Nízký a střední les jako alternativa hospodaření (Coppice forests)

Příspěvek je rozdělen do dvou částí. V první z nich se autor pokouší shrnout dostupné informace o ekonomice hospodaření ve středním (nízkém) lese a jejím srovnání s lesem vysokým v různých evropských zemích.

Konstatuje, že ve většině zdrojů byl těmito pracemi doložen nižší výnos středního (nízkého) lesa oproti lesu vysokému. V časovém trendu však lze vysledovat přibývající četnost prací dokladujících plnohodnotnost těchto tradičních hospodářských tvarů. Ve druhé části je provedena srovnávací analýza objemové a hrubé peněžní produkce nízkého a vysokého dubového lesa na první bonitní třídě (nejlepší stanoviště). Na základě dostupných dat autor na modelovém příkladu prokazuje až 1,4 krát vyšší hrubý výnos vysokého lesa oproti lesu nízkému. Dále zjišťuje, že při zachování cen ostatních sortimentů by cena paliva musela cca 2,4 krát stoupnout, aby se hrubý výnos z nízkého lesa srovnal s výnosem z lesa vysokého na tomto typu stanovišť.

1. Úvod

V současnosti zažíváme renesanci zájmu o tvary nízkého a středního lesa. Akcentovány jsou zejména vyšší biodiverzita tzv. světlých lesů a potenciální vysoká produkce palivového dříví v hospodářských souborech s krátkým obmýtím. Světová hospodářská krize, kolísající, ale ve svém trendu však neustále narůstající ceny konvenčních energií a v neposlední řadě podpora výroby energie z obnovitelných zdrojů jednotlivými vládami států EU zájem o nízké a střední lesy umocňují. Rozhodnutí vlastníka lesa orientovat se především na palivové dříví jako na hlavní, likvidní a do budoucna poptávaný produkt musí spočívat na důkladné analýze případných negativ a pozitiv. Pro pěstování palivového dříví není potřeba dlouhého obmýtí a tak se logicky naskýtá možnost využít pro tento účel historicky osvědčeného tvaru nízkého lesa (pařezin). Obecné povědomí lesnické veřejnosti o tvaru lesa nízkého je negativní. Nemáme bohužel možnost se v našem státě opřít o příklady aktivního lesnického hospodaření v nízkém lese, chybí doporučení rámcové péče o nízký les v jeho vývojových stadiích, tedy zásady obnovy, výchovy a mýtní těžby. Je však možno využít zahraničních a historických zkušeností, samozřejmě s vědomím specifických podmínek současné ČR. Dále, pro prvotní posouzení možností produkce nízkého, nebo středního lesa a její srovnání s lesem vysokým je však možno použít historických dat a růstových tabulek. Cílem předkládané práce je shrnout publikovaná fakta o ekonomice nízkých a středních lesů a na modelovém příkladu se pokusit srovnat hrubý hodnotový výnos lesa nízkého s lesem vysokým.

2. Publikovaná srovnání středního (nízkého) a vysokého lesa

Publikovaných vědeckých prací srovnávajících ekonomiku nízkých (středních) lesů s lesem vysokým není mnoho. Pokusili jsme se vyhledat ty z nich, které jsou datem svého vydání blízké dnešní době a které svým charakterem odpovídají na otázku, kterou si klademe, tedy, zda může být les tvaru nízkého, či středního ekonomicky srovnatelný s lesem vysokým na stejném stanovišti a ve stejných klimatických podmínkách. Následující práce jsou seřazeny chronologicky. LE GOFF (1984) ve Francii zjistil nižší hodnotový výnos lesa středního oproti lesu vysokému. Podle autora spočívá rozdíl ve skutečnosti, že generativně vzniklí jedinci nedosahují ve středním lese takových výšek, jako jedinci v lese vysokém. V roce 1989 SCHMIDT na základě modelových výpočtů pro severní část kantonu Zürich ve Švýcarsku prokázal, že hodnotová produkce lesa vysokého při tehdejších cenách sortimentů dříví převýšila les střední více než sedmkrát. V případě této studie se jednalo o klasický výnosový model založený na analýze porostních zásob, modelové sortimentaci a ocenění sortimentů dříví bez kalkulace nákladů lesní výroby. Autor neuvádí ceny sortimentů, ani jejich procentickou skladbu v zásobách daných hospodářských tvarů. DUBOURDIEU (1991) srovnal na základě ankety mezi pracovníky 23 lesních správ francouzské státní správy lesů hodnotový výnos různých typů středního a vysokého lesa. Výsledky odrážejí tehdejší situaci v cenách sortimentů dříví (stav k roku 1983).

Tabulka č. 1: Hodnotový výnos středního a vysokého lesapodle DUBORDIEUHO (1991)

Zde rovněž neznáme poměry cen sortimentů a nevíme, jak jejich hodnoty ovlivnily výsledný hodnotový výnos. Výsledky však podporují trend, který je možno v poslední době ve Francii sledovat, totiž snahy o redukci plochy středních a nízkých lesů a jejich převod na les vysoký. Ve Francii mají tvary lesa nízkého a středního velkou tradici a i v dnešní době jsou ještě rozšířeny na velkých plochách.

Podle SCHÜTZE (1993) je důvodem nižší hodnotové produkce středního lesa oproti vysokému fakt, že hustota výstavků v horní etáži, nutná pro umožnění růstu nových generativních jedinců v etáži spodní, nedovoluje využít růstový potenciál stanoviště v plné míře. Autor dále prokázal, že střední les produkuje z celkové produkce 70 % a více paliva.

V Německu autoři SUCHANT, OPEKER a NAIN (1995) provedli modelové srovnání jehličnatého vysokého lesa (SM) se středním lesem, kde horní etáž tvořily výstavky třešně ptačí. Pro oba typy hospodářství byly kalkulovány jak náklady (zalesnění, ochrana, pěstební péče, těžba, vyvětvování), tak i hodnotový výnos. Při kalkulaci nebylo využito úrokování. Výsledná čísla hovořila sice ve prospěch smrkového vysokého lesa, rozdíl však nebyl příliš markantní. Čistý výnos byl ve smrkovém lese na hektar za rok 1.237,- DM a u lesa středního s třešní v horní etáži 1.006,- DM. Rozdíl činí 23 %. V kalkulaci nebylo počítáno s vysokým rizikem produkce u smrkových monokultur. Při porovnání celkových nákladů obou srovnávaných hospodářských tvarů bylo zjištěno, že smrkový vysoký les převyšuje náklady na hospodaření ve středním lese o 40 %.

KERR (1996) publikoval srovnání různých typů probírkového režimu dubových porostů. Dvě varianty intenzity probírek se blížily svým výsledkem hustotě výstavků v bohatém středním lese. Ekonomicky se jevily dvě silné varianty probírky s pravidelným vyvětvováním dubu výhodnější, než klasický způsob výchovy dubu v hustém zápoji a bez vyvětvování. Ve Švýcarsku (BALLY, 1999) byly na různě kvalitních stanovištích ekonomicky srovnány nízké a střední lesy s lesem vysokým. Byly rovněž testovány náklady různých variant dopravně - těžební technologie. Ze srovnání vyplynulo, že nízké a střední lesy měly podstatně nižší variabilitu výnosů a na chudých stanovištích byl jejich čistý výnos vyšší, než u lesa vysokého. Na bohatých stanovištích ale výnos lesa vysokého převyšoval nízký, i střední les.

V roce 2006 v Rakousku prezentoval HOCHBICHLER výsledky dvouletého výzkumu zaměřeného mimo jiné na hodnotovou produkci středního lesa. Autor zdůraznil, že pokud se neobrátí poměr cen sortimentů (což se podle něj nedá očekávat), bude nositelem hodnotové produkce středního lesa především vrstva výstavků. Srovnal ceny výstavků podle jejich tloušťky s vyjádřením podílu hodnoty paliva z hodnoty celého stromu. Při tloušťce dubového výstavku 20 cm činila hodnota stromu přibližně 10,- €, přičemž 70 % hodnoty tvoří palivo. Výstavek o tloušťce 28 cm již dosahoval hodnoty 34,- € a podílu paliva 30 %. Kalkulace končila u výstavku o tloušťce 60 cm s celkovou hodnotou 380,- € a podílem paliva méně než 13 % z hodnoty stromu. Autor dále srovnal hodnotovou produkci nízkého lesa a lesa středního s různou hustotou výstavků a konstatuje, že hodnotový přírůst (a tím i produkce) stoupá lineárně počtem výstavků . Hodnotová produkce středního lesa se zápojem horní etáže 66 % převýšila hodnotovou produkci lesa nízkého více než trojnásobně. KADAVÝ, KNEIFL a KNOTT (2007) provedli modelové srovnání nákladů a výnosů nově založeného nízkého lesa na nelesní půdě a první generace smrkové monokultury taktéž na zemědělské půdě. Autoři pro porovnání použili metodu čisté současné hodnoty nákladů a výnosů. Výsledná čistá současná hodnota dubového nízkého lesa byla vyšší, než smrkové monokultury. Autoři v kalkulaci zohlednili vyšší podíl hnilob u porostů smrku zakládaných na zemědělské půdě.

Většinu prezentovaných zjištění pojí jeden společný fakt, totiž že hrubá hodnotová produkce daného typu hospodaření přímo závisí na skladbě a cenách realizovaných sortimentů. U cen se pak nejedná o absolutní hodnotu realizované ceny, ale o poměr cen jednotlivých sortimentních tříd. Pokud tedy ceny silných sortimentů jsou několikanásobně vyšší, než ceny paliva, je nízký, resp. střední les oproti lesu vysokému znevýhodněn. Pokud ale ceny převažujícího sortimentu (dnes pilařské výřezy - třída III.) stagnují a ceny paliva neustále stoupají, rozdíl v hrubém výnosu srovnávaných hospodářských tvarů se snižuje.

V poslední době lze zaznamenat nárůst cen palivového dříví a v této souvislosti i zvýšený zájem o problematiku jeho využití. Jako důsledek snahy ČR o zapojení se do celoevropských aktivit a mimo jiné o splnění podmínek Evropské unie vznikl v roce 2006 Akční plán pro biomasu (MZe ČR 2008 – 2010). Podle tohoto plánu je deklarován cíl zvýšit podíl biomasy na tvorbě elektrické energie v ČR na 8 % do roku 2010. Tento podíl činil v roce 2005 pouhá 4 %. Současný nárůst cen elektrické energie, zemního plynu a topných olejů dává logický předpoklad, že v budoucnu budou obnovitelné zdroje a tedy i dřevo, stále více využívány pro topné účely. Podle FELLA (2007, ústní sdělení) se v Bavorsku za roky 2006 a 2007 ceny palivového dříví více než zdvojnásobily. V České republice se především v okolí větších aglomerací ceny zpracovaného palivového dříví (ne samovýroba) vyšplhaly i přes 1.200,- Kč/m³. V současnosti se již objevují trendy, na které jsme dlouhou dobu nebyli zvyklí. Např. Ryšavý (2007) dokumentuje zvýšenou poptávku po palivovém dříví u vybraných obecních lesů v ČR a konstatuje, že některé obce byly nuceny z důvodu vysoké poptávky po palivovém dříví zavést kvóty a zvýhodnění místních občanů před cizími zájemci.

V souvislosti s vyhlídkami na ceny fosilních paliv nelze v nejbližší budoucnosti očekávat, že by ceny palivového dříví klesaly. Uvedené skutečnosti poskytují záruku, že by se v budoucnu hospodaření i v nízkém lese mohlo opět stát rentabilním.

3. Modelový příklad

Jelikož v současnosti v ČR nemáme aktivně obhospodařovaný nízký, ani střední les a dlouhodobá data o jeho produkci a ekonomice, musíme si při úvahách o výhodnosti toho, či onoho hospodářského tvaru vypomoci modelovými kalkulacemi. V následujícím textu popisuji myšlenkový postup a výsledky modelového srovnání produkce a hrubého peněžního výnosu nízkého lesa s lesem vysokým a jeho případného převodu na les nízký. Využívám postup publikovaný více autory, aplikující sortimentaci těžebního fondu pomocí sortimentačních tabulek a ocenění těchto sortimentů cenami daného období. Srovnávám dvě alternativy sortimentace (s výskytem a bez výskytu cenných sortimentů I. a II. třídy jakosti v těžebním fondu). Výsledky jsou vztaženy k plně zakmeněným dubovým porostům nejlepších bonit (I. bonita dle Schwappacha).

3.2 Metodika

V roce 1954 publikoval KORSUŇ růstové tabulky nízkého lesa dubu. Tyto tabulky jsou sestaveny pro celkem 5 bonitních stupňů, které se dají zjednodušit do 3 bonitních tříd. Pro účely práce je členění na bonitní třídy plně dostačující. Tabulky jsou zpracovány pro zásobu hroubí a klestu do tloušťky 3cm včetně větví. Tyto tabulky dále využijeme jako zdroj informací o růstu dubového nízkého lesa.

Tabulka č. 2: Vybrané hodnoty Korsuňových růstových tabulek pro výmladkový dub
obr2

Jako zdroje dat o objemovém růstu lesa vysokého byly využity růstové tabulky SCHWAPPACHOVY (1920). Tyto tabulky byly v naší hospodářské úpravy využívány oficiálněaž do roku 1995. Byly součástí jednotných tabulek vydaných Lesprojektem Brandýs nad Labem. V číselné podobě (existovala i grafická) byly rozděleny do tří bonitních tříd. Tyto tabulky jsem se rozhodnul k účelu práce využít ze dvou důvodů:

Tabulka č. 3: Vybrané hodnoty Schwappachových růstových tabulek pro dub (Schwappach, 1920)

Tabulky v originální podobě neobsahují údaje středních tlouštěk hlavního a podružného porostu zařazené do 4-cm tloušťkových stupňů. Zde (viz tabulka č. 4) je tak učiněno z důvodu následného snadnějšího vyhledávání odpovídajících podílů sortimentů v sortimentačních tabulkách. U nízkého lesa se předpokládá, že jediným sortimentem v celém spektru výchovných a mýtních těžeb bude palivo. Složitější situace nastává u lesa vysokého. Ten, díky delší produkční době, poskytuje široké spektrum sortimentů od cenných, přes průmyslovou kulatinu, až po sdružené sortimenty vlákniny a paliva. Zde jsou sortimentační tabulky pro modelovou kalkulaci hrubého výnosu hospodaření nepostradatelné. Pro teoretickou sortimentaci jsme použili tabulek DEJMALA (1986). Rozdělení sortimentů na třídy v roce 1986 (odpovídající tehdejší českolovenské státní normě) nekoresponduje přesně s dnešními sortimenty tak, jak je definují Doporučená pravidla pro třídění a druhování dříví v ČR.

Někteří autoři, např. HOUSKA (2008) nebo BERÁNEK (2007), upravili sortimentační tabulky na současné doporučené rozdělení sortimentů. Jejich práce bylo při zpracování této studie využito. Sortimenty IV. a V. třídy byly z důvodu srovnatelné ceny sloučeny s palivem do společné třídy. Pro modelové kalkulace jsme použili dvě varianty sortimentace, a sice bez výskytu a s výskytem cenných sortimentů. Podíl cenných sortimentů byl ve druhé variantěstanoven s využitím postupu publikovaného ŠKOLOUDEM (2009).

Tabulka č. 4: Podíly sortimentů na základě střední tloušťky porostu dle Dejmala (1986)

Hrubý výnos z lesní těžby je možno vyčíslit v ceně realizovaných sortimentů. Absolutní hodnoty cen jednotlivých sortimentů mají vliv na výši hrubého výnosu z lesní těžby. Vzájemné podíly cen jednotlivýchsortimentů v kombinaci s okamžikem kulminace objemového přírůstu ovlivňují hodnotovou mýtní zralost a tím i obmýtí lesa. Pro ocenění hrubého výnosu bylo použito průměrných cen sortimentů dubu za rok 2009 (dle ČSÚ). Zároveň jsme zpublikovaných cen vypočítali cenové indexy, vztažené k ceně sortimentu I. jakostní třídy.

Tabulka č. 5: Ceny sortimentů dříví a cenové indexy dle průměrných cen v ČR za rok 2009

Při modelové těžbě, vždy po 10-ti leté periodě růstu, jsou odebírány v příslušných věkových stupních hmoty výchovných těžeb (tabulkové zásoby podružného porostu – viz tabulky č. 2 a č. 3) a jednak objemy těžby obnovní. Při těžbě obnovní v lese vysokém jsou aplikována těžební procenta, jež jsou součástí přílohy č. 3 vyhlášky č. 84/1996 Sb. O lesním hospodářském plánování. U lesa nízkého jsou aplikovány tři varianty obmýtí a sice 10, 20 a 30 let. Obnovní doba je volena nulová ve smyslu klasického hospodaření v nízkém lese, tzn. že porosty jsou modelově mýceny ve věkovém stupni odpovídajícímu obmýtí. Předpokládejme tedy modelový příklad, kdy konkrétní vlastník spravuje malý lesní majetek o výměře např. 10ha. Předpokládejme, má vyrovnanou věkovou skladbu, dřevinná skladba je tvořena 100% dubem a všechny porosty různých stáří, zahrnuté do tohoto hospodářského souboru, mají plné = optimální zakmenění. Všechny porosty hospodářského souboru (dále jen HS) jsou zařazeny do I. relativní bonitní třídy dle Schwappacha. Předpokládáme, že jak vysoký, tak i nízký les budou mít I. - tedy nejlepší - relativní bonitní třídu (dle Korsuně). Že tomu tak skutečně bude s jistotou nevíme, je to však velmi pravděpodobné a zcela jistě pravděpodobnější, než že na průměrně produkčních stanovištích pro les vysoký bude následně růst rovněž průměrně produkční les nízký, resp. na podprůměrných stanovištích vysokého lesa podprůměrná pařezina. Je totiž známo, že relativní bonity nejsou plně srovnatelné. Při současných cenách sortimentů a při zohlednění dvou variant sortimentace (viz tabulka č. 4) bylo vyčísleno obmýtí dávající maximální objemovou produkci vysokého lesa a dále obmýtí dávající maximální hrubou hodnotu těžebního fondu. Hodnoty byly porovnány se třemi variantami obmýtí nízkého lesa (10, 20 a 30 let) a to jak co do objemu, tak výše hrubé hodnoty těžby.

V posledním kroku byla cena paliva měněna tak, aby se hodnotová produkce lesa vysokého vyrovnala hodnotové produkci lesa nízkého, opět při zohlednění obou variant sortimentace.

3.3 Výsledky

Tabulka č. 6: Objemy a hrubé hodnoty těžeb při variantě sortimentace 1

Na majetku s vyrovnanou věkovou strukturou dosáhne podle Korsuňových objemových tabulek celkového průměrného přírůstu a tím i roční hektarové výše těžby 13m³. Les vysoký (dle Schwappachových tabulek) má kulminaci objemu těžeb v 80. letech, ale pokud by se obmýtí nastavilo takto, hrubý hodnotový výnos by zdaleka nedosahoval svých možností. Ten totiž kulminuje až při 160 letech na hodnotě 14.094,- Kč při cenách sortimentů roku 2009. Hrubý výnos nízkého lesa při obmýtí 10 let dosahuje 72% hrubého výnosu lesa vysokého při optimálním obmýtí.

Při druhé variantě sortimentace (viz tabulka č. 7) kulminuje vysoký les o deset let později s hodnotou hrubého výnosu jen mírně vyšší, než tomu bylo u varianty 1. Nárůst hodnoty díky cenným sortimentům je kompenzován poklesem přírůstu v tomto věku. Hrubý výnos nízkého lesa při obmýtí 10 let zde dosahuje 70% hrubého výnosu lesa vysokého při optimálním obmýtí. Pokud bychom chtěli praktikovat hospodaření v nízkém tvaru lesa, pravděpodobně bychom tak učinili v okamžiku, kdy by se nám to vyplatilo. Ceny sortimentů jakostních tříd I – III by tak musely zůstat stejné nebo poklesnout a cena paliva by musela vzrůst. Na jakou hodnotu by musela cena paliva vzrůst, aby se hodnotový výnos nízkého a vysokého lesa vyrovnal, ukazuje následující tabulka.

Tabulka č. 8 – Situace rovnosti hrubého výnosu nízkého a vysokého lesa

Pokud by v případě první varianty sortimentace došlo k vzestupu ceny paliva ze současných 779 na 1857,-Kč/m³, dubový vysoký les na první bonitě by měl optimální obmýtí 140 let. Hrubý výnos těžeb by se rovnal hrubému výnosu těžeb dubového nízkého lesa na první bonitě při obmýtí 20 let. U druhé varianty sortimentace by díky zastoupení cenných sortimentů musela cena paliva stoupnout na 1889,-Kč/m³ .

Na základě historických a současných zdrojů informací o růstu dubu ve tvaru vysokého a nízkého lesa, s využitím sortimentačních tabulek a průměrných cenových indexů za rok 2009 byly porovnány různé varianty nízkého a vysokého dubového lesa na první bonitě při různých obmýtích a podílu sortimentů a porovnána jejich objemová produkce a hrubý výnos. Bylo zjištěno, že při současném poměru cen sortimentů nedosahuje převedený nízký les hrubé hodnotové produkce lesa vysokého. Dále bylo zjištěno, že po eventuelním vzestupu cenového indexu poměru ceny paliva ze současných 779,- na 1857 (1889),- Kč/m³ by se hrubý hodnotový výnos nízkého a vysokého dubového lesa na první bonitní třídě dle Korsuně, resp. Schwappacha vyrovnal. Lze se jistě shodnout na faktu, že předložený model převodu je velmi jednoduchý, deterministický, nezahrnuje náhodnou složku, která je v přírodních procesech všudypřítomná. Lze diskutovat o jednotlivých vstupech a důvodech, proč byla zvolena právě tato cesta. Každý ze vstupů může a pravděpodobně i vnáší do výsledných čísel jistou míru nepřesnosti a výsledné absolutní hodnoty jak objemového, tak i hrubého hodnotového výnosu mohou být od konkrétního stavu vybraného libovolného lesního majetku značně odlišné. Podle našeho názoru je však důležitý především vzájemný poměr výsledných hodnot, tedy jejich relativní vyjádření. Neboť, spoléháme-li se na historicky ověřené růstové tabulky, které navíc byly sestaveny na základě rozsáhlých, dnes již prakticky nemyslitelných objemech experimentálních dat, můžeme alespoň v relativní míře předpokládat rozdíly v obou hospodářských tvarech. Rovněž využití sortimentačních tabulek je problematické, neboť míra zastoupení jednotlivých sortimentů vysokého lesa nezávisí jen na střední tloušťce těženého porostu, nýbrž na mnoha dalších faktorech počínaje genofondem porostů a jeho variabilitou, variabilitou stanovišť v rámci skutečného komplexu lesních porostů, výchovou aj. Snažili jsme se tuto nepřesnost kompenzovat dvěmi různými variantami sortimentace, které se však v konečném důsledku od sebe podstatně nelišily. Nakonec je nutno zmínit také nákladovou část lesnického hospodaření. V příspěvku pracujeme pouze s hrubým výnosem, potenciálním výsledkem prodeje vytěžených sortimentů bez zatížení výrobními a jinými náklady. V současnosti ještě nemáme k dispozici dostatečně spolehlivé údaje o nákladových položkách hospodaření v nízkém lese. Jelikož je však nízký les, alespoň podle historických pramenů a zahraničních zkušeností, nenáročný a nákladově pravděpodobně podstatně levnější, než les vysoký, může zahrnutí nákladových položek výsledek hospodaření v nízkém lese spíše upřesnit a více přiblížit realitě, než jej celkově vyvrátit.

Příspěvek vznikl díky podpoře projektu NAZV ČR č. QH71161 „Nízký a střední les – plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa“ a projektu MŽP ČR č. SP/2d4/59/07 „Biodiverzita a cílový management ohrožených a chráněných druhů organismů v nízkých a středních lesích v soustavě Natura 2000“.

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..