmýtí byla teoreticky odvozena na začátku 80. let minulého století na základě věku, ve kterém nastává kulminace hodnotového celkového průměrného přírůstu. Od té doby se však změnily relace jak v podílech, tak v cenách sortimentů. O obmýtí proto minimálně z tohoto důvodu nelze říci, že existuje právě to jedno obecně správné. Důvodem je jeho vazba na podmínky. Jiné poptávce po dříví a jinému právnímu prostředí odpovídá jiné optimální obmýtí (Zádrapa, 1997). Na druhé straně je otázkou, zda nadále setrvávat u obmýtí odvozovaného pouze na základě kulminace celkového přírůstu hodnotového.
I z tohoto důvodu byl v práci proveden výpočet dob obmýtí nízkého lesa na základě kulminací celkového průměrného přírůstu objemového. Výsledná obmýtí ukázala, že k literárně doloženým a v minulosti používaným dobám obmýtí jsou nejblíže údaje, které je odvozeny od kulminací celkového průměrného přírůstu objemového zásoby stromové. Na druhé straně je tak evidentní, že vyhláškou č. 83/1996 Sb. doporučovaná obmýtí se více blíží tomu typu obmýtí, které je v práci odvozeno od kulminací celkového průměrného přírůstu objemového zásoby hroubí.

Cílem práce bylo porovnat výsledky a v případě nalezení rozdílů navrhnout adekvátní nápravu. Domníváme se proto, že pokud do budoucna nepřevládne v naší lesnické legislativě liberálnější přístup, který bude postaven na nezpochybnitelném právu vlastníka o obmýtí rozhodovat samostaně (tj. bez doporučujících dob obmýtí tak, jak je tomu v současné době), pak ve shodě s prezentovanými výsledky navrhujeme alespoň doby obmýtí nízkého lesa zkrátit (na 10 až 30 let) a adekvátně rozšířit rozpětí stávajících doporučených dob obmýtí.

Citovaná literatura

Blažek, A. (1944): Výnosové tabulky pro nízký les (pařezinu) upravené k účelům zběžného odhadu lesů. In: Frič, J. (1947): Zařízení lesů, na s. 149.
Cotta, H. (1845): Anweisungen zum Waldbau., s. 102-151. Černý, M., Pařez, J., Malík, V. (1996): Růstové tabulky hlavních dřevin ČR. Lesnická práce. 64 s. Feistmantel (1877): Waldbestandestafeln. Wilhelm Braumüller. Wien. 162 pp.
Frič, J. (1947): Zařízení lesů. Nákladem Čs. Matice lesnické. Písek. 516 stran.
Kadavý, J. (2010): Pařezová výmladnost jako základ obnovy a produkce nízkého lesa. In Kneifl, M., Kadavý, J., Servus, M. (eds.): Nízký a střední les – plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa (sborník příspěvků). 21. – 22. října, Horka nad Moravou. Vydala Mendelova univerzita v Brně na CD. ISBN 978-80-7375-443-3.
Korsuň, F. (1947): Taxační tabulky pro akát. Lesnická práce, 10: 305-322, Praha.
Korsuň, F. (1954): Život dubových pařezin v číslicích. Práce výzkumných ústavů lesnických ČSR, 6: 154 - 190.
Korsuň, F. (1966): Hmotové a porostní tabulky pro olši. Lesnický časopis, 9: 839 - 856.
Korsuň, F. (1969): Hmotové a porostní tabulky pro habr. Lesnictví, 3: 217 - 230.
Lesprojekta Zvolen (1959): Vzrastové tabuľky – grafikony.
Lesprojekta Zvolen (1960): Vzrastové tabuľky.
Lesoprojekt (1992): Rastové tabuľky drevín (dub výmladkový, hrab výmladkový - Korsuň 1954, upravil Řehák 1981).
Mze ČR (1996): Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.
Mze ČR (1997): Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů (rozpracování vyhlášky č. 83/1996 Sb.). Příloha časopisu Lesnická práce č. 1: 48 stran.
Polanský, B. (1947): Příručka pěstění lesů. Knižnice Činu, Edice dobrého hospodáře č.3.Brno. 205 s.
Polanský, B. (1966): Převody pařezin na nepravé kmenoviny, jejich růst a obnova. Lesnický časopis, 8: 765-790.
Richards, F.J. (1959): A flexible growth function for empirical use. J. Exp. Botany 10: 290- 300.
Rokitanski, A. (1877): R. Feistmantel’s allgemeine Waldbestandestafeln. Wilhelm Braumüller. Wien. 162 pp.
Řehák (1981): Úprava růstových tabulek pro výmladkový dub, olši a habr. VŠZ v Praze. VLÚ v Kostelci nad Černými lesy. Závěrečná zpráva. 41 s.
ÚHÚL, VÚLHM (1990): Taxační tabulky (platnost od 1.1. 1990).
ÚHÚL (rok vydání neznámý): Výmladkový les (podle upravených tabulek moravských).
ÚHÚL (1972, 1981): Výmladkový dub (grafické tabulky - Korsuň, 1954).
Zádrapa, R. (1997): Obmýtí a lesní podnik. Lesnická práce č. 12.

Poděkování

Příspěvek vznikl jako součást projektu NAZV ČR č. QH71161 „Nízký a střední les – plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa“.

Napište první komentář

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2